BLOWUP: moje rodinná situace je "černá ovce rodiny" :-) Ano, vlastně v Praze nemusím být každý den, i když trochu lituju, že jsem to nevyužil lépe... třeba na různé veřejné přednášky se dá chodit, i když z toho člověk nemá dělat zkoušku, a je to vlastně o to menší stres. Můj záměr jak život v Praze využít nebyl podle mě úplně špatný, ale nebyl úplně kompatibilní se záměry party, se kterou jsem se do toho pustil. Tohle nechci úplně rozvádět do detailů.

Architekti jsou samostatná kasta. Musí se stavět nové věci, ve městě i mimo město, jinak to nejde. Ano, růst ceny nájemného pohání realitní bubliny. Nakonec se ale země dostanou do fáze, kdy nemovitosti vlastní banky. Tedy, nevím jak Švýcarsko, vy jste hodně specifická oblast. Já jsem po několika průjezdech na solárním kole - tedy hodně jinak, než po dálnici autem nebo vlakem - dospěl k názoru, že Švýcarsko je "vidlácká utopie". Je to dokonalý idealizovaný venkov. Města jsou spíš tak jako trpěná.

Co se mě týče, tak já dejme tomu se motám spíš kolem infrastruktury, i když v hodně malém. Internet. Vlastně mi vtáhla do pasti dotcom bublina... a přeskakovat z ní teď na AI bublinu se mi ale nechce. Smyslem Internetu ale je, aby mezi městem a venkovem nebyl zásadní rozdíl. Internet jde proti duchu města. A i to je téma tohohle klubu..

Modely států jsou obecně buď tenhle německý "hobitín", kdy město je prostě taková předražená nóbl vesnice, co není pro každého, nebo nějaká hra na říši Římskou, kdy se buduje jedna šílená "metropolis", která vysosává zdroje na venkově. Velkým protikladem hobitína je třeba France, ale zase Paříž dnes předběhla ostatní metropole právě tím, že se přeorientovala na cyklistiku a kvalitu života a snaží se eliminovat městské dálnice.

XCHAOS: Tak ja nevim jak jsi starej ani jaka je treba tvoje rodinna situace, ale ty potreby se fakt v case menej. Moje rodina taky je po generace - jde to az nekam buhvikam - prazska, dlouho jsem si nedovedl predstavit zit nejak jinak nez ve velkym meste. Byly doby kdy jsem mel skoro kazdej vecer v tejdnu nejakej program. S detma se to transformovalo do jiny podoby, tam musis uz jinak planovat, a v soucasnosti je nejlepsi vecer ten, kdy jsem sam doma, posloucham hudbu a ctu si :-) Za kulturou litame s pritelkyni na prodlouzeny vikendy po Evrope: vybirame si ty vystavy, operni premiery nebo koncerty ktery za to proste stojej, spojime to s dobrym jidlem a prinasi nam to vic. Je to volba od kvantity ke kvalite. Driv jsme meli nekolik divadelnich a koncertnich abonentek, to uz dnes proste nejak nepotrebujeme.

Ted jsem byl na prodlouzenej vikend v Praze - zasel jsem si s pritelkyni na dve hodiny na prochazku po karlove moste a okoli, navstivil jednu vystavu a jinak krome veceri venku travil cas rozhovorama s rodinou v baraku kterej jsem pro brachu navrhnul tak, ze pred prosklenou fasadou vidi les s veverkama, strakapoudama, dudkem a vubec ptakama, a za lesem sviti skyline Prahy. Je tam krome zpevu ptaku absolutni ticho. Driv bych kazdej vecer v Praze tahnul od jednoho jazzklubu do druhyho, dnes jsem byl vdecnej za to ticho a klid, po tech dvou hodinach ve meste jsme konstatovali ze ho mame na rok dost :-) Z predstavy muset tam trvale bydlet mi je vylozene fyzicky spatne :-)

K tematu: ty hovory s rodinou se mimo jinyho tocily i kolem dalsiho baraku kterej jsem pro brachu navrhnul v Chorvatsku, kterej se ted prave zacina stavet a samozrejme par detailu je vzdycky potreba prodiskutovat. K tematu je to proto, ze to planujou i jako sezonni sidlo na stary dny: prijemny podnebi, vyhled na more, klid - a to u nej jde o rodinu, ktera tou kulturou zije, jeho manzelka je operni pevkyne.

Jak pisu: co si clovek v zivote ve ktery zivotni fazi opravdu preje a co nakonec povazuje za jediny mozny reseni se od sebe muze dramaticky lisit. A treba soucasnej trend je ten, ze ti mene privilegovani si uz ve mestech nemuzou dovolit ani ty najemni byty a stehujou se podel tras vlaku do dalsich vzdalenych oblasti od mesta kde pracujou - tam rostou sidliste jak houby po desti a diky ty poptavce rostou ceny najemnyho uz i tam. Vedlejsi dopad toho trendu je pokles porodnosti, kterej zase za par desetileti povede k poklesu cen nemovitosti.

BLOWUP: ano, jsem Pražák ve 3.generaci a cítím se privilegovaný. Přesto jsem nezanedbatelnou část mládí strávil fantazírováním o tom, že před tlaky civilizace prchnu někam na venkov, ideálně na samotu, do soběstačného domu (to se ale ukázalo jako nemalá technická výzva, i když kombinace topení dřevem a FV to víceméně řeší...). Od toho se odvíjí téma do toho klubu: náplava se hrne do měst, ale současně, lidé vyrůstající ve městech a pendlující různě o víkendech a o prázdninách mezi městem a venkovem často sní o úniku na venkov (ale nevím, co generace, co už vyrůstala spíš na těch zájezdech s cestovkama a nemá vůbec pojetí o "životě na venkově", jako jsme měli my.... mě ještě za plotem na chatě projížděly zemědělské stroje, teď už je to víceméně suburbie a i když tam pořád je jedním směrem louka, fakt to už není klasický "venkov"...)

Lidi na venkově se podle mě především šíleně nudí a akorát někam dojíždějí za prací, konzumem a občas možná za kulturou... ale pak je zvláštní kasta "modernizovaných zemědělců", což u nás moc neznáme a je to životní styl hlavně prý v USA, už asi 100 let...

XCHAOS: Ja se nechci opakovat – uz jsem se tu k tomu vyjadroval. Ale urcitou roli hraje vek a zivotni situace – o tom Tony Vescoli kdysi slozil pisnicku, v kazdym veku clovek ma trochu jiny preference.

(https://www.youtube.com/watch?v=V1Fdf8cvuDI)

No a potom je tu nezanedbatelnej fakt, ze velika vetsina tu moznost volby budto nema, nebo ji nevidi. Moznost svobodne nakladat se zivotem, v kazdy fazi smet zit tak jak chces a delat to, co ti prijde zrovna nejlepsi je privilegium ktery ma jenom malo z nas. Pritom vetsina ty moznosti ktery maji ani nevidi, protoze jsou mentalne zafixovany na neco co povazujou za jedinou moznost. To je obrannej mechanismus evoluce, kterej nam sugeruje ze at se stane cokoli, je mozny se na to adaptovat. To je asi i jediny vysvetleni pro to, ze existujou lidi ktery zijou v naprosto prekernich podminkach a nesnazej se na tom nic zmenit, proste to odclonej, protoze maj pocit ze jina moznost neni.

Jak to je doopravdy odhalej az teprve ruzny ankety kde se lidi maj moznost vyjadrit ke svejm pranim “coby kdyby”, treba co by udelali kdyby vyhrali v loterii. To najednou vsichni chtej bydlet jako ja: ve svym, bez sousedu, v prirode a pritom par minut od mesta.

BLOWUP: no, já to nerozporuju. Ve srovnání s venkovem navíc město nabízí neuvěřitelně zajímavé a přitom dobře placené profese. A bydlet v nájmu dává lepší smysl, než se každý den mačkat v dopravní zácpě.

Přesto, před těmi dopravními zácpami (i když se jich neúčastní) zase spousta obyvatel města touží utéct na venkov...

XCHAOS: Ja nevim, po cem mas touzit, ale velika cast mestskyho obyvatelstva jsou naprosto nadsenymi obyvateli mesta, i kdyz zije v najemnych bytech. Je to jinej styl zivota, a je mozny ze je to tzv. ucelovy optimismus (na vlastni byt nikdy mit nebudu, tak misto abych setril na vlastni nemovitost povedu za ty penize zivot ve kterym si budu dopravat). Index subjektivniho pocitu stesti dopada kazdopadne kazdorocne tak, ze Svycarsko byva na prednich mistech, temer vzdycky v top ten, a to i pres maly podil vlastniku nemovitosti.

BLOWUP: no ano, ale otázka zní: mám toužit po tom žít tam, kde si nemůžou dovolit koupit dům? (víceméně, bylo to míněné jako jedno z témat debaty, zdaleka ne jen kola vs. MHD vs. ostatní...)

XCHAOS: V tom by s tebou obyvatele Svycarska asi moc nesouhlasili :-)

Kdokoli z tech, kdo si nemohou dovolit koupit si dum v Zürichu si ho muze koupit skoro na kazdym miste planety a spousta z nich to i dela. Muj kolega kterej bydli v Zürichu v malym pronajatym byte (ve velmi atraktivni architekture) vlastni na morskym pobrezi u Cinque Terre barokni palac, kam se nejspis za par let az pujde do penze prestehuje.

U vas v cesku to bude podobny: spousta lidi si nikdy nekoupi dum nebo byt v Praze, ale nekde u Bruntalu to pro vetsinu takovej problem nebude. Svycarsko je v kontextu Evropy halt spis ta Praha nez ten Bruntal.

Krome toho je tu jeste jeden aspekt: vetsina nemovitosti patri nam, boomerum. Generacni vymena ktera po nas prijde zpusobi, ze najednou bude na trhu vic nemovitosti pro mene pocetne generace. Na to, aby sis koupil dum v Zürichu sice taky mit nikdy nebudes, na to se tam tech migrantu cpe prilis mnoho, ale v ty Praze to treba klapne :-)

BLOWUP: no, z toho co píšeš, mi jen vyplývá, jak moc je pojem "bohatství", pokud se bavíme o celých zemích a národech (ale třeba i městech) relativní.

Bydlení ve svém je podle mě důležitá hodnota. Země, kde na to podstatná část populace nedosáhne, mi nepřijdou "bohaté" v pravém smyslu slova. Ekonomicky hyperaktivní, to je možná lepší označení...

XCHAOS: nevim proc se na to ptas zrovna me - ja expert na americkej trh s immobiliema nejsem. Kdyz si ty hodnoty das do grafu, tak ti vyjde spis rostouci podil vlastniku nemovitosti nez klesajici, vysvetlenim je jejich politika dlouholety podpory pro ty kdo chteji bydlet ve vlastnim, ale tech vlivu tam bude urcite vic. Kazdopadne to vygumovalo treba takovy katastrofy jako financni krizi a podobny.

USA ma oproti jinejm zemim vyhodu velky plochy takze cenovy excesy velkejch mest kompenzuje jinak. Normalne plati, ze cim bohatsi zeme, tim mensi podil lidi ktery bydlej ve vlastnim.
Pro Svycarsko to vypada treba takhle:

Zde je shrnutí vývoje míry vlastnictví nemovitostí ve Švýcarsku:

Dlouhodobý trend (1970–2015): nárůst
V roce 1970 činil podíl domácností s vlastním bydlením 26,4 % a do roku 2000 vzrostl na 38,3 %. Třetinu tohoto nárůstu lze připsat majitelům rodinných domů, dvě třetiny majitelům bytů. Mezi lety 1970 a 2015 podíl vlastnického bydlení neustále rostl, což bylo způsobeno především rychlým nárůstem počtu bytů.

Od roku 2015: mírný pokles
Zatímco v roce 2015 žilo ve vlastním bydlení ještě 38,4 % obyvatel, v roce 2021 to bylo již jen 36,3 %. Tento pokles není způsoben tím, že by majitelé domů prodávali své nemovitosti, ale tím, že na trh přichází méně nemovitostí k prodeji, než kolik vzniká nových domácností (kazdej rok prichazi do Svycarska kolem 100k pristehovalcu)

V poslední době klesl podíl vlastnického bydlení z 42,6 % v roce 2023 na 42 % v roce 2024 – přičemž tento údaj je měřen na základě počtu osob (metoda Eurostatu), zatímco statistika bydlení FSO uvádí 36 % (rozdílné metody měření).

Evropské srovnání: na posledním místě

Švýcarsko má s přibližně 42 % nejnižší podíl vlastnického bydlení v Evropě. Za Švýcarskem následuje Německo s přibližně 48 % a Rakousko s 54 %. Bohatší evropské země se tedy nacházejí na spodní části žebříčku, zatímco chudší země vykazují nejvyšší podíly.

Proč je podíl tak nízký?
Nejdůležitějším faktorem je cena: 79 % švýcarské populace nemá finanční prostředky na koupi vlastního domu. K tomu přispívá i rozvinutý trh s nájemním bydlením s dobrou nabídkou pro všechny příjmové skupiny, což snižuje nutnost pořídit si vlastní bydlení.

V regionálním měřítku existují velké rozdíly: ve venkovských kantonech, jako je Valais nebo Appenzell Innerrhoden, se podíl pohybuje mezi 50 a 55 %, zatímco v kantonech s městskými centry, jako je Basilej-město, Ženeva nebo Curych, dosahuje pouze 15 až 27 %.

BLOWUP: co z toho ale vyplývá dál?

XCHAOS: ne „asi“.

BLOWUP: asi to bude tím, no.