CYBERWOLF:
Hlavní problém je, že se od konce 19. stol. cíleně vysazoval jako medonosný strom na hezké pastviny, suché svahy a vrcholky, kde předtím rostly krásné luční rostliny, dnes tam rostou v zásadě 3-4 druhy bylinných dominant (měrnice, sveřep, vlaštovičník, kopřivy). Otázkou je, nakolik za to může opravdu všude omílaná alelopatie. Nám kdysi Kolbek říkal, že to zkoumali a nějak velké efekty nenašli. Spíš za to může velký množství opadu.

Duby sice na padlí trpí, ale většinou jim to nebrání v růstu a časem se to zlepší (to padlí má dva "kmeny", jeden horší na mladých výhonech a druhý na starších listech, ale choroba není sysytemická, nevytrvává v kořenech). Doubravy jsou hezčí, druhově bohatší a pro lidi bych řekl taky atraktivnější ... až se jednou vyčerpají ty živiny, co tam nasbíral ten akát.

FJERTIL:
Co se týče likvidace, asi nejlíp funguje ten napíchnutý Roundup, což teda neni nic moc. Druhý funkční způsob je uříznout v cca metru, nechat několikrát obrazit, aby se vysílil a pak uříznout pařez dole. Taky jsem viděl kroužkování, ale to myslím pak obrazí z báze. Ty věci, z kterých taky obráží nejsou oddenky, ale kořeny - kořenové výmladky ;-)

ZCR:
Bez monokultury vytvářet dokáže, třeba na polních kazech a mezích.

Ty akátové lesy stojí za houby - které tam nerostou.
Jinak u bezu je to imho úplně naopak, ten roste tam, kde je dusíku dost (je nitrofilní), proto obsazuje různá rumiště, skládky atp... akát patří k bobovitým a dusík si fixuje skrzevá takové ty ochočené brebery.
(A teda taky trochu kroutím hlavou, protože bezovou monokulturu jsem snad neviděl, vždycky je to směska všeho možného, navíc je to spíš keř, a ne zrovna dlouhověký - pravý opak akátové pouště, ta je na furt, a ochotně zmladí)

jako jedny z prvních dřevin by měly u nás být stres-tolerantní stromy, jako bříza, topol, javor a vrba, ale je možný, že je akát už na začátku zarůstání vytlačí

CYBERWOLF: ad ty monokultury: když jedu vlakem mezi Nelahozevsí a Podbabou, tak v okolí trati roste v podstatě jen akát. obecně v těch končinách na SZ od Prahy mi přijde jako vysoce dominantní strom.

wiki píše toto:

Akát vytvářející husté, vysušené, tmavé porosty dovoluje růst jen málo druhům rostlin. Původní druhy byly vytlačeny nitrofilními, což způsobuje změny v celém biotopu.
Na stanovišti se akát chová jako primárně sukcesní druh, který se rychle šíří kořenovými výmladky, alelopaticky omezuje růst ostatních rostlinných druhů a jeho odstraňování je velmi náročné.

Nevím do jaké míry je to bizarní, ale nevím o lepším místě kde se zeptat. Invazní druhy - nedávno jsem viděl reportáž, kde týpek říkal že je rozdíl mezi nepůvodními a invazními druhy a že problém jsou právě invazní a mezi tím akučkou vrtal díry do akátu a proléval ho herbicidem. Mě by zajímalo, proč jsou vlastně akáty problém? Rostou tu stovky let, nezdá se že by někde vytvářely větší monokultury, včely je maj rády, nedusí vegetaci jako třeba psí víno. Tak co je teda za problém?

Před cca 5 lety u nás v lese akáty vykáceli, protože invazní druh. Výsledkem byly místy skoro holé svahy, na které vysázeli duby, které jsou dnes jen o něco menší než kopřivy a žere je plíseň. Nemám dojem, že by to čemukoliv prospělo.

Parrot Waxcap

PREKOTKA: Mohla by to být Řešetovka hlínová Cribraria argillacea
Řešetovka hlínová - Cribraria argillacea (Pers.) Pers. 1794 | Atlas hub - Houbaření
https://www.houbareni.cz/houba/resetovka_hlinova?nick=Herom

Conophytum pageae

KAMAHL: dřevnatka mnohotvárná - roste i u nás, ale většinou vypadá míň dramaticky

Pholisma sonorae (uz tu jednou byla, ale doplnim dalsim foto)
It is a parasitic plant which attaches to the roots of various desert shrubs such as wild buckwheats, ragweeds, plucheas, and Tiquilia plicata and T. palmeri to obtain nutrients.