s tou nevychovou je trochu potiz v tom, ze kdo si zaplati a projde kurz, tak ten diskutuje ve forech k tomu urcenych (absolventu, napr na FB), kde uz jsou lidi co do toho vidi a tak. Tady na nyxu je debata kolem nevychovy spis ve stylu Je to moc penez, Ja nevim, Kralova je nesympaticka, Ale ne ona je sympaticka atd.,

ale treba neco rozproudis, tim se jako nenech odradit

Uvedu zde svoji zkušenost, kterou sice nemám s vlastním dítětem, ale i tak je zajímavá. V době, kdy jsem byla těhotná, jsem učila v jedné soukromé školce, kam chodily děti většinou ze zámožnějších rodin a nebo děti pod 3 roky, které ještě do státních školek chodit nemohly. Bylo to hodně hodně vyčerpávající a já jsem každý den chodila domů urvaná, bez nálady a naprosto demotivovaná. Nezvládala jsem to a děti mi vyloženě skákaly po hlavě - nejsem od přírody autoritativní typ, jsem spíše klidná. Nevím jestli tyto děti byly nějak "problémovější" nebo se prostě zrovna sešla skupinka hodně hyperaktivních dětí, ale opravdu byly nezvladatelné. Začala jsem tedy hledat nějakou alternativu, protože stálé opakování, že tohle a tohle se dělat nesmí a bouchat kamarády se nemá a vztekat se uprostřed silnice je nebezpečné, nepomáhalo. A narazila jsem na stránky Nevýchovy, zaujalo mě to a rozhodla jsem se vyzkoušet tento způsob v praxi a i když jsem chodila do školky jen 3x týdně, začalo mi připadat, že to na ně funguje. Prostě jsem s nimi mluvila na rovinu, říkala jsem jim, co si opravdu myslím a když se mě na něco zeptaly, vždy jsem jim řekla pravdu. Když zlobily nebo mě neposlouchaly, řekla jsem jim, že je mi z toho moc smutno a že bych ráda přišla na nějakou zábavu či hru, která by bavila je i mě a jestli mi nepomůžou jí vymyslet. A to byste koukaly jak se na to děti vždycky chytly a začaly vymýšlet různé opičí dráhy apod. (samozřejmě jsem byla vždy součástí hry). Neříkám, že to byla nějaká zázračná změna, ale spíš mě začaly vnímat jinak, jako jejich kamarádku, jako někoho, kdo jim rozumí a komu se mohou svěřit, prostě jsem jim byla blíž. Hyperaktivní a zlobiví byly pořád, ale mě se tam pracovalo mnohem líp. Bohužel jsem pak musela odejít na rizikové těhotenství, takže nevím, jak moc by to fungovalo, kdybych se tomu věnovala více a déle. Teď co se mi narodila dcera, bych v tom ráda pokračovala, akorát jsem zvědavá, jak se k tomu postaví manžel.

A mimochodem když jsme měli toho Mikuláše - strašíte děti čertem? Co si o tom myslíte? A když se vás dítě zeptá zdali věříte na čerta, Mikuláše, Ježíška, co mu odpovíte?

Proc dalsi auditko kdyz uz tu jedno takove je a navic jeho majitelka to prave smeruje k Aldort apod., je tam na ni spousta odkazu i vypisku z literatury...staci si najit "kontaktni rodicovstvi"