SOK – Sdružení pro levicovou teorii je organizace rozvíjející levicové myšlení v českých zemích jako prostředek hledání alternativ k současnému ekonomickému, politickému a ideologickému systému. SOK ve své teoretické a přednáškové činnosti propojuje filosofii, sociologii, politologii, ekonomii a umění a usiluje o vzdělávání svých členů, politiků, levicových aktivistů a široké veřejnosti. SOK pořádá přednášky, konference, workshopy a vydává publikace ve své edici. Předseda sdružení: Mgr. Michael Hauser, Ph.D. místopředseda: Phdr. Stanislav Holubec, Ph.D. Do této diskuse budu přidávat pozvánky na semináře a konference, které pořádáme a recenze na knihy, jež vydáváme. Pakliže Vás něco z uvedeného zaujme, neváhejte nás kontaktovat.

Náš web: http://sok.bz


Připravovaný seminář:
Nyní připravujeme tento seminář: R.W.Fassbinder a obrazy nacismu v éře hospodářského zázraku o čase a místě konání budeme v brzku informovat.



Vybrané vydané tituly: 
(Knihy vydáváme zcela neziskově a případné vydělané peníze vracíme nazpět do edice. Nemůžet-li nějakou naši knihu sehnat, napište nám.)

Záhada kapitálu (sv. 14)
Přežije kapitalismus svou poslední krizi?
David Harvey
Přeložil Rudolf Převrátil

viz
http://www.kosmas.cz/knihy/177139/zahada-kapitalu/


Neshoda (sv.12)
Jacques Ranciere

O knize:

Ranciere se zde vrací ke kořenům politické filosofie (Platon, Aristoteles, Hobbes), aby demonstroval, jakým způsobem se střetávání politiky a filosofie vždy profilovalo na pozadí ambivalentního vztahu k tomu, co nazývá "díl lidí bez podílu", tedy části společenství, která si v té či oné podobě přisvojuje hlas tohoto společenství jako celku (athénský démos, moderní proletariát). Na základě této analýzy potom rozlišuje tři hlavní typy politiky, totiž arche-politiku, para-politiku a meta-politiku a v závěru knihy formuluje "výhledy", zasazující předchozí rozbory do současného kontextu. Kniha bezesporu patří k nejzásadnějším příspěvkům k post-marxistickému filosofickému i politickému myšlení.

viz 
http://www.kosmas.cz/knihy/165153/neshoda/



Původ kapitalismu (sv.10)
Ellen Meiksin Woodová

Autorka je významná marxistická kanadská politoložka, jejímž celoživotním odborným zájmem je problematika vzniku kapitalismu, jeho specifických rysů a principů fungování – od trhu až po imperialismus.  

O knize:          

Kniha ukazuje velmi přehledně a jasně diskuse, které se vedly o vznik kapitalismu a předkládá svou vlastní verzi (v které staví na teorii a výzkumech amerického marxistického historika Roberta Brennera) . Kritizuje ty přístupy, které vidí vznik kapitalismus v lidské přirozenosti, jež obsahuje touhu po zisku a v nichž je tak kapitalismus pouze důsledkem, který nastane, když se odstraní všechny bariéry (a tudíž je i přirozeným stavem lidstva). Tento přístup také vidí kupce jako prototyp kapitalistů a obchod (a města)  jako místa, kde kapitalismus vznikl. Woodová také odmítá tzv. technologickou verzi historického materialismu, podle které se v dějinách výrobní vztahy proměňují v důsledku rozvoje výrobních sil a naopak vidí jako hlavní faktor, který stojí za proměnou dějin, třídní boj.       Woodová v knize ukazuje, že kapitalismus má svoji specifickou logiku, která neexistovala v předchozích obdobích a jež se zásadně liší od obchodu a směny v předkapitalistickém světě. Kapitalismus vznikl specifickou proměnou sociálních vztahů v určité době a oblasti: konkrétně v 17. – 18. století v Anglii, v zemědělství.

            Woodová, spolu s Brennerem a dalšími teoretiky (George C. Comninel, Justin Rosenberg, Benno Teschke a Hannes Lacher)  dnes tvoří specifický proud v rámci marxismu, který je nazýván jako politický marxismus.

viz
http://www.kosmas.cz/knihy/161523/puvod-kapitalismu/



Paměti Václava Holka (sv.11)

O knize:

Paměti Václava Holka (1864 – 1936) nás zavádějí do severních Čech devatenáctého století. Autor popisuje svůj život od prvních dětských krůčků do roku 1904, kdy odešel s rodinou do Saska. Holek pocházel z rodiny chudých cukrovarských a zemědělských dělníků, kteří si přivydělávali na stavbě železnice, kopáním uhlí nebo v cihelnách. Za prací chodil Holkův otec pravidelně do Saska a děti vychovávala samotná matka. Malý Václav jí musel záhy pomáhat s obživou, takže příliš nechodil do školy, třebaže toho velmi litoval. V dětství také živil sebe i svou rodinu potulným hraním na harmoniku. Holek popisuje náboženský fanatizmus na venkově, obzvláště u žen, stejně jako u některých učitelů. Ve dvanácti letech přestal chodit do školy a pracoval se svým otcem v saské cihelně nebo v severočeských cukrovarech. Jednou z nejlepších pasáží jsou vzpomínky na práci v povrchových dolech mezi tzv. obramáky, což byli největší chudáci, zadlužení u svých zaměstnavatelů a žijící v trvalém alkoholovém opojení. V devatenácti letech se Holek při práci v cukrovaru seznámil se svou budoucí ženou, se kterou přivedli na svět záhy několik dětí, aniž by svůj vztah legalizovali manželstvím. Soužití „na divoko“, bylo tehdy v dolních vrstvách běžné. Za prací oba dva odešli do Ústí nad Labem. Zde se Holek setkal se sociálně demokratickým hnutím, které tehdy působilo v hluboké ilegalitě, a stal se jeho nadšeným stoupencem. Řečnil na schůzích, psal články a vydával místní noviny. Ve volném čase se intenzivně vzdělával četbou knih. Záhy byl jako známý sociální demokrat propouštěn ze zaměstnání. Nějakou dobu provozoval sociálně demokratický družstevní obchod s potravinami, ten ale pro malý zájem zákazníků zkrachoval. Protože nebyl ničím vyučen, mohl vykonávat jen nekvalifikované práce – v cihelnách nebo na stavbách a v zimě měla jeho rodina bídu. Kvůli svému socialistickému přesvědčení měl i problémy v rodině. Přiznává dokonce, že bil svou ženu, když mu vyčítala jeho politické aktivity. K pracovním problémům, se přidružilo její úmrtí v necelých třiceti letech při nezdařeném porodu dvojčat. Holek propadl alkoholizmu a chtěl se zbylými dětmi spáchat sebevraždu. Jedině odpovědnost k nim ho od tohoto kroku odradila. V Ústí nad Labem si záhy našel novou ženu – rovněž vdovu s malým dítětem, která byla německého původu. Holek popisuje v této souvislosti vztahy mezi českými a německými dělníky v severních Čechách té doby prosté jakékoli národnostní nenávisti. Poté se především věnoval cihlařině, ovšem jeho pokus stát se cihlářským mistrem nevyšel, neboť podle vlastních slov nedokázal být dost tvrdý na své podřízené. Také se živil jako obchodní cestující, opět bez větších úspěchů. Několikrát se pokoušel sehnat práci v Sasku avšak bezúspěšně. Teprve v roce 1904 se mu to podařilo a s celou rodinou odešel do Drážďan. Ještě před odjezdem byl ale svědkem mohutného nástupu sociální demokracie, kterou před lety pomáhal zakládat. Později se stal vychovatelem mládeže v křesťanskosociálních odborech v Lipsku a Berlíně a v němčině napsal celkem tři svazky svých pamětí. První díl, jehož překlad se nyní dostane do rukou českému čtenáři, vyšel v roce 1909. V 80. letech je přeložil historik a signatář Charty 77 Miroslav Šumavský. O té doby hledal rukopis marně svého vydavatele. Zatímco před rokem 1989 byly paměti nepřijatelné, neboť demytizovaly heroizovanou dělnickou třídu, po roce 1989 neměl nikdo zájem vydat paměti dělníka a navíc „socana“. Naopak v Německu je Holkovo jméno mezi historiky známé, byla o něm publikována řada studií zejména ve vztahu k jeho pedagogické činnosti a v roce 1998 vyšel jejich třetí, nedokončený, díl. Holkovy vzpomínky jsou psány mimořádně živým jazykem, autor používá ironii i humor a má smysl pro detaily každodennosti.  Paměti jsou velice cenným příspěvkem pro studium každodennosti dolních vrstev 19. století a dějin česko-německých vztahů.

viz
http://www.kosmas.cz/knihy/164478/pameti/


Marxistická ekonomie kapitalismu (sv.9)
Autoři: Gérard Duménil a Dominiqua Lévy

Neoliberální obrat osmdesátých let je hlavní příčinou krize současných společností, posilování jejich kapitalistických rysů i procesu globalizace. Nacházíme k těmto procesům nějakou paralelu v historii kapitalismu? Jak lze vysvětlovat periodické krize hospodářství? Kdo profituje z neoliberalismu a kdo jsou jeho oběti? Jaké jsou jeho následky a projevy? Jaký je vztah mezi neoliberalismem a globalizací? A jakou bude mít budoucnost? Na tyto otázky odpovídají dva uznávaní ekonomové, kteří vycházejí z pozic neortodoxního marxismu. Jejich kniha představuje velmi potřebný příspěvek do českého myšlení.

viz
http://www.kosmas.cz/knihy/160651/marxisticka-ekonomie-kapitalismu/


Svatý Pavel. Zakladatel univerzalismu (sv.6)
Saint Paul: La fondation de l´universalisme. Presses Universitaires de France 1997.

Alain Badiou

O autorovi:

Alain Badiou je profesorem na Ecole Normale Supérieure v Paříži. Patří k nejobjevnějším současným francouzským filosofům. Mnoho jeho knih bylo přeloženo do angličtiny a jiných jazyků.  Jeho knihy inspirují takové filosofy, jako je Slavoj Žižek. Jeho nejvýznamnější knihou je pravděpodobně Bytí a událost, v níž rozvíjí nový model společenské ontologie, který umožňuje překonat limity postmoderního relativismu (pojmem Události a věrnosti k ní), aniž se vzdává postmoderních impulsů (význam nahodilosti, radikální otevřenosti). Do češtiny dosud nebyla přeložena žádná jeho kniha.

O knize:

Autor zde předkládá zcela novou interpretaci sv. Pavla, v němž objevuje postavu zakládající emancipační evropský univerzalismu. Autorovi se jedná o to, aby sv. Pavla představil jako figuru, která může mít zcela aktuální význam právě dnes, kdy se rozmáhají nové formy partikularismu (např. nacionalismu, rasismu, sociální exkluze), které zasahují i charakter práva. (Badiou hovoří např. o třech druzích občanů ve Francii.) Význam sv. Pavla je právě v tom, že ukazuje, jak lze vytvořit novou formu univerzalismu, která tato omezení překonává. Autor pečlivě zkoumá kriteria univerzálního diskursu, který se v první řadě má vyznačovat tím, že je určen všem bez rozdílu. V novém světle se tak aktualizují základní pojmy křesťanství, zvlášť pojem Milosti. To je důležité i proto, že Badiouva interpretace křesťanství představuje nový vážný pokus, jak v současné multikulturní Evropě zdůraznit jedinečnost křesťanství, aniž se chytíme do pasti různých forem konzervativismu. Pavlovské křesťanství je interpretováno z levicových pozic. Autor s mimořádnou invencí odhaluje paralely mezi sv. Pavlem a postavami, které jsou mu zdánlivě zcela protilehlé, jako je Nietzsche.

viz 
http://www.kosmas.cz/knihy/152871/svaty-pavel/