Mám koupené letenky do města X. Už jsem zkusmo mrkla na ubytování a nechala to na později... asi začíná být vhodné něco sehnat, tak mrknu do diáře, kdy že tam přesně letím. Tak datum si pamatuju dobře, akorát že letím do Y. Ještě že jsem se podívala :D
Sice jsem se těšila do X, ale Y vlastně bude taky super.

"Hele, až budeš mít čas, tak předělej postel po té paní na jedenáctce. Teď se to tam vysvěcuje."

Huh? Až taková čarodějnice to snad nebyla?

...

Jo aha. Vysvěcuje se to UV lampou od bacilů.

Rozbiju vajíčko, vypláchnu skořápku a uložím ji mezi hrnky. Celý postup jsem ještě dvakrát zopakoval, než mi na tom přišlo něco divné.

Šli jsme s dětmi ven, bylo to nějaký náročný, malej pořád metal se smetákem kolem, starší se odmítal obléct, obout sám, prostě pořád něco... Mladšího chci obout, vezmu botu, do toho starší volá o pomoc, shrnul se mu v botě jazyk, odkládám menší botu, pomáhám staršímu s tou jeho, dobrý, obuto. Sedám si na zem, beru opět malou botičku a automaticky se ji snažím nazout sobě....
No, nevešla jsem se. :))

Jeden obrázek řekne víc než tisíc slov.

Trochu toho popisu však nebude škodit.

Ten přístroj znám dost důvěrně se vším všudy včetně toho upozornění týkajícího se kelímků, ale dneska byly prostě končetiny rychlejší než mozek.

A jak si tak při snižování cukru na nulu čtu ten notoricky známý štítek “PROSÍM, ŠETŘETE KELÍMKY”, tak hned po dosažení vytoužené nuly mačkám tlačítko černá káva a plním přání v rámci úspory kelímků na nejvyšší možné úrovni.
Celá káva protekla do odtoku a můj mozeček to vše jen sledoval a nezmohl se na vůbec nic,)))

ATUARFIK: JOAHA! ja na to taky cumela, ale nejak jsem to presla.

Takovy mild error, ale prece.
V aute si obcas zpivam nahlas s radiem, a kdyz hraly Tri sestry...
"...zivot je takovej a jinej nebude..." hulakala jsem si. Blbe bylo, ze jsem u toho parkovala, zastavila, otevrela dvere, vystoupila a neco ve smyslu "co jsem to za zvire!" zarvala na nejakyho ciziho pana, co se chystal nastoupit do auta naproti mne.
Tvaril se celkem zdesene, asi mel jiny hudebni vkus:)

Mluvila jsem s truhlářem, na 5 dní se odmlčel, byli jsme už trochu nervózní. Domluvili jsme se na předání klíčů a celá šťastná volám muanželovi, tu skvělou zprávu, že už se věci zase hýbou.
Slyším, jak to v telefonu cvaklo, manžel přijal hovor, na nic nečekám a pálím: "Lásko, skvělé zprávy, máš na mě chvilku?!"
Ze sluchátka se ozvalo: "Tady Truhlář, chichichi, voláte mi znovu!"

ATUARFIK: ...koukám na to asi minutu a jsem naštvaná, proč jsi tam teda nenapsala, jak ta věta má správně bejt🤦‍♀️🤪

"V Chabarovské oblasti poslali polovinu mobilizovaných domů"
Kam je poslali?
Jak je poslali, po kolejích jako v Mostě?
Co to vůbec je, zmobilizovaný dům?

ALEA: Však nikde netvrdím, že mají. To z pocitu, který to ve mě vyvolává, přece nevyplývá. Já zas chleba s Romadurem a cibulí rád zapíjím kakaem a věřím, že to ve spoustě lidí taky nevyvolá libé odezvy.

MAR_TINA: V životě sem to neměl ale z popisu mi to zní, že to musí chutnat jako vychlazený zvratky.

MARI:
TRISSIE: no ale drink ze studené kávy, grepového džusu a ledu je dobrý :D

MARI: v dobách, kdy jsem po ránu pila pomerančový džus a kafe s mlíkem, jsem opakovaně zjišťovala, že je úplně jedno, kolik pomerančového džusu do kafe člověk nalije, výsledná tekutina stejně nezesvětlá! (a taky není k pití)

RAHUF: Z tohoto důvodu jsem ráda za automatický kávovar... Jen si člověk místo mlíka při tvorbě cappuccina nesmí nalít do hrnku jablečný džus.