TALPENNY: Pokud vím, asi 95% lidí, kteří užívají měkký drogy, nikdy nevyzkouší žádnou tvrdou.
To je statistika. Jsou to úplně jasný čísla - kolik je huličů, a kolik je uživatelů tvrdých drog. Naprostou většinu lidí, co si zahulí, dají si tripa, extázi, tvrdé drogy nelákají, mají se dost rádi, aby vůbec nestáli o to si s nima začínat ani se stýkat s jejich uživatelema.
Ti tví konkrétní lidi měli nějaký důvody, proč zkusili tvrdý drogy, a proč se jim tak líbily, že na ně dojeli. Nejspíš hluboký důvody ve svojí duši.
A dokonce i u lidí, co experimentujou s tvrdýma drogama, je to podle statistik jen 10-20%, co se stanou závislí. U zbytku proběhne nějaký blbnutí, nějaká ta mladistvá rebelie, nějaký čáry na letních technech a tak, a pak dotyčnýmu dojde, že je to blbost, vyroste z toho, založí rodinu...
A dokonce i u tý maličký skupiny, co zažije ten tvůj zážitek TO JE VONO, to ještě přece proboha neznamená, že kvůli tomu musíš zahodit život.... Zažila jsem ho, s heroinem, docela jsem si to užila :), ale to přece je jasné, že to NENÍ ono, že takhle život vyřešit nejde, je to ....je to holt hodně příjemný, ale jestli se tím odděláš, nebo jestli máš v životě ještě nějakej lepší plán, co se sebou, a přestane tě I TOHLE po čase bavit.....to je pořád na tobě, to není v tý droze, ani když jsi tenhle pocit zažil, tak ne....
Přijde mi, že to, co popisuješ, je takovej dost zastaralej pohled na drogy.
A hlavně, vyprávěnej očima někoho, kdo se zná právě s těma nejvíc nešťastnýma lidma, co dopadají nejhůř a drogama si nejvíc ubližují.
Je to o lidech