• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BUENAVENTURAČeskoslovenská anarchistická federace
    FIDEL
    FIDEL --- ---
    Ahoj Terminátore! | | A2 – neklid na kulturní frontě
    https://www.advojka.cz/archiv/2022/20/ahoj-terminatore
    HOLUB161
    HOLUB161 --- ---
    promítání a improvizované čtení 5.1.2015 od 20:00 - usedlost Šatovka, V Šáreckém údolí 81/74, Praha 6 
    BAR V PROVOZU, KAMNA Z DOVOZU


    BEZ zábran
    téma protibezdomoveckých zábran a celkového vnímání bezdomovecků ve veřejném prostoru. Hroty na parapetech, přepažené lavičky a zamčené kontajnery jako fyzický doklad vztahu dnešní společnosti k lidem na okraji.

    Klinika města
    Na podzim roku 2014 vtrhla skupina aktivistů do roky opuštné budovy plicní polikliniky na pražském žižkově. Během pár dnů dokázali na vlastní náklady oživit disfunční prostor a vdechnout celé ulici a čtvrti úplně nový dech. Díl pořadu Nedej se! o jednom z klíčových zápasů loňksého roku.

    Neskloň se!
    Budova v pražské Neklanove ulici je jedním z desítek, spíše stovek příkladů neregulované a rozbujelé spekulace s nemovitostmi. Její poslední obyvatel, pan Kubalík, se rozhodl nesvádět pouze a jenom individuální zápas o svůj domov, ale na pomoc si pozval squattery. Film o tom, komu vlastně patří město a kdo je tady parazitem. 


    Tisková zpráva
    Šatovka je usedlost ve vlastnictví městské části Praha 6, která je opuštěná a chátrá od roku 2011. Tehdy z ní vlastník nechal vystěhovat poslední obyvatele. Ti sice dostali náhradní bydlení, dům samotný však zůstal navzdory snahám místních prázdný. Z jeho plánované přestavby na luxusní centrum pro seniory sešlo po odchodu předchozího vedení radnice. Nejen v Šárce se proslýchá, že s usedlostí měli někteří vlivní postranní úmysly. V současné době se znovu mluví o tom, že by se sem mělo vrátit nájemní bydlení pro běžné lidi. I podle nejsmělejších odhadů však mají stavební práce začít nejdříve v létě. Do té doby má vlhký, nevětraný a nevytápěný dům, který je už nyní napadený dřevomorkou, zůstat prázdný.
    V pondělí 21.12.2015, tři roky poté, co skončil svět, byla Šatovka obsazena novými obyvateli. Z léta studených komínů se opět začalo kouřit. Do zatuchlých a vlhkých místností se znovu dostal čerstvý vzduch. Noví obyvatelé přistavili kontejner a vyčistili odpadky zanesenou zahradu i přízemí domu. Na bránu vyvěsili informace o tom, kdo jsou a jaké mají s domem úmysly. V pondělí 4.1.2016 se na místě objevili dělníci, kteří začali se zazdíváním oken v nedávno vyčištěném přízemí. Na úterý 5.1.2016 od 20:00 je naplánováno veřejné promítání.

    Nestojíme o konflikt, policejní zásah ani zbytečné soudy, chceme prostor, který chybí nám i Praze 6. Stojíme si za tím, že bydlení je právo a že domy slouží k bydlení, ne ke spekulacím a k chátrání. Nelíbí se nám prohlubující se propast mezi chudými žijícími v ghettech či rovnou na ulici a čím dál bohatšími, kteří se ve strachu uzavírají v luxusních rezervacích. I část Prahy, ve které leží usedlost Šatovka tento vývoj odráží. Běžní lidé musí pryč, aby ustoupili výpravným sídlům a těm, jejichž pohyb musí střežit ochranka. Symbolický je i smutný osud zdejší vyhlášené hospody Na Břetislavce, která ukončila své desetiletí trvající působení minulý týden. Včerejší centrum místního dění, jedno z posledních míst, kde se mohli setkávat běžní lidé, kteří nežijí v rezidencích za vysokými zdmi kvetoucími kamerami a bezpečnostními čidly, zeje prázdnotou kvůli výstavbě dalšího developerského projektu. Dejme Šatovce šanci, aby ožila a přinesla do Šárky nový vítr!



    Resurp crew našla barák

    Kdo jsme?
    Resurp Crew je sociálně-kulturně-politicky emancipační skupina lidí, zvířat, rostlin a věcí působící v Praze a blízkém okolí od nepaměti. Za roky své existence uskutečnila a nadále provozuje široké spektrum aktivit.
    Ve specifických nemovitostech poskytuje všechnu moc imaginaci. Pořádá neotřelé hudební produkce, divadelní představení, bydlení, básnická čtení, workshopy, promítání filmů, diskuse a přednášky na témata napříč vědními obory (dějiny umění, architektura, psychologie, historie, filozofie atd.). V místech působení realizuje rovněž podpůrné aktivity jak pro lidi v nouzi tak pro lidi, kterým nouze chybí. Prostor je však i pro ty, kteří mají síly i zdrojů dost.

    Co chceme?
    Být v prostoru, ve kterém bychom pokračovali v rozvoji všeho dosavadního. Nové místo by mělo být veřejně přístupným prostorem svobody, rovnosti a bratrství. Mělo by být působištěm nové i staré umělecké tvorby, místo pro rozvoj i degradaci osobnosti a pro vzdělávání i vypouštění informací z hlavy. Mělo by jít o místo, kde bude možné se naučit věci, které škola ani jiné instituce neposkytnou a zužitkovat je ke konstrukci i dekonstrukci všeho. Částečně se inspiruje podobnými sídly ve městech celého svobodného světa.

    Jak?
    Myšlenka nového centra klade důraz na možnost uskutečnit neuskutečnitelné, spojit nespojitelné a překvapit všechny, včetně samotných aktérů v centru se odehrávajících situací. Bere si právo žít a být plánovat autonomně, tady a teď.

    Co v Praze chybí?
    Možnost svobodně žít a tvořit, možnost tvořivě ničit.
    Chybí zde možnost realizovat hudební produkce a další umělecké aktivity bez nutnosti platit pronájem a absolvovat byrokratické procesy, jež se komukoliv odcizí dřív, než zahraje tón.
    Chybí zde místo pro svobodný chaos i řád.
    Chybí prostor, který by poskytl důstojné útočiště vozidlům, maringotkám, bicyklům a plavidlům – i ty potřebují pro svou existenci místo.
    Chybí zde také centrum, kam by mohli přijíždět na stáže umělci a lidi s dalšími schopnostmi i neschopnostmi z celého světa, kteří stojí mimo oficiální proudy grantového a dalšího umělohmotného umění. Během svého pobytu by mohli či nemuseli vytvářet nová umělecká či jiná díla, která by poté zůstávala na místě.
    Chybí prostor pro ateliér, zkušebnu, šicí dílnu, komunitní bydlení, komunitní zahradu, včelí úly, pro redakce časopisů, které nevydělávají milióny.
    Chybí místo, kde by mohly být zužitkovány odložené obnošené a použité, avšak dosud funkční předměty všeho druhu. Místo, kde by mohly být koncentrovány originální šmuky všeho druhu.
    Chybí prostor pro sport, který není zacílen na soutěž a výhru.

    V objektu se budou prolínat prostory vzdělávací (učebny, knihovna, počítačová laboratoř), společenské (kavárna s dobrovolnými cenami, klubovna), sociální (prostor pro děti, služby veřejnosti: například dílna, jídelna, prádelna), kulturní (koncertní sál, zkušebna, fotokomora, ateliéry a redakce).

    Co a s kým hledáme?
    Stávající aktivity Resurp crew a dalších spřízněných subjektů by se přesunuly do této budovy, jež by se stala ojedinělým místem pro život a tvorbu z celého světa. Tyto aktivity, jejichž činnosti jsou v ohrožení, by přispívaly k chodu a především by spojovaly své nápady a okruhy příznivců. Toto živé centrum by se zařadilo do sítě podobných světových center. Resurp crew nyní hledá podporu tohoto projektu ve formě vhodného prostoru k dlouhodobému užívání.

    Reference posyktne:
    Michael Kocáb
    kulturní čtrnáctidenník A2
    časopis Nový prostor
    kulturně-sociální autonomní centrum Klinika 
    kretén zvaný Jednoručka
    majitel Svinka
    Oldřich Vaníček 
    Protiextremistické oddělení PČR
    SM3
    SM3 --- ---
    Proti pohrdání lidskými životy | Anarchistická federace
    http://www.afed.cz/text/6275/proti-pohrdani-lidskymi-zivoty
    SALE
    SALE --- ---
    Events | ⦅(・)⦆ r a d a r . s q u a t . n e t ᴺᴱᵂ
    https://radar.squat.net/en/events/country/CZ
    FIDEL
    FIDEL --- ---
    Všední vraždy | č. 21 | 2015 | archiv - A2 – zvíře nikdy nespí
    http://www.advojka.cz/archiv/2015/21/vsedni-vrazdy
    KMINKA
    KMINKA --- ---
    Přijďte podpořit kamarády ve vězení!
    Pondělí 28.9. 2015, 16:00
    u vazební věznice Pankrác

    KMINKA
    KMINKA --- ---
    Přijďte podpořit kamarády ve vězení!
    Pondělí 28.9. 2015, 16:00
    u vazební věznice Pankrác
    OTZ
    OTZ --- ---
    MORAJURA: jj, to jsem si taky precetl :) ale nikde zadny report ani echo nevisi, tak kdovi, jestli to vubec probehlo..
    MORAJURA
    MORAJURA --- ---
    OTZ: VAP by měl být Voice Of Anarchopacifism. Na akci jsem nebyl, tak nevím, jak (a jestli vůbec) to proběhlo a co se tam ve skutečnosti řešilo... Ale z principu to měla být mírová demo...
    OTZ
    OTZ --- ---
    cau, vi nekdo kdo/co je za timhle? co je to za lidi..?

    https://www.facebook.com/events/829687810412512/

    a co je to ta "Síť revolučních buněk"?
    KMINKA
    KMINKA --- ---
    S potěšením si vás dovolujeme pozvat na První máj anarchistů a anarchistek!

    Tentokrát s tématem vynuceným okolnostmi: Válku válce! Po obědě budeme čekat na Střeleckém ostrově a pak se za řevu proletářských sopránů a barytonů vydáme v průvodu vymydlenými pražskými ulicemi.

    Zveme na anarchistický První máj | Anarchistická federace
    http://afed.cz/text/6116/zveme-na-anarchisticky-prvni-maj

    BUENAVENTURA
    BUENAVENTURA --- ---

    Jaky by nám tu chtěli něco tajit....


    Revoluce v Itálii: Po celé zemi lidé demonstrovali proti tíživým podmínkám

    Revoluce v Itálii: Po celé zemi lidé demonstrovali proti tíživým podmínkám | EuroZprávy.cz - Aktuální události z domova i ze světa
    http://zahranicni.eurozpravy.cz/...v-italii-po-cele-zemi-lide-demonstrovali-proti-tizivym-podminkam/

    Ochromená Itálie! Demonstrace a mohutná osmihodinová stávka

    Ochromená Itálie! Demonstrace a mohutná osmihodinová stávka | EuroZprávy.cz - Aktuální události z domova i ze světa
    http://zahranicni.eurozpravy.cz/...40196-ochromena-italie-demonstrace-a-mohutna-osmihodinova-stavka/

    Stávku svolaly tři významné odborové organizace CGIL, CISL a UIL a přidali se k ní také lékaři, zdravotní sestry, nemocniční pracovníci a vyučující na univerzitách. Lékaři a zdravotní sestry ve státních nemocnicích ošetřují jen akutní případy.

    Učitelé ze základních a středních škol podle agentury AFP dodrží jen poslední hodinu stávky, zatímco univerzitní profesoři a administrativní pracovníci stávkují celou dobu. Poštovní zaměstnanci se pak rozhodli stávkovat jen poslední tři hodiny akce.

    Demonstrace jsou plánovány v několika městech včetně Říma, kde odbory hodlají protestovat přímo před parlamentem.

    Monti svůj tvrdý plán úspor ve výši 33 miliard eur, který má zemi zachránit před bankrotem, představil už před několika týdny. Italská poslanecká sněmovna jej v pátek schválila. Pro hlasovalo 495 poslanců, zatímco proti jich bylo 88. Italská vláda tak zároveň získala důvěru poslanců. Právě Montiho kabinet by měl vést Itálii do konce volebního období, tedy do jara 2013.

    V posledních týdnech vyvolal právě úsporný balíček, který zahrnuje zvýšení daní a důchodovou reformu, velkou nevoli mezi italskými odbory. To vykrystalizovalo i v řadu stávek přímo v ulicích italských velkých měst. Nyní je řada na italském senátu, přičemž se očekává, že úsporný balík bude schválen i tam ještě před Vánocemi a bude zřejmě i v senátu spojen s dalším hlasování o důvěře.

    Monti chce, aby země měla do roku 2013 vyrovnaný rozpočet. I proto balíček zahrnuje například nepopulární znovuzavedení daně z nemovitosti nebo zvyšování věku pro odchod do důchodu. Změny se mají týkat i pracovního trhu. Podle odborů účet za reformy zaplatí především "zaměstnanci a důchodci". Navrhují proto vládě, aby se více soustředila například na zlepšení výběru daní nebo na boj s daňovými úniky.

    BUENAVENTURA
    BUENAVENTURA --- ---
    BUENAVENTURA
    BUENAVENTURA --- ---
    Nevoliči volí změnu

    Dočkali jsme se. Kabinet Petra Nečase skutečně padl. Předčasné volby se blíží nesmlouvavým tempem. Nenáviděná vláda s minimální podporou nakonec nezkolabovala z důvodu opozičních tlaků ani několika masivních demonstrací iniciativy „Stop vládě“, skončila kvůli svým chronickým korupčním aférám a příliš čitelnému klientelismu.

    Levice nyní mobilizuje síly, aby vše nedopadlo jako po volbách v roce 2010. Anarchisté přesto neslevují ze svých principů a vyzývají k bojkotu voleb. Na následujících řádcích bychom se chtěli pokusit vysvětlit, proč pokládáme účast na volebním opojení za kontraproduktivní. Ať už z hlediska úsilí za lepší životní podmínky tady a teď nebo z hlediska boje za kompletní společenskou změnu a budování nového světa, ve kterém nebude místa pro nespravedlivou distribuci produktů, vykořisťování lidské práce ani nesvobodné rozhodovací procesy.

    Proč to všechno vzniklo

    Dříve, než se vrhneme na kritiku změny skrze „parlamentní cestu“ v realitě dnešního globálního kapitalismu, rádi bychom se na chvíli vrátili ke kořenům vzniku národního státu a jeho instituce – parlamentu, do něhož se někteří chystají volit. Mnoho lidí si v důsledku konzervativní lobby „za štíhlý efektivní stát“ začalo myslet, že nám stát slouží jako jakýsi ručitel sociálních jistot. Jeho historická úloha je však opačná.

    Stát je politickým vyjádřením ekonomické struktury společnosti. Ústředním pilířem této struktury je ochrana soukromého vlastnictví výrobních prostředků, zdrojů, půdy… a jeho kontinuálního a neomezeného rozšiřování. Jinými slovy, základní funkcí státu je chránit majetek bohatých a jeho nepřetržité hromadění. Zvláště v kapitalismu, který není založen na přímém útlaku skrze násilí, ale na útlaku skrze odpírání prostředků k životu, je tato role státu stěžejní.

    Pokud bychom přestali předstírat, že stát může chránit zájmy pracujících a dalších neprivilegovaných, nesnažili bychom se ho reformovat a raději ho odstranili. Samozřejmě by to znamenalo ztrátu sociálních výdobytků, jako je např. minimální mzda, placená dovolená nebo nemocenská. Na druhou stranu by to ale znamenalo ztrátu kontroly mocných nad výrobními prostředky, kterou jim zajišťuje stát prostřednictvím svých institucí a represivních složek (zvlášť ostudné pro nás je, že jsou i tyto složky placeny z naší práce).

    Stát ani z dlouhodobého hlediska reformovat nelze, samotná jeho podstata je špatná. S nástupem globální krize a úsporné agendy nestačíme zírat, kterak jsou ze dne na den seškrtávána práva a výdobytky, jejichž prosazení si vyžádalo dlouholeté boje a spoustu zmařených životů. Ti, co určují směr světové politiky a ekonomiky, si díky neomezeným možnostem hromadění majetku nakupili takový vliv a moc, že své politické a ekonomické uspořádání dokážou udržet i v době krize, kdy se jednoznačně ukazuje, že je nejenom nespravedlivé, ale taky dlouhodobě nefunkční. Jakmile odborová a sociální hnutí poleví v kladení požadavků, přichází hned protiúder a sociální výdobytky padají jak domečky z karet.

    Ještě je čas současné vztahy změnit. Stále totiž platí, že „oni“ potřebují nás, kdežto „my“ nepotřebujeme je. Někdo by mohl namítnout, že politické a ekonomické elity dokážou udržet svá privilegia i bez státu a policie, např. za pomoci soukromých armád. Bez všeobecného souhlasu s právním řádem, který ze své podstaty diskriminuje neprivilegované, si však už nedokážou udržet dostatečně početnou a dostatečně loajální pracovní sílu. S rozvojem plně automatizovaných linek ale můžeme v brzké budoucnosti zjistit, že pracující masy lze nahradit skupinou specializovaných techniků.

    Slepá ulice emancipace

    „Volby jsou fraška. Demokracie je past! Základna pyramidy národa – neprivilegovaní – jsou totiž ovládáni úzkou skupinou nejbohatších,“ psali jsme v šestém čísle zpravodaje Zdola na téma „národ“. Za tímto tvrzením si jistě anarchisté a anarchistky budou stát i dnes, před blížícími se předčasnými volbami. Pro vysvětlení tohoto postoje nahlédněme opět do historie parlamentarismu a volebního guláše. V raném kapitalismu bylo volební právo omezeno. Do parlamentu mohla volit pouze třída majetných. Chudí byli jednoduše vyřazeni z rozhodovacího procesu a nemohli mluvit do toho, co vláda dělá. Takové uspořádání bylo pochopitelně nenáviděno majoritou, která mu byla podřízena. „,Klasický liberální‘ režim byl řízen despotickou mocí, bez všeobecné legitimity a naprosto bez odpovědnosti vůči masové populaci. Lidé tedy začali volat po všeobecném volebním právu,“ píše se tamtéž.

    Česká konzervativní elita, jež na nás hledí dolů z kupy hnoje, kterou si pod sebe nakydala, by jistě chtěla staré dobré časy zpět a občas se jí po nich upřímně zasteskne: „…volební právo (bych) omezil jen na ty lidi, kteří platí daně, respektive neodmítají pracovat a podílet se na společenském systému. Obdobný systém by měl fungovat i v případě důchodců – volebním právem by disponovali ti, kteří se po většinu svého života podíleli na tvorbě domácího produktu,”(1) napsal na stránky Věcí veřejných Tomáš Jarolým – bývalý Bártův „nový dravec“, šéf pomlouvačného plátku a pravoslavný jáhen v jedné osobě. Stejného názoru je i Klausův pohůnek a předseda Svobodných Petr Mach: „Kdo státu nic nedává, nemá mít právo o něm rozhodovat.“(2) Dalším propagátorem omezení volebního práva pouze na bohaté je např. marketingový samuraj a profesionální manipulátor Ivo Toman.

    Vraťme se ale k historii. Již před rozšířením volebního práva anarchisté varovali před slepou uličkou lidské emancipace: „Všeobecné volební právo samo o sobě, zavedené ve společnosti, která je založena na ekonomické a sociální nerovnosti, nebude pro lid ničím jiným než podvodem a pastí.“ [Bakunin: Bakunin on Anarchism, str. 224] A skutečně. Po jeho zavedení majetná elita kontrolu nad státem neztratila. Naopak „povolením šroubů“ upevnila svou moc pod rouškou „spravedlnosti, svobody a demokracie“. I údajně „demokratické“ kapitalistické státy ve skutečnosti zůstaly tzv. diktaturami propertariátu, respektive diktaturami majetných.(3)

    Znovu tedy zopakujme: můžeme se donekonečna uklidňovat, že zvolením např. sociální demokracie, zelených nebo pirátů zabráníme dalším útokům na peněženky neprivilegovaných apod. Buďme si však jisti, že jakmile například zapíská některá z klíčových ratingových agentur (Moody’s, Standard & Poor’s, Fitch Ratings), půjde veškerý levicový program do prdele.

    Loutky nadnárodního kapitálu

    Voliči se již několikrát v historii mohli přesvědčit, že pomyslné menší zlo, kterému se rozhodli svěřit svůj hlas, se po volbách může projevit jako velký problém. Asi nemá cenu věnovat příliš pozornosti „novým“ stranám, které se dostaly ke kormidlům po volbách v květnu 2010. TOP 09 se od začátku profilovala jako konzervativní s úmyslem zavádět neoliberální reformy. Zato Věci veřejné o sobě tvrdily, že jsou stranou „pravého středu s důrazem na přímou demokracii“. Na tuto vějičku skočilo mnoho voličů, i když samotný program již před volbami naznačoval, že se jedná o stranu politicky zařaditelnou někde mezi TOP 09 a DSSS, navíc se silnou „podnikatelskou“ lobby v zádech.(4, 5)

    Zajímavějším příkladem pro beznadějně naivní voliče bude spíš počínání německých Die Grünen (od roku 1993 ofic. Bündnis 90/Die Grünen). Tato strana vznikla na sklonku sedmdesátých let v prostředí tehdy silného a radikálního ekologického a sociálního hnutí. Nostalgik by prohlásil, že se zrodila na barikádách. Její počínání ve vládě však s historií zelených příliš nesouznělo.

    Koalice zelených a sociálních demokratů s kancléřem Gerhardem Schröderem v čele vládla Německu od roku 1998 až do 2005. Socdemáci se spolu se zelenými horlivě pustili do reforem sociální sféry a hlavně zákoníku práce. Reformy, které vešly do povědomí jako „Agenda 2010“, byly zaváděny jak jinak než v zájmu „ekonomického růstu a redukce nezaměstnanosti“.(6) Obsahovaly tak drastické škrty ve zdravotnictví, v důchodovém systému a v systému podpory v nezaměstnanosti, že by se za ně nemuseli stydět ani vzývači Reagana nebo Thatcherové.

    Opatření samozřejmě nebyla výmyslem německých socdemáků ani zelených. Jednalo se o objednávku nadnárodního kapitálu skrze tzv. „Lisabonskou strategii“.(7) Část této „Agendy 2010“, zaměřené na pracovní právo, vešla do povědomí jako tzv. Hartz koncept,(8) po svém otci, bývalém šéfovi lidských zdrojů ve Volkswagenu Peterovi Hartzovi. Na druhou stranu budeme těžko Die Grünen odpírat některé úspěchy a prosazení proenvironmentálních zákonů do německé legislativy. Z povědomí veřejnosti však nikdy nezmizí fakt, že jejich vláda pomohla prosadit největší zásah do sociálního práva od druhé světové války – na úkor pracujících, ve prospěch nadnárodního byznysu. Nutno dodat, že šlo o éru růstu, takže tlaky na politiku jednotlivých států byly mnohem menší než dnes.

    Na tomto příkladu jsme chtěli ukázat, že je úplně jedno, zda vládne pravice nebo levice. Smiřme se s tím, že moc není podmíněna hlasováním ve volbách, ale nakupeným kapitálem. Naše životní úroveň závisí více na náladách investorů než na složení parlamentu. Pokud by se přece jenom podařilo zvolit vládu, jež by jednala ve prospěch lidu a ne ve svůj vlastní prospěch a prospěch kapitálu, což pokládáme za velmi naivní přání, ztratila by tato vláda důvěru investorů. Ti by jednoduše přesunuli svůj kapitál do jiné země a způsobili by „hromadné propouštění, pokles poptávky a ekonomickou recesi“.(9)

    Kultura odporu

    Jak tedy bránit a prosazovat svá práva? Nejúčinnějším způsobem zůstává sebeorganizace. Když mluvíme o sebeorganizaci, máme na mysli spolčování s lidmi na základě stejných zájmů a problémů. Spolčování mimo oficiální státní struktury, jehož hlavním rysem je rovnost podmíněná svobodnými rozhodovacími procesy. Spolčování bez šéfa, vůdce nebo předsedy. Protože jakmile má takový kolektiv vedení (s většími pravomocemi, než má členská základna), stává se korumpovatelným a uchyluje se k dialogu a ústupkům vůči představitelům státu nebo kapitálu.

    Z výše napsaného vyplývá, že cesta ke svobodě nejenže nemůže vést skrze parlament, ale např. ani skrze struktury oficiálních odborů. Zvláště v posledních letech, kdy bylo nejhůř, předvedlo vedení Českomoravské komory odborových svazů, že mu nejde o zlepšení podmínek pracujících tady a teď, ale o udušení hněvu do ovladatelných mezí a přípravu živné půdy pro nástup sociální demokracie k moci, třebaže velmi omezené, jak již bylo zmíněno. Léta se také ukazuje, že vedení ČMKOS nebere své pozice jako službu pracujícím, ale jako přestupní stanici do vysoké politiky.

    Pokud by tedy bylo hnutí pracujících / nezaměstnaných / studentů / matek / důchodců / hendikepovaných / atp. bez hierarchie a odráželo skutečné požadavky „členské základny“, mohlo by dosáhnout mnohého. Stát ani korporace (podřízení pravidlům trhu) zdaleka nejsou vůči kolektivnímu tlaku imunní. Pomocí přímé akce neprivilegovaných se můžeme bránit jevům deregulovaného kapitalismu velmi účinně. Nesmíme však zůstávat v defenzívě, ale klást si takové požadavky, které nás osvobodí z područí kapitálu jednou pro vždy!


    Nevoliči volí změnu (Československá anarchistická federácia)
    http://www.csaf.cz/index.php?clanok=1492
    BUENAVENTURA
    BUENAVENTURA --- ---
    Opět se blíží divadelní představení " volby " , opět jsme všichni zvaný, ať se povozýme na rozbitém kolotoči...proto bych připomněla několika články proč na kolotoč nenasedat.

    Texty o volbách na našem webu:

    Vykopejte politiky! http://www.csaf.cz/index.php?clanok=1084
    Volby. Zase? http://www.csaf.cz/index.php?clanok=1083
    ZDOLA 1/2010 http://www.csaf.cz/index.php?clanok=1022
    Anarchisté u voleb http://www.csaf.cz/index.php?clanok=1050
    Anarchistické předvolební VIDEO http://www.csaf.cz/index.php?clanok=1046
    Vhozený lístek do urny a jeho politické důsledky http://www.csaf.cz/index.php?clanok=1042
    A3: Proč nevolit? http://www.csaf.cz/index.php?clanok=942
    Volby jsou podvod! http://www.csaf.cz/index.php?clanok=861
    Podzimní volební bláto http://www.csaf.cz/index.php?clanok=852
    Zvítězí ve volbách opět nevoliči? http://www.csaf.cz/index.php?clanok=673
    Za samosprávy bez politiků! http://www.csaf.cz/index.php?clanok=699

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam