Takže report z I Love Acid druhý pokus :) (první pokus co jsem smolil nejmíň půl hodiny mi zmizel, jelikož jsem ho neprozřetelně psal přímo do prohlížeče a ani jsem si ho nedal do copypasty než jsem kliknul na odeslat..)
Celej den se v práci nemůžu dočkat až hodim sprchu a vyrazim do výru velkoměsta. Před druhou hodinou pakuju artefakty do kapes páč se nehodlám opruzovat v Londonu s báglem a razim na bus. Po cestě mám vždycky čas si psát s někym z čech koho chytnu na nyxu – je to takový fajn zpestření cesty a líp to utíká. Trvá to totiž dvě hoďky. Ještěže tady je standart mít v busu wifi a zásuvku u každý dvojsedačky. Do Londonu dorazim kolem pátý.
Krásně to vyšlo a hned jak jsem z Victoria station přejel metrem na Blackfrairs a vylezl do vestibulu, dorazila tam přesně ve stejnej okamžik kámoška Anča i se svým bráchou Adamem, co přiletěl na pár dnů. Máme dost času, takže se jdem ještě kouknout do Tate Modern, což je galerie moderního umění. Dokonce i já tam nacházim pár zajímavejch instalací, což je u mě co říct páč na tyhle moderní umění mám většinou dost svéráznej názor... Potom jdem zpátky na sever od řeky do hospody, kde se máme ještě sejít s další kámoškou Stáňou, která má za náma dorazit rovnou z práce. Akce totiž začíná v deset, což znamená že tam chceme dorazit až nějak před půlnocí až se trochu rozjede. Zkráta něco jako když jdete na hudbu do Crossu.. Nicméně Stáně se ta práce nějak protahuje a jelikož s náma na akci nejde, tak se odebíráme nějak kolem jedenáctý na daný místo. Následuje přejezd metrem a po něm pátrání po warehouse kde to má bejt. No hruška co přivezl Adam, pár piv a přicházející kyselo z toho dělaj poměrně zábavnou součást mejdanu, obzvlášť po tom co zjišťujeme, že jsme už asi 30 metrů od místa, jenom tak trochu na druhý straně nějaký říčky, která nás od kýžené destinace dělí :D Takže to ještě obcházíme k nejbližšímu mostu a už jsme konečně tam a čekáme v dost dlouhý frontě, na konci který čekujou kapsy.
Ups. Zase mám u sebe ten nůž co mi dal Kubajz na zimnim hchkrdtn. Neni tu zrovna místečko kam bych si ho mohl schovat k pozdějšímu vyzvednutí a jelikož o něj nechci přijít, tak si ho ve svý demenci začínající opilosti a přicházejícího acidu strkám nenápadně do boty. No to jsem neměl dělat. Při checku jsem jim asi připadal nějakej podezřelejší než Adam se smradlavejma hadrama v baťohu, takže mě vzali tak nějak víc než ostatní předemnou a nějak se nestačili divit. Takže tady s pánem půjdeme na stranu k dalšímu pánovi a povězte nám prosim co jste tu chtěl jako dělat?? Mezitim vám tady pán nasadí želízka a doporučujeme vám bejt v klídku. Děláme to jenom proto, abychom vás mohli prohledat a cítit se u toho bezpečně... Fakt supr v kombinaci s najíždějícím acidem.. Nicméně jazyk mi furt funguje překvapivě víc než skvěle takže se jímám vysvětlovat jak jsem z jinýho prostředí a že jsem zvyklej sebou nosit něco na sebeobranu a že jsem tam nešel nic prodávat, že si chci jenom užít party s kámošema, sypu si popel na hlavu jak si ještě občas neuvědomuju že už nejsem v čechách ale v jůkej a blablablablabla.... a během toho mi ještě v hlavě jede jakej jsem čůrák že navíc u mě měly Adam s Ančou chrápat přes víkend a tisíc dalších možnejch důsledků týhle mojí kokotiny..
Týpci mě po prohledání a zjištění že mám vstupenku nechávaj ještě chvilku sedět s želízkama za zádama a jinym sekuriťákem vedle mě a jdou si říct pár slov bokem. Potom s vážnym xichtem přijdou zpátky, řeknou ať vstanu, sundavaj mi želízka, fotěj si moje ID a poté promlouvaj do duše. Takže nic z toho vám samozřejmě nevrátíme, ale jelikož jsme ke svejm hostům velmi tolerantní, tak vás pustíme dovnitř. Uvědomte si tedy konečně, jak jste sám řekl, že jste v jůkej a né v čechách a že kdybychom vás teďko předali fízlům, tak si jdete pravděpodobně rovnou posedět. Takže pamatujte že máme fotku vašeho ID a jestli s váma v průběhu večera bude jakejkoliv problém, tak se projedete expresem se světýkama. Rozumíte všemu co jsem vám řekl? Za danejch okolností řikám že fair enough a že teda díky moc!
Uff. Konečně jdu k vokýnku kde ukazuju vstupenku a dostávám razítko a procházim dovnitř. Neuvěřitelný!! Navíc okamžitě co projdu dveřma potkávám českou flotilu o který jsem neměl ani tucha!!! :D Tywe tak to mi ho vyndej! Asi jsem měl nastřádaný nějaký extra karmický body nebocože, každopádně z pocitu všechnojevprdeli se rázem stává pocit dopíčisvětjesuper a pocit rovnováhy ve vesmíru mě obkopuje takovym způsobem že to nejde popsat. Prohlašuju že to chce hodně rychle pivo jinak se asi udusim páč z toho všeho nemůžu polknout.
Hudba je super. Nic z čeho bych se teda vyloženě posadil na prdel, přecejenom v čechách máme taky dost kvalitního acidu, ale pravda je, že něco jako dramaturgie večera je opravdu velmi smooth. Všichni na sebe krásně navazujou, žádný diskotékový skoky ze 110bpm na 150, žádný prudký měnění nálad v muzice, prostě všechno co se hudby týká do sebe krásně zapadá a jede jakoby na stejný vlně. Ze začátku mám jenom problém se pořádně uvolnit páč do mě každou chvíli někdo drká páč někam jde a je to před bednama občas trochu plný, ale zase teda žádná šlapačka. Občas ještě teda nějaká japonka, co má asi poprvý acida a nejradši by asi všechny navzájem představila všem ostatnim a nakonec snad zorganizovala celosvětový velký obejmutí :) zkrátka má se sebou co dělat :D ale vypadá že nějaký vážný následky to rozhodně mít nebude, takže usuzujem že bude stačit se jí nějak opatrně vyhnout.
Tahle velmi příjemná atmosféra se ovšem najednou mění. Chvíli si člověk říká že mu snad hodil konečně teda po těch letech někdo něco do pití, koumá čim to sakra je, ale ono to je prostě fakt jenom tim, že když otevřeš oči a koukneš se skrz světla kdo to stojí za pultem, seznáš že tam stojí DJ Pierre... Jak na ty hvězdičky moc nejsem, tak musim říct že on si ten věhlas plnym právem zaslouží. Ten člověk prostě hraje tak, že máš pocit, jakoby ti snad u toho balzamoval celý tělo i duši tou nejorgasmičtější slastí, co si (ne)dokážeš představit. Jestli předtim všichni jeli na stejný vlně s rohlíkem na xichtu, tak teď je z toho surfování na tsunami!!! Fakt nepopsatelný. Asi nic na světě by mě za tu nezměřitelnou dobu co hrál nedonutilo přestat se koupat ve štěstí. Atmosféra je něco s čim si ten člověk asi hraje odmala.
Po něm hraje Luke Vibert.Taky mě megabaví. Už to není takový ňunavý, přitvrdil, trošičku zpřísnil, ale zároveň žádnej “náser“. Je to výborný, ale už se od toho dokážu odtrhnout na cígo. Pivo red stripe mě už nějak nebaví a tak měnim na vodku po malejch s čistou vodou a s Adamem přikládáme další půlku do kotle. (on je o něco inteligentnější než já, takže mu nic nezabavili..)
No nějak už nevim co dál vyprávět. Party hard a bavili jsme se ještě celkem dlouho. Lidí ubylo, takže bylo možný si ten super zvuk vychutnávat v klidu v někde v koutku aniž by do nás furt někdo strkal, barmani s banánem místo úsměvu byli ochotný a na anglický poměry nebývale rychlý, zkrátka všechno fajnový. Jen ke konci naší přítomnosti se to začalo plnit nějakejma divnejma lidma, ke kterejm jsem počítal předevšim takový slizce vypadající indy. Nějak se před těmahle lidma tady, v Londýně na parties mám na pozoru, když jsou se mnou nějaký holky.... Asi začínám mít nějaký prediktivní chování nebo jak se tomu říká, snažim se chovat tak aby si toho lidi nevšimli aby se neurazili, ale jsem prostě takovej opatrnější. Sad but true.
Perlička nakonec byla, že jsem při odchodu nemohl najít lístek od šatny. Prostě jsem ho neměl. Naštěstí měl šatnář pochopení a po tom co jsem mu řekl značku, jak vypadá a co má v kapsách, mi bundu bez zkrupulí vydal, aniž bych musel čekat na konec celý party, což by mě v tu chvíli asi dost zabíjelo. Celkově stuff na akci nejvíc v pohodě, friendly, zkrátka známka fakt dobrý produkce, která si vybírá kdo pro ně bude dělat.