AQUARIUS: tak jedna věc je, jestli by to s dnešními materiály šlo postavit: určitě ano. druhá věc, jestli by to lítalo i na papíře s razítkem: to asi ne, viz
https://en.wikipedia.org/wiki/Cabin_pressurization#Cabin_altitude největší vyjímku má A380, do 13 km.
FAA se nijak zvlášť nechce ani do certifikace SpaceShip Two (resp. razí Hlavu XXII - chce to certifikovat až na základě zkušebních letů, ale ty budou drahé, takže bez záruky certifikace na základě těhle letů se do toho Bransonovi moc nechce - což jako podnikatel chápu)
faktem je, že experimentální letadla od Scaled Composites létají běžně tak do 16 km výšky a hmotnostně celkem odpovídají číslům, která uvádím já... jsou to ale experimentální letadla, která samozřejmě nejsou certifikovaná pro přepravu cestujících.
osobně si myslím, že těch cca 9 kW odpadního tepla motorů (při solárně poháněné fázi letu) by na vyhřívání kabiny prostě stačit mělo. nemluvě o tom, že každý 1 m2 vakuovaného solárně termálního kolektoru ti přidá v téhle výšce další cca 1 kW (klidně 1.5, ale Slunce nebude přímo nad hlavou, po většinu letu). jinak v první fázi stoupání motory pojedou na plný výkon, na baterie, takže odpadního tepla bude až až. osobně si ale myslím, že od určité výšky ti ubývá ochlazování vlivem proudu studeného vzduchu, vzhledem k jeho klesajícímu tlaku: takže ačkoliv vnější teplota je ve 12 a 21 km cca stejná, tak ochlazování prouděním studeného vzduchu kolem trupu bude větší výšce méně citelné (protože řidší vzduch - technicky v podstatě skoro vakuum - rozhodně aspoň tak dobré, jak v průměrné termosce)
jinak ještě
https://en.wikipedia.org/wiki/Cabin_pressurization#Mechanics_of_pressurization
Some aircraft, such as the Boeing 787 Dreamliner, have re-introduced the use of electric compressors previously used on piston-engined airliners to provide pressurization. The use of electric compressors increases the electrical generation load on the engines and introduces a number of stages of energy transfer, therefore it is unclear whether this increases the overall efficiency of the aircraft air handling system. - co je "unclear" u Dreamlineru, to je poměrně "clear" u solárního elektrického letadla, které létá jen přes den a je od hlavy až k patě pokryté solárními panely...
AQUARIUS: v zásadě asi jo - nevytápěné (ale i neklimatizované!) zavazadlové prostory letadel po cestě celkem promrzají. ale možnost solárního vytápění kabiny viz výše....
souhlasím, že ten obrázek
[ XCHAOS @ Solární letadla a vzducholodi (pilotovaná i bezpilotní + stratosférické létání + rychlostní rekordy solárních aut) ] je až dost optimistický - přetlaková část kabiny by měla být v podstatě něco-jako-kulová-bublina, tedy: krátká, a tlustá. jenže pak ti zase vyjde čelní průřez blížící se ploše, kterou zaberou cestující a to taky nechceš. výsledkem bude nutně muset být nějaký kompromis... ale pořád jde posadit třeba 3+2 lidi do 8 řad, místo 2+2 do deseti řad...
jedna věc je, jestli kabina vydrží ten přetlak - podle mě se tak dá navrhnout, za cenu použití hodně pokročilých postupů při konstrukci (v podstatě isogrid žebra, jako u kosmických lodí, dnes snáze dostupná díky postupům jako 3D tisk, CNC odvrtávání, apod.). tady je jádrem sporu to, jestli jde o to, zda bych to dokázal navrhnout do posledního šroubečku (nikdo na světě by to nedokázal - na všem pracují týmy inženýrů, specializovaných....), a nebo zda jde o to, zda v hrubých rysech lze očekávat, že něco, co by dnes znamenalo "kosmickou technologii" by mohlo za dalších 10 let být běžně komerčně dostupné...