Já z vánoc pro změnu trochu stres začínám mít. Snažíme se i vzhledem k počtu dětí udržet nákupní šílenství na uzdě a roky fungovala dohoda, že moje i přítelovy děti dostávají dárky za plus minus úplně stejné peníze s tím, že v jeho případě se o to dělí se svou ex, můj ex o tomto (jako o mnoha jiných věcech) nekomunikuje, takže jsme to prostě mým dětem koupili s přítelem, ale zase chodily alimenty. Letos zdá se, nebudou už ani ty, ale co už, mám exe zabít?
Takže chybějící alimenty jsou jedna věc, ale přítel je zlatý a tohle rozhodně u něj nevede k úvahám, že moje děti tím pádem méně. Trápí to v podstatě jen mně.
Ovšem nějak nám to rozhašuje přítelova ex, loni naprosto nad rámec dohody dala oběma dětem nové mobily (koupené jejím otcem, kterého je dle jejich slov třeba ždímat, doku má peníze...), navíc z toho byla nepříjemná scénka - vyžádala si je den předem že jako zdobit stromeček, na vánoce pak byli u nás, a oni se vrátili den před štědrým dnem s novými mobily. Připadali jsme si pak s dárky, které dostali u nás (i s těmi placenými jí, ale moc nám tehdy nepřidala) jako trubky.
Letos chtějí vesměs jen oblečení, ok. Dohoda zněla, že ex koupí oblečení dceři, my s přítelem synovi zimní bundu a případně ještě něco. On, že si nakonec vybral bundu za tisícovku, což je o dost méně, než jsme čekali a že mu ji koupí máma, které jsme to teda poslali. Načež v té bundě už přišel - a od pohledu byla dražší, navíc přišel v nových botách za tři litry s tím, že si je koupil děda a že mu neseděly, tak mu je dal...
Připadáme si jak volové, na které tu hraje někdo nějakou divnou hru. Jako pokud jim to platí děda, nestojí nás to peníze, ale o tom nakonec nejde, nechceme šetřit za každou cenu, jen to prostě nechápu - máme pocit, že nás vodí za nos a je to nepříjemný.