JARMIK: No... než jsem slyšela VAŠE rodinná jména, myslela jsem si, že "Karolína Uršula" opravdu je něco zvláštního. Ale teď už si to nemyslím. :)
Nicméně - jestli k někomu v tomto ohledu chovám fakt obdiv, tak je to moje dávno již zesnulá babička Růžena, která v roce 1929 ve vesnici plné dalších Růženek, Marušek, Helenek, Milenek, Andulek a Věr našla tu neuvěřitelnou odvahu a prozíravost pojmenovat moji matku - Vilemína.
Respektive "Vilém", protože ženská verze nebyla v kalendáři.