NOXNOCTIS:
Vezmi si jakoukoli kulturu (v antropologickém smyslu slova). Každá kultura sdílí nějakou víru v nějaké nadpřirozeno - fakt žádný antropolog neobjevil skupinu lidí bez nějaké takové víry. A tato víra s sebou nese projevy. Kulturní projevy. Různé ty zpěvy, tance, sváteční oblečení či jídla...
Zároveň je náboženství obvykle do nějaké míry prorostlé se společenským životem - od pipek, které sice neví, jak je to s tou Nejsvětější trojicí, ale svatbu v kostele chcou mít, protože je to takové fotogenické (hle, architektonické dílo předků na sebe nabalilo takovou gravitas, že potomci sice neví, k čemu je přesně ten kostel dobrej, ale vnímají ho s respektem) až po středověké přesvědčení, že král je králem z vůle Boží, takže ho vzít cihlou po hlavě je tak trochu svatokrádež.
No, a příkladů z běžného sekulárního života najdeš tři prdele. Svěcení sedmého dne odpočinku je původem z židovského náboženství. Rybu na vánoce jíme, protože ryba je postní jídlo.
No a že křesťani něco rozšlapali? Koloběh života.