• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    XCHAOSKvazičástice: největší revoluce ve fyzice od vynálezu kvasarů, kvarků a kvasnic? + kvantizovaná setrvačnost (QI)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Nicméně, i když jsem projevil hrubou ignoranci, co se týče aktuálních zdrojů dat, tak obecný trend, tedy že čím vyšší rozlišení, tím více anizotropií objevěj, jsem vlastně odhadl přesně. To je ale docela v rozporu s tím, že zdrojem CMB je Velký třesk samotný... a když se to zkombinuje s dalšíma nesrovnalostma kolem lambda-CDM kosmologie, tak je prostě možné, že něco chápeme špatně.

    Velký třesk je potřeba hlavně proto, aby vysvětlil, jak se dnes pozorovaná hmota mohla vůbec poskládat z části Standardního modelu, protože jediným možným zdrojem některých základních jader zejména v jejich dnešním poměru je jen bing bang nucleosyntesis. To je ale podle mě problém Standardního modelu a já taky nemusím řešit všechny záhady světa, na to jde dost peněz někomu jinému :-)

    V podstatě celá ta odbočka vědy k vysvětlování historie vesmíru byla spojená s pozoruhodným nezájmem o jevy, které by fakticky mohly náš lidský opičí kmen posunout zase někam dál. V případě Velkého třesku doufám teda neplatí, že kdo se není schopen poučit z historie, je odsouzen k tomu jí opakovat :) každopádně podle mě jde o jakousi past, to zjištění, že pozorování vzdáleného vesmíru je pozorování minulosti (tedy domněle i naší vlastní minulosti) a že dohlédnutím na konec se dobereme nějaké konečné odpovědi "jak to všechno" začalo je taková "filosofická past".

    Zkontrolovat, jestli každý jednotlivý pixed pozorovaného kosmického pozadí má příliš velký výkon na to, aby to bylo pouze redshifnuté "normální" světlo, jednak nedokážu a jednak to nejspíš už někdo udělal. Mě se osobně líbí teorie, že jde o ekvivalent Hawkingova záření kosmického horizontu (který je horizontem černé díry, ale naruby), ale to by byla pravda,kdyby se "vypařoval dovnitř", tedy smršťoval.. jak může zářit rozpínající se horizont, je velká otázka.

    Ale princip Hawkingova záření je jednoduchý: vesmír je vyplněný virtuálními částicemi, které neustále vznikají a zase anihilují - dá se říct, že fotony letící odněkud někam se občas zhmotní do podoby částice a antičástice, a když je to přestane bavit, tak zase anihilují a letí dál :-) Tohoto by využívalo to nešťastné údajné polarizované vakuum, ale taky třeba Casimirův jev.

    Představa, že kosmické pozadí je Hawkingovým zářením kosmického horizontu je prostě o tom, že občas tam vzniknou páry antičástic, z nichž jedna už je za naším kosmickým horizontem a druhá ne. Takže kosmické záření je v zásadě jakýmsi "vypařováním se" našeho kosmického horizontu. Které se ale týká právě jen nás jako pozorovatelů - tak, kde se to z našeho úhlu děje, tam nevnímají nic, stejně jako nic nevnímají námořníci na lodi, která při pohledu ze břehu překračuje horizont.

    Tahle teorie je pravda hodně odlišná od pouhé teze, že na každý pixel dosažitelného rozlišení CMB připadá aspoň jeden redshifnutý kvasar (nebo dokonce jeho astrofyzikální jet namířený směrem k nám).
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: Planck had a higher resolution and sensitivity than WMAP, allowing it to probe the power spectrum of the CMB to much smaller scales (×3).
    Planck (spacecraft) - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_(spacecraft)#High_Frequency_Instrument
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS: rozliseni WMAP prekonala sonda Planck pred cca 15 lety, tam hledej data. A ten tvuj vypocet pravdepodobne najdes fulltextem pres arxiv.
    XCHAOS: Planck meril cely spektrum frekvenci az k 0.1 K, ty nejistoty najdes na webu, rozliseni najdes taky pro kazdou f. Proc bys jim znova pocital nejistoty, to je pekna otrava, snad nezacinas pochybovat o vypoctech Nasa? :)) Neni realisticky najit diru mezi galaxiema, pokud neni v nejaky linii od nas narusena homogenita rozprsku galaxii, podle me.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    How ΛCDM Fakes the Cosmic Web
    https://www.youtube.com/watch?v=IfWYodUWJW4
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    To convert temperature in Kelvin to dBm, you need to calculate the thermal noise power using the formula: P=kTB, where k is Boltzmann's constant (1.38 x 10^-23 J/K), T is the temperature in Kelvin, and B is the bandwidth in Hertz. The result can then be converted to dBm using 10×log10​(P)+30.

    Hmm. Tedy, úplně nemožný by ten výpočet, kolik galaxií by muselo být redshiftnutých na teplotu kosmického mikrovlnného pozadí, aby ta zprůměrovaná hodnota vycházela tak, jak vychází, podle všeho není...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Hmm, ona ta teplota záření přímo znamená jeho energetický tok, takže nějaký přepočet z kelvinů na dbm by měl být možný, ale nějak se v té teplotě záření ztrácím....
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Ok, takže co jako amatérští kosmologové víme (=umíme vygooglit):
    WMAP Overview - NASA Science
    https://science.nasa.gov/mission/wmap/wmap-overview/
    Mapped the pattern of tiny fluctuations in the Cosmic Microwave Background (CMB) radiation (the oldest light in the universe) and produced the first fine-resolution (0.2 degree) full-sky map of the microwave sky.
    ...
    Determined the universe to be 13.77 billion years old to within a half percent.


    Kolik je na povrchu koule čtverečních stupňů?
    How Calculate Square Degrees Astronomy
    https://wordssidekick.com/how-to-compute-astronomical-square-degrees.html
    The solid angle of a full sphere is 4π sr, influenced by an area of about 41253 deg²

    Odhadem rozlišení 0.2° může znamenat, že observatoř WMAP získala asi 1031325 vzorků CMB (hmm, rozlišení 1 megapixel - to asi nebude náhoda, ale součást zadání).

    Kolik průměrně může na jednotku plochy kosmického horizontu, připadat asi tak nejvzdálenějších galaxií? (tedy nejvíce redshifnutých, dříve, než zmizí i z infračervené části spektra a ztratí se v mikrovlnném pozadí). Galaxií v pozorovatelném vesmíru je údajně asi 100 miliard. Protože jsou rozmístěné víceméně rovnoměrně (dobře - s různými těmi atraktory a prázdnotami, ale průměrně cestou ke kosmickému horizontu se tohle vše bude opakovat víckrát), tak v každém pixelu pořízeném WMAP bude velmi zhruba zastoupeno 100 000 galaxií (!).

    Metodiku výpočtu stáří vesmíru na 13.77 miliard let ponecháme stranou, pro naše účely je to ale hodnota dostatečně přesného výpočtu vzdálenosti kosmického horizontu (bez ohledu na to, jestli předpokládáme, že kosmický horizont = velký třesk, nebo prostě jen hranice, za kterou už relativní rychlost rozpínání vesmíru vzhledem k nám přesáhne rychlost světla, takže z větší dálky už prostě nevidíme nic).

    Podstatné je, že v každém pixelu pořízeném WMAP narazíme na jednu galaxii asi každých 1377000 světelných let. Pokud by rychlost rozpínání vesmíru byla konstantní (v čase konstantní), což ale není, tak to znamená, že počet galaxií, jejichž světlo je redshifnuté zhruba do teploty mikrovlného pozadí, rozhodně nebude nulový...

    K pokračování výpočtu bych potřeboval znát, jaký je vlastně výkon mikrovlného záření, které měříme (v podstatě EIRP). Uvidíme, co řekne Google (ne, AI se fakt ptát nebudu)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: no to je v podstatě oficiální vysvětlení, ale stejně je to celkem zajímavý jev....
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS: tipuju, ze to bude mit neco s mezi odtrhu mezi ohybajicimi se clanky retezu a pruznosti clanku.
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS: EVO vyzkum v Nature nebo v Elsevieru je jeste fringe nebo dokonce konspirace, jo? =)

    o DemystifySci vim, jsou sympataci s top vzdelanim a snad se dal rozvinou. Maji vetsinou skvely hosty. Jenze se teprve orientuji mimo svuj obor a projevuje se to tim, ze si pozvali i Ashtona Forbese (ktery 10 let tlaci forenzne debunkovane video 'zmizeni letu MH370 zábleskem 3 orbů', fejkr pouzil zablesk z verejne databanky), a kdyz si naopak pozvou nejvetsi mozgy niche vyzkumu, tak pokladaji zmatene neinformovane otazky. Ale tim jak jsou civilni a neegomaniakalni a neskacou do reci a nejedou nejaky teleshoping hovadin, a proste nemaji tyhle caste nesvary, tak jsou moc fajn.

    Ale mj. zminili i tvuj oblibeny S.V. Adamenkovo pulzni LENR reaktor (jehoz kniha 'hieroglyf' te oslovila) s COP=1000, provadejici nukleosyntezu prvku s AMU >10 000. Nj, co naplat, je to jen " predpotopni vakuova dioda diskreditujici LENR", ne? :)
    Proc teda Adamenkuv reaktor koupilo za $4 mega ministerstvo energetiky USA a souplo ho do Brookhaven national lab, je zahadou...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Poslední dobou mi například hodně baví téma kosmického mikrovlnného pozadí (CMB). Mezi kontroverzní fakta patří anizotropie kosmického mikrovlnného pozadí, která prozrazuje, že se Sluneční soustava vůči němu pohybuje rychlostí 369.82±0.11 km/s ... oh wait, jak je ale možné se pohybovat vůči něčemu, co by v některých interpretacích mělo být "otiskem" homogenního Velkého třesku, v jiných v podstatě "kosmickým horizontem", tedy hranicí, od které nejvýše stačilo světlo doletět od Velkého třesku?

    Jak přesně (s jakým rozlišením) vlastně jsme schopni ale mikrovlnné pozadí mapovat? Jde o rádiové frekvence, tedy je přijímáme teleskopy. Každá parabola má tzv. "postranní laloky" a jakýkoliv zisk odpovídá nějakému úhlovému rozlišení... v konečném důsledku, rozlišení bude nejspíš souviset, že dipól v ohnisku paraboly bude mít velikost odpovídající vlnové délce, v tomhle případě asi 1.9mm a zaměřování paraboly se nakonec dosáhne pouze rozlišení odpovídající posunu dipólu o asi jednu velikost sama sebe.

    Je možné vůbec pootočit radioteleskopem tak jemně, aby ve směru jeho zaostření nikdy nebyla ani jediná extrémně vzdálená redshiftnutá galaxie? Silně pochybuju.. průměrná teplota kosmického pozadí mi tedy vychází, že je teplota redshiftnutého záření poslední galaxie, která se z naše úhlu pohledu nachází před kosmickým horizontem (asi je jasná, že ta galaxie samotná o tom, že se nachází těsně před naším horizontem vůbec neví, stejně jako loď odplouvající za obzor neví, že je za naším horizontem)

    Mám dostatečný statistický aparát, abych tenhle svůj statistický vhled dokázal nějak formálně překopat na teorii? Asi ne. Vím, jak bych postupoval, kdybych tu teorii formulovat chtěl? Asi ano:

    1) existuje průměrná hustota galaxií ve vesmíru, minimálně v tom blízkém, která je známá
    2) vzdálenost kosmického horizontu je známá, je to Hubbleova vzdálenost a obecně je interpretována dvěma způsoby
    2a) buď je to vzdálenost, kterou světlo stihlo urazit od Velkého třesku - toto je nejobvyklejší popularizovaná verze, mikrovlnné pozadí jako "ozvěna" Velkého třesku, apod.
    2b) nebo je to vzhledem k rozpínání vesmíru jednoduše vzdálenost, za kterou se už objekty od nás vzdalují rychleji, než světlo

    Moje teorie pracuje s 2b) a Velký třesk vůbec nediskutuje (ani jestli k němu došlo, ani v jak dávné minulosti, apod.). Samozřejmě, stáří galaxií umíme měřit (podle chemického složení, apod.) Ale čím dále do minulosti se díváme, tím víc jsme schopni rozeznat stěží vodík, takže prostě množství informací, které máme o velmi vzdáleném vesmíru, je velmi malé.

    Z průměrné hustoty galaxií, vzdálenosti kosmického horizontu, dané víceméně stejnou rychlostí rozpínání (ne přesně stejnou, viz ta anizotropie) by prostě vlnová délka CMB měla vyplynou. Teplota prostě odpovídá průměrné rychlosti poslední, nejrychlejší galaxie před kosmickým horizontem. Pokud bychom dokázali stavět větší a větší radioteleskopy (např. v hlubokém kosmu), tak bychom objevili větší a větší bodové anizotropie a celé přesnější pozorování by konvergovalo k nalezení bodů s teplotou blížící se absolutní nule, jenže nejspíš by hledání takového bodu trvalo v podstatě nekonečně dlouhou dobu - minimální doba, po kterou radioteleskop studuje jeden bod oblohy, logicky nesmí být kratší, než frekvence pozorovaného záření.

    Celá věc mi přijde poměrně jasná, je tady i jasná predikce: radioteleskopy s větší ziskem antény budou po dostatečně dlouhé době pozorování nalézat v kosmickém pozadí stále nové anomálie se stále nižší teplotou (anomálie s vyšší teplotou nakonec budou muset být interpretovány jako nějaký bližší a tedy méně rychle se vzdalující objekt). Tyto anomálie budou odpovídat velmi vzdáleným "big void", velkým prázdnům, analogickým velkým prázdnům, která nás obklopují.

    Co zbývá porovnat je ale "výkon", na kterém mikrovlnné pozadí vysílá: sedí počet všech vzdalujících se galaxií těsně před kosmickým horizontem skutečně výkonu, který bychom z takové vzdálenosti měli přijímat? Opět, závisí to na tom, kolik galaxií by statisticky mělo p je připadat na jeden "pixel" snímaného kosmického pozadí při daném rozlišení. Výkon průměrné galaxie známe, mělo by to jít počítat přes běžné mikrovlnařské typu EIRP, apod...

    Rozdíl mezi 2a) a 2b) je trochu v tom, že zatímco ve 2a) by velikost pozorovatelného vesmíru měla narůstat, protože s tím, jak se vzdalujeme éře Velkého třesku, to kosmické pozadí postupně chladne, a my tedy jsme schopni "dohlédnout dál", i na vzdálenosti, kde je redshift pod hranicí hladiny šumu CMB, tak ve 2b) závisí jen na momentální rychlosti expanze vesmíru, která jediná má vliv na vzdálenost kosmického horizontu (na tom, jak dávno se odehrál Velký třesk nebo jestli se opravdu odehrál jako reálný fyzikální jev v tomto případě nezáleží).
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: jinak tobě by podle mě vyhovovalo zaměření trochu jako to má tenhle podcast DemystifySci:
    https://www.youtube.com/@DemystifySci_Podcast

    Ti také přeskaují sem a tam od fringe fyzky a různých témat z úplně jiných oborů k těm tvým exotickým vakuovým objektům a konspiracím, apod. Já osobně si nejsem jistý, jestli to je můj šálek čaje.. některá videa zaměřená na fringe fyziku ano, ale přemýšlím o tom podílu.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: Hmm....
    Aligned, Multiple-transient Events in the First Palomar Sky Survey - IOPscience
    https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1538-3873/ae0afe#paspae0afebib5

    No, jako ta údajná koincidence s pozorováními UFO v roce 1952 je skutečně pozoruhodná. Já tímhle každopádně až tak moc nežiju. Neumím posoudit, jestli jsou to faktoidy vypouštěné do oběhu záměrně, kvůli odvedení pozornosti od skutečných problémů, nebo jestli je to prostě samovolný virál, který fanoušci udržujou nadšeně při životě sami od sebe...
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS: Mno prave ze balony to byt nemohly. Villarroel tohle velmi resila, nebyly by ty body ostre a prach to neni, v zemskem stinu se tech veci leskne daleko min. Vsak si to precti, ma to v Nature...

    Otazkou je, jestli ty odlesky nejsou spis G-engines made in USA, pac v 60s,70s nemel Menzel duvod nicit archivy druzic, o kterych kazdy vedel. A nebo made in kdo vi kde...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: hele, tady toho tolik offtopic není, no budiž, můžeme udělat odbočku k analýze archivů. Problém s nějakými digitalizovanými archivy je vlastně podobný, jako se skartovanými. Třeba spekulace o prachu.. no tak jdu, a prohlédnu si ty původní fotky, nalezené digitalizací.

    Tak celé období jaderné paranoii bylo celkově zajímavé a život s neustálou hrozbou jaderného útoku byl zřejmě psychologicky natolik stresující, že si kolektivní nevědomí vytvořilo různé obranné mechanismy. Ale samozřejmě, teorie, že jaderné výbuchy byly zaznamenatelné z kosmu, a že nějací spící mimozemšťané, číhající na to, až se civilizace rozvine a prozradí svojí technickou úroveň, se přiletěli podívat, je hezké sci-fi. Ostatně, jeden z velkých úletů je story Číny v 50tých letech: ze země, která až do WW2 nebyla schopná vypustit ani dvouplošník, přeskočili rovnou na úroveň kopírování ruských proudových motorů... je to jiná civilizace, která se probrala rychleji, než Japonsko ve století 19tém (tady se nabízí otázka, jestli třeba některé africké civilizace neudělají ještě rychlejší podobný skok...)

    Vypuštění družic přes Sputnikem je taky zajímavá možnost, tyhle alternativní historie, které před náma někdo tají, jsou vždy zajímavé. Nevím, jak to bylo s denní (noční) dobou fotky, jedna možnost by byly stratosférické balóny po západu Slunce, ale proč by jich bylo pět, to nevím...

    Co se jaderných testů týče, byly samozřejmě extrémně utajované a před érou orbitálního snímkování fakticky nikdo nevěděl, co se v té oblasti děje. Takže představit si, že z těch uzavřených oblastí někdo tajně vypustil raketu, zase není tak nemožné. (Jak mohli Rusové se svou relativně primitivní technologií předběhnout USA, je dodnes trochu záhada... Američané si vojenský význam družic přitom určitě museli uvědomovat...)

    Další možnost ale je, že ve vesmíru létá kde co a spoustu jsme toho ještě neviděli.

    Jako Sabine je svým přístupem velmi objektivní a když o něčem říká, že ji to přijde velmi, velmi zajímavé, obvykle s ní souhlasím.
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS: ja tu nechci offtopicovat. Vse na co se ptas, resi US kongress a jsou k tomu hory dokumentace, pertinentni k videu Hossenfelder o Villarroel je fakt, ze reditel observatore Harvardu, Dr. Donald Menzel, nechal skartovat kompletni archiv desitek tisic sklenenych fotek nocni oblohy mezi cca 1950 a 1970 a zastavil samozrejme pozorovani. Ted vyplulo, ze Menzel vedl tajne dvoji zivot rozvedcika.
    Na Palomar archiv neznicili a ted z nej Villarroel vytahla cca desitky tisic lesklych objektu na geostacionarni draze pred Sputnikem 1. Leskly jako zrcadlo, rotujici a letici po linii. Takze co jsou zac.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: Podívej, k tomu utajování mimozemšťanů... je to vláda, proboha! já nevěřím, že jakákoliv vláda kdekoliv na světě je schopná čehokoliv efektivního. Jsou to byrokrati! Jak by mohla vláda, která mi při příletu předložila imigrační formulář, ve kterém se mi zcela ptala, jestli jsem terorista, něco efektivně utajit?

    Prostě tomu nevěřím. Když nemusíš Sagana, tak budu argumentovat Feynmanem: ten té vládě pomáhal vyvinout jadernou bombu, takže si o té byrokracii rozhodně myslel svoje... jasně, i na základě zpětné vazby od nerdů, jako byl on, pak tu míru paranoii v 50tých letech trochu zvedli, ale stejně..
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: jj
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam