JIMIQ: ten původní přepočet A320 na cestujícího je asi 1.5l na 100 km. Uhlíková stopa osobokilometru plně obsazeného A320 se tedy blíží uhlíkové stopě plně obsazeného osobního auta.
Číslo, které mi nabídl Google, nejspíš ovšem počítá s průměrnou obsazeností letadel a taky ne všechna letadla jsou A320 (ty na těch delších trasách ale často létají plně obsazené, takže se to nějak kompenzuje).
Každopádně těch 20t paliva, se kterými letadla startují, mi pořád nedává spát, z hlediska solárních letadel. Nějakých těch 0.5 kg křemíku na 1 m2 mi přijde docela ok, horší je to třeba s životnostní panelů - křemík špatně snáší "ohýbání", je to přeci jen sklo, a já jsem zničil pokus o velmi lehké solární panely na kole už během prvních asi 5000 km, kdyby byly na letadla, tak prostě už nikam nedoletím. A další věc je, že jakýkoliv pokus o tvar, který by ty panely na letadle umístil jinak, než vodorovně, má zase nějaké následky z hlediska aerodynamiky, takže to vypadá, že si prostě nepomůžeme a najít nějaké lokální optimum, kdy na tom letadle bude dost plochy a současně odpor vzduchu bude nízký, je téměř nemožné (asi ne úplně nemožné, protože součinitel ideálního aerodynamického tvaru je lepší, než průměrný součinitel letadla s přihlédnutím k tomu, že letadlo musí vytvářet i vztlak), ale žádný moc velký margin tam není. Konstrukce bude moc těžká nebo moc fórová nebo moc nearerodynamická. Ale samotný princip létání těžšího než vzduch se takhle jevil asi 50 let, než se objevily nové nápady...