Sice pozdě ale přece jsem zakoupila Led pod kůží jako audioknihu a poslouchám jí jako pohádku na dobrou noc. Líbí se mi ještě víc než první. Sice nevím proč, ale to je vlastně jedno.
Mám ale dva problémy:
Škoda, že
ta esoterická čarodějnice (ano, nevím jak se to píše a kniha je v krabici na jiném pražském sídlišti) umře, protože její repliky v podání Jany Strykové jsou prostě božské.
Asi jsem se platonicky zamilovala do Jaroslava Plesla.