• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    MUM
    MUM --- ---
    FERRYH: Ty delas, jako by te ruzovoucke duchovni osviceni neoslovovalo... taqm prdne par andelicku a bude.
    FERRYH
    FERRYH --- ---
    na ikonce vidim jen psychedelickou fialovou - coz jinak take moc nemusim :)) ale ne tak hrozne jako ruzovoucky hnus :))
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    FERRYH: Myslíš takový ten odstín jako na tvé ikonce? :D Ne, ten to asi nebude.
    FERRYH
    FERRYH --- ---
    BRAMBOREENA: hlavne prosim bacha na RŮŽOVOU!!
    FUJ!! ;O)
    ELHO_CID
    ELHO_CID --- ---
    BTW včera jsem v metru potkal člověka v ponču, četl něco o houbách (odborného, ne beletrii). Hrdě jsem si urovnal límec bundy kde mál placku "Mycelium", ale asi to nebyl Hildebrant.
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    (a ještě dodávám: v takovém tom seznamu pěti dílů na zadní straně obálky, kde je vždycky aktuální díl barevně a ostatní normálně, to bude rozhodně zelená)
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    Tak to se to pěkně rozdělilo :) Barvy dílů byly stanovené hned na začátku, čtyřka má být zelená (jakože zdravá na oči, když je to to Vidění a Loď Zelená lastura - zatímco pětka bude fialová jakože osvícení, duchovno a Fomalhiwa). Když jsem ale ty verze viděla, hlasovala jsem pro hnědou, protože je prostě kontrastní a v obrázku se objevuje jako doplňková, zatímco zelená tam převládá a zelený nápis se v něm trochu ztrácí. U jedničky je to podobné - ta měla být žlutá (a s trochou nadsázky taková žlutobéžová je), ale nápis je v opačné tmavě modré.
    RIP
    RIP --- ---
    WITTGENSTEIN: Radioaktivní, šmradioaktivní, problém bude spíš v tom, že se ta zelená tluče se zelenavým odstínem z okolního šábršoustí.
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    RICARDERON: Ještě že tentokrát nemá žádný silný názor (krom toho, že jednička je silně radioaktivní. Ale ta se tu nelíbí nikomu).
    ZOIDBERG
    ZOIDBERG --- ---
    RICARDERON: No jasně, lidi už nadrženě čekají, koupí to, kdyby to bylo zabalené v použitých novinách :-)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    ZOIDBERG: Fakt jo?:-)))) haha. Druhej. Jednoznačně.
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    Druhou:)
    DANTES
    DANTES --- ---
    BRAMBOREENA: Třetí. Ale přikláním se k názoru, že pro odlišení dílů by byla lepší jiná barva, takže i druhá přichází v úvahu.
    EDERA
    EDERA --- ---
    BRAMBOREENA: Třetí, jednoznačně.
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    První moc řve, třetí titulek je hnědej a já hnědou nerada. Asi tak.
    RAHANUR
    RAHANUR --- ---
    druhá nebo třetí, víc se mi líbí druhá
    ZOIDBERG
    ZOIDBERG --- ---
    BRAMBOREENA: První ne-e, třetí je taková nevtíravá, druhá výraznější… Fakt je, že čtvrtý díl tvé ságy už moc na pultě řvát nemusí, čtenáři si ho najdou sami, takže za mě třetí varianta.
    SHADOWALKER
    SHADOWALKER --- ---
    BRAMBOREENA: Osobně se mi víc líbí třetí, ale zdá se mi, že ta druhá je lepší pro barevné rozlišení dílů.
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    (říkala jsem si, jestli sem k té obálce mám dát taky příslušnou scénu a jestli to náhodou není spoiler, ale pak mi došlo, že tu na spoilery vlastně máme pěkný rámeček a že jsem ho ještě jaktěživa nevyzkoušela... no tak teď, jo? :D)

    Kamery zabíraly Nejctihodnější Maëwënë, jak důstojně kráčí chodbou; poslední kroky před posledním pádem. Opustila palubu a zůstala stát na trupu Lodi ve volném vesmíru, přichycená magnetickými podrážkami ke kovovému plášti. Teď se uvolnily pětice dlouhých šerp z tenké drüeinové fólie, které zdobily rukávy jejího zlatého obřadního skafandru. Miniaturní servomotorky je rozvinuly na stovky metrů od ní. Jak tam tak stála s rozpřaženýma rukama uprostřed hořícího prstence fly-in chrámu, vypadala jako přízračný Fénix, jako mytický ohnivý pták. Žhavá Venuše v mořské pěně myceliálních komponent... rodící se z popela Zelené lastury. Byla už jen ona, splývající s Věčností pro větší slávu Akkütlixe; a jestli to Leni Byrdová překládala dobře, stála tu coby alegorie Duše otevírající se Nicotě. To bylo spektakulární a pěkné. Alegorie už svou podstatou nemůže být naturalistická. Nebezpečí pominulo; oči se smí otevřít. Velectěné publikum se bude dívat na Maëwënë a zjemňovat své nábožensko-estetické cítění. Ze smrti a hrůzy, která zůstala tam uvnitř, už nikdo neuvidí nic.
    Další část obřadu probíhala přímo ve vesmíru. Stafford zachmuřeně sledoval ministrantské Lodě, obřadně doplňující Zelené lastuře palivo. Na efekt to bylo vypočítané úplně přesně; ale jeho neohromovala nezměrná velikost össenského vesmírného chrámu ani dekorativní světelné jevy. Proti prstenci z kovové fólie, ve kterém se celá mše odehrávala, se Loď zdála směšně maličká, a jeho tenhle nesoulad v měřítku jen rozčiloval, místo aby ho ohromoval nebo dojímal. Lidský život ve vesmíru nic neznamená. Dobrá, snad je to i pravda; ale co může být ubožejšího než oslavovat při mši právě tohle?
    Na Zemi se cení věc právě opačná.
    To, co lidský život znamená.
    Ministrantské Lodě se odpojily. Velekněžka přestoupila na svůj otevřený člun a odplula do bezpečné vzdálenosti se i se svým pavím chvostem z drüeinu. Obnášelo to ještě půl hodiny recitací a zpěvů, ale pak dálkovým ovládáním zažehla v Zelené lastuře motory. Mše se chýlila ke konci. Odsvěcená Loď se začala stáčet ke Slunci. Zatímco se vzdalovala ze zářícího kruhu fly-in chrámu, nad n-n-yorským náměstím se nesly majestátní zvuky závěrečného chorálu.
    Vtom se
    Daniel Byrd napřímil v křesle.
    „Zrychluje,“ řekl. Naklonil se kupředu. „Vidíte to? Zelená lastura zrychluje.“
    Mše oficiálně skončila. Utichl poslední tón, ale náměstí tím víc začalo bouřit vlnami emocí. I přes silné sklo doléhal do Thompsonovy kanceláře křik z össenských hrdel. Do něho se mísilo kvílení sirén; buď se do celé věci z nějakých důvodů vložila policie, nebo někomu z účastníků ze samého dojetí selhalo srdce. Ve zmatku, který panoval tam dole, už nejspíš spousta lidí na náměstí přestala telestěnu sledovat. Jenže přímý přenos pokračoval dál.
    Stafford se zadíval na obraz. Na telestěnu se promítaly boční záběry z artisatelitu poblíž chrámu; Loď, která míří do Slunce na úrovni dráhy Merkuru, věru nemělo smysl snímat zezadu. Díky tomu mohl trajektorii dobře posoudit. „Motory jedou naplno. Už teď je tam dvanáct g,“ mínil. „A ještě to roste. Proč tohle dělají?“ Zarazil se. „To snad ne. Zapnuli hyperpohon.“
    „Takhle blízko Slunce?! To určitě není v plánu,“ řekl Daniel Byrd. „Otáčejí se! Proboha, tím by mohli zničit –“
    Nedopověděl. Vzápětí se to totiž stalo. Rázová vlna pročísla prostor. Smetla ministrantské čluny. A pak, hrůzně a neodvratně, zasáhla prstenec fly-in chrámu. Kovová konstrukce se roztrhla. Třpytící se trosky se rozprskly na všechny strany. Řítily se od místa zkázy, ohnivá tříšť, a strhávaly další a další segmenty té zrcadlové nádhery. Trvalo to sotva pár vteřin.
    A do toho pořádný lapsus, trapné pochybení režie: Maëwënë, kterou gravitační rázová vlna smetla z plošiny obřadního člunu, ve svém patentním zlatém skafandru jako meteor prosviští zorným polem kamery; předvádí několik salt a veletočů... načež chvatně zapíná servomotorky a dává se na ústup; střih. Na telestěně se ještě na chvíli mihl záběr původních kamer – změť trosek v místech, kde býval velkolepý fly-in chrám. Načež se Össeané ve studiu vzpamatovali a pustili chorály.
    GALE
    GALE --- ---
    BRAMBOREENA: Určitě třetí.
    První je moc jásavý a vyniká. Druhý nadpis se zas ztrácí v zelenych odstínech ilustrace. Třetí je tak akorát a skvěle zapadá.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam