Sírius - [Psí hvězda, Aschere, Canicula, Šíp - Kak.si.sá (akkadsky šukudu), pes který vede, Mul-lik-ud (hvězda-pes-slunce), Eset/Isis (původně Sopdet), v helénském období Sóthis]
Mýty a skutečnost
http://myty.info/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2009120001
V doprovodu svého manžela Osirise (představovaného pásem souhvězdí Orion) se Eset vracela zpět. Nejprve se nad obzorem objevil pán podsvětí Osiris ve hvězdách našeho orionu. Následovala jej jeho žena Eset v podobě Síria. Vše mohlo být obrozeno, břehy Nilu zúrodněny blížícími se záplavami.
Slunce, ztělesňující jeden z aspektů Hóra, bylo symbolicky synem bohů symbolizovaných Síriem a Orionem. Egypťané již mnohem dříve jednoduchým výpočtem stanovili, že pokud se Sírius zpožďuje o 1 den za 4 roky, pak se vrátí zpět do stejného dne v kalendáři za 365 x 4 = 1460 let (resp. 1456). Tuto periodu 1460 egyptských kalendářních let nazýváme obdobím Sopdet. Cyklus označujeme jako sotická perioda (sothický cyklus, Sothic cycle, období Sothis)
Římský historik Tacitus ve svém díle Letopisy zmiňuje, že se Fénix vracel do Heliopole každých 1461 let a naposledy to bylo roku 34 n.l. To ukazuje spojitost se sotickou periodou. Fénix je tedy symbol Síria, což dokládá i červená barva či město Heliopolis, odkud bývaly sledovány východy Síria.
Řecký výraz phoenix označoval ptáka, kterého Egypťané dříve nazývali bennu. Pták bennu byl spojen s duší (ba) slunečního boha Ra. Bennu (bnw) doprovázel bohy na jejich cestě duatem, dokud se neobjevili po sedmdesáti dnech na ranním nebi. Pták bennu sedával na vrcholu kamene benben. Posvátný kámen ve tvaru pyramidy či kónusu byl umístěn v chrámu v Heliopoli a snad tvořil i vrcholky pyramid.
Sírius představoval v zarathuštrovské tradici světlo.
Také její titul Stella Maris - Hvězda moří je převzat od bohyně Isis, podobně jako půlměsíc, na kterém stála. Mořem nebylo původně míněno naše slané moře ale nebesa. Hvězdou nebeského moře byl Sírius, nejjasnější hvězda na obloze.
Sumerská bohyně Bau snad měla vztah k Psí hvězdě. Byla dcerou nejvyššího sumerského boha Anua, který byl zobrazován jako šakal. Propojení Síria se psem je původním staroegyptským tradicím cizí. Vazba mezi Síriem a psem se začala vytvářet teprve pod řecko-římským vlivem. Bohyně Isis pak byla vzácně zobrazována jedoucí na psu. Čína znala Síria jako Tsien Lang - Nebeského vlka.
Čerokíové věřili, že Sírius a Antares jsou psi hvězdy strážící konec Cesty duší - Mléčné dráhy. V zimě chránil Sírius východní konec, Antares v létě střežil konec západní.
Starověcí Peršané zobrazovali Sírius přímo jako šíp. V Indo-íránských mýtech byl Sírius personifikován s božským lukostřelcem Tištrijou (Tishtrya, perský Tir-šíp).
Ve starověké Indii byl Sírius spojen s lovem. V sanskrtu byla hvězda jmenována jako Lovec. Védy nazývají hvězdu Tištrija, Tišiga (Tishiga) či Tistar - Vůdčí hvězda.
V Koránu lze identifikovat pouze dvě nebeská tělesa - Slunce a Síria. Alláh je nazýván jako Pán Síria.
Starověcí Mayové sledovali zejména heliakální východy Venuše a vedli podle nich přesný kalendář. Některé chrámy však zřejmě zaměřili také na heliakální východy Síria.
Sírius a posvátná padesátka ?
Někteří badatelé se domnívají, že Sírius je v mýtech spojen s číslem 50 či 49. Připomínají, že oběh Síria B kolem Síria A trvá také necelých 50 let.
50 bylo sumerských bohů Anunnaků. Bůh Marduk si získal 50 jmen. 50 hrdinů doprovázelo Gílgameše do podzemí.
Král Aktaión (Actaeon) spatřil nahou koupající se bohyni Artemis. Bohyně se rozhněvala a proměnila krále v jelena. Aktaióna pak uštvala a roztrhala jeho smečka padesáti loveckých psů.