YMLADRIS: Ono je imho trochu problém v tom, že něco jako "montessori přístup" moc neexistuje - je to strašlivě rozrůzněný proud, zvláště v zahraničí. Marie Montessori má spoustu víceméně následovníků, kteří to rozvinuli jinak a dál.
Marie Montessori začínala především s dětmi v nemocnicích, které nemají možnost zapojení do kolektivu - z toho samozřejmě vzniká obrovský tlak na samostatnost a nezávislost, protože je to prostě v takovém prostředí tak. Podle mého názoru je dobré, nezapomínat na tuhle stránku - když kdokoliv bere "program montessori" úplně striktně, tak tam chybí sociální stránka a redukuje se to na takovou posilovnu intelektuálních schopností. Viděla jsem lidi, kteří to tak berou, zažila jsem maminku, která např. zakazovala svojí dceři rolovou hru; z praxe ve školce, kde všechny hračky byly didaktické pomůcky, jsem taky nebyla úplně nadšená (ale byla jsem tam jen 3 dny a pokládám to za extrémní provedení dané učitelky). Některým lidem nedochází, že jsou i sociální dovednosti, které dítě poznává hodně podobným způsobem.
Píšu to proto, že stejně jako jakýkoliv jiný "program" nemusí řešit úplně vše, za všech okolností a ve všech kontextech a je na každém, jak to uchopí a vyváží pro potřeby svoje a svého dítěte.