STARE_CASY: Zbraslav, Lahovice, Troja - do 20. století nezastavěno, zhruba do úrovně současné povodně (i zbraslavský a trojský zámek má jenom zatopený sklepy). Hmm...proč se tam ksakru celou dobu nikdo nehrnul, taková záhada ;)

o tom, že není úplně rozumné stavět si barák u potoka/řeky se nebavím...
(jak je kurva možné, že Zálezlice mají víc obyvatel než v roce 2002, kdy se ta dědina postavila celá znova, když popadalo přes 200 baráků?)

STARE_CASY: tak on první krok nemůže být od přehrad. První je potřeba dát trochu do kupy krajinu a horní části povodí. Ty ti povodňovou vlnu (když ne úplně zadrží), tak aspoň hodně zpomalí a rozloží do času. Až pak můžou přijít na řadu velké přehrady...

A_2: souhlasím, jen bych měl malou poznámku - není nezbytně nutné, aby byla zadržena veškerá voda. Stačilo by to celé zpomalit tak, aby stačily protipovodňové ochrany. V centru Prahy to tak letos celkem vyšlo, jenže oblasti jako Zbraslav, Lahovice, Chuchle, Libeň či Troja to budou mít blbý asi vždycky, protože vybudovat po celé délce zábrany asi nejde. Ovšem pak tady jsou ještě Kralupy, Mělník, Ústí, Děčín, Hřensko... A to už není reálný uhlídat to všude. To by bylo lepší, jak se píše v Saturninovi, zastavět to přehradami celé a pak posílat vodu v sudech rovnou až do Hamburku vlakem.

...Krom toho si každý může odhadnout, kolik vody při povodni proteklo. 3000 kubíků v Praze = cca 250 mil. m3 denně. To znamená za 4 dny cca miliarda kubíků . Retenční objem Orlíku je cca 60 mil., Lipno má 30 mil., dneska už možná 40 mil (V nedávné době se právě řešilo, aby se zvýšilo Lipno na víc než stoletou ochranu).

1 miliarda (i kdyby jen polovina (Berounka), ale 2002 bylo vody ještě víc) je 5 x víc než 100 mil. Ostatní přehrady teď z hlavy nevím, kolik mají vymezený ochranný prostor (to je z manipulčního řádu, což je legislativně schválený dokument vodoprávním úřadem a podle něho se musí, až na výjimky (viz nyní např. Bendl jako předseda povodňové komise), manipulovat), ale jak někdo píše níže, jejich význam na PPO je zanedbatelný.

=> musíme nechat celou Vltavskou kaskádu prázdnou pro případ povodní!. Jenom by asi nasralo, kdyby např. dalších 10, 50 let žádná povodeň nepřišla .-) Sereme na čistou energii, zásobování Temelína a dalších odběratelů, prostě prázdný přehrady a bude! :-)

PASTEL:
sbírají politické body... není nic lepšího než politik který se nebojí ukázat že někdo dělá něco špatně... když nemůže ukázat že on zachránil město


FILTHY_SAD_EMO:
tak to byla spíše náhoda... měla se napouštět několik let a napustili ji za týden...

PASTEL: získat přesné čísla co kdy vypouštěli je skoro nemožné (trochu v tom dělám).
Nejsou to kurvy, které by schválně napustily přehradu, aby se do ní nic z očekávané povodňové nevlezlo a oni to museli propouštět.
Na druhou stranu to nejsou ani mesiáši, kteří by měli prázdno, neměli vodu ani na pití, ani na elektřinu a jen čekali, až přijde povodeň a oni mohli zachraňovat dementy, co si už o šesté postavili barák v zóně Q5.
Mají nějaké povinnosti (třeba ta elektřina), a taky není ideální komunikace mezi povodím a ČHMÚ, který jim dává modely srážek... (navíc věř meteorologům, žejo).
Takže bych řekl, že opravdu dělají co můžou, ale mají do jisté míry svázané ruce.
(a to si o jinných činnostech, které povodí provozuje, myslím svoje)

PASTEL:
Účinné proti povodni jsou jen Orlík a Lipno, říká hydrolog  – Novinky.cz
http://www.novinky.cz/domaci/303933-ucinne-proti-povodni-jsou-jen-orlik-a-lipno-rika-hydrolog.html
Mluvčí Povodí Vltavy: Kaskádu jsme dříve vypouštět nemohli – Novinky.cz
http://www.novinky.cz/domaci/303821-mluvci-povodi-vltavy-kaskadu-jsme-drive-vypoustet-nemohli.html

MYKESH: to je Räterichsbodensee v průsmyku Grimsel, jen taková malá nádrž pod samotnou nádrží Grimselsee.

Ještě jednou ten přepad nebo jak se to...

Detail:

Tohle je jedna z hrází Grimselsee:

A tady schéma celé přehrady Grimselsee (šlo o schéma lanovky, co tam zrovna stavěli, ale člověk toho získá přehled).


Grimselpass obecně je jedno z míst Švýcarska, které rozhodně stojí za vidění.

A jedna vodní zajímavost z Polska - Kanaly Elblągske

Plavební trať spojující moře s Mazurskými jezery (Elbląg - Ostróda, 80 km) Na trati je pět svážných drah, kde se lodě převážejí na speciálních vagonech po kolejnicích. Celý mechanismus je poháněný pouze tlakem vody z vyššího kanálu, jako protizávaží funguje další loď pohybující se opačným směrem. Komplex byl vystavěn ve druhé polovině devatenáctého​ století, je využívaný a plně funkční.





Víc fotek tohoto díla v tomto albu

Krasnojarsk