• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • Přišli jste skrz odkaz na příspěvek, který již neexistuje.

  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SKATEMURAIminimalismus — mám málo věcí a je mi fajn
    NEVENA
    NEVENA --- ---
    LALINA: Jeden drobný detail, ten kufr nemám kam dát. :-P
    EUCHENIE
    EUCHENIE --- ---
    LALINA: Já mám v rozbitým cestovním kufru látky k tvoření, mám ho pod postelí. Taky jsem si říkala, že je rozbitej a měla bych se ho zbavit, ale dokud nemám jinej úložnej prostor.. .)
    LALINA
    LALINA --- ---
    MASOO: šatník jedné barvy...jojo, to znám...a i když se hodně snažím, tak se moc nedaří to změnit... a to ani nejsem anarchista a nemám psa:))))
    MASOO
    MASOO --- ---
    LADY_MYSKA: rozhodne:))))))

    Ne, tak nechavam si par barevnych veci, treba na leto (sice kazdej poradnej gotik se pozna v lete, ale to ja nejsem ze;))....

    Btw vzpomnela jsem si na svou spolubydlici a dlouholetou kamosku - mela celej pokoj zarizenej v bile barve (mimo postele - prirodni drevo a nejvetsi vystrelek byl cerveno bily zaves:)) a satnik byl cerna, seda, bila.
    Radost pohledet.
    Ale ja zas nejsem tolik uhlazenej minimalista, ja to mam spis z nutnosti a situace.
    Navic u me doma to vypada, ze je vsude veci plno.
    LADY_MYSKA
    LADY_MYSKA --- ---
    MASOO: .. aha, takze ruzova ;-)))
    MASOO
    MASOO --- ---
    SKATEMURAI: bydlim v autě, mám psa a mám sklony k anarchismu, co myslíš?;)
    MASOO
    MASOO --- ---
    uvedomila jsem si (vcera ve freeshopu na Cibulce), ze podvedome zacinam obmnenovat satnik za veci jedne barvy:)
    LALINA
    LALINA --- ---
    NEVENA: do toho kufru se ale dá něco dát, může sloužit jako truha, jak to měli lidi dřív, ne?;)
    NEVENA
    NEVENA --- ---
    Zdravím.
    Prvních patnáct let života jsem žila v několik století starém domu, kde se na půdě válely hromady krámů staré 100 let (a to jen proto, že předtím dům vyhořel, tudíž starší krámy nepřežily). Byla tam spousta věcí, které už dávno byly k ničemu a nikdo je nevyhodil, protože se do toho nikomu nechtělo. Pak jedna tátova sentimentální krabice, ale to byla tak setina objemu.
    Postupně jsem bydlela na koleji (kde se jednou za měsíc nebo dva daly dohromady hromady oblečení a šla se pronajmout pračka a půjčit sušárna), na bytě s dalšími lidmi a teď jsem v malém bytě a mám pocit, že s každým stěhováním jsem měla paradoxně míň prostoru. Jednou to jako když najdete, že jo. Jenže, co s takovým kufrem, který sám nestojí a je tak velký, že jsem nikdy nevyužila ani polovinu z něj, a jediné jeho tři cesty byly z obchodu a k rodičům. Třeba za deset let budu mít auto a děti a takový kufr v tu chvíli hodí a dá se vozit tím autem. Ale těch deset let na něj bude padat prach a bude mi překážet v mojí mrňavé komoře... a takových věcí bylo více, paradoxně jsem kvůli těm krámům neměla v komoře místo na potraviny. A omezovat se kvůli věcem, které se mi tady nikdy hodit nemusí, to už nedává smysl.

    Teď mám ještě plnou polici věcí na čundry. Už jsem dlouho nebyla a není s kým chodit, ale... znáte to.
    MASOO
    MASOO --- ---
    ja jsem si uzila jednu party velmi svobodne, protoze mi prestal fungovat central od auta.... mela jsem sice malicko hlad, ale jinak super, jen to, co jsem mela na sobe a 200,-:)
    LALINA
    LALINA --- ---
    dřív jsem mívala "bezdomovecký" sny - jsem jsem někde v nějakým slumu, jindy na nějakým předměstí, v gettu a podobně a mám jenom to, co mám na sobě a v nějaký kabele. A to byly ty nejúžasnější nejkrásnější pocity, jaký jsem kdy ve snu nebo v reálu měla..... :))
    MASOO
    MASOO --- ---
    obleceni jsem probrala dost posledni dobou (v aute mam jen malou skrin), ale zas nechci dat pryc vsechno, i to, co ted uplne nenosim, protoze je to bud sezonni (tech veci je ale minimum) a nebo az budu na cestach, tak nebudu moct tolik prat a podobne duvody:)))

    A boty..... jsem hrda, ze jsem to z cca 30ti paru stahla na 3 zimni, 2 mezi a 2 letni + pracovni a pantofle.
    LALINA
    LALINA --- ---
    JANA4U: mám třeba židle. mám deky, mám všelijaký věci ve skříňodílně... to by se fakt mohlo hodit a někdy se to taky opravdu hodí...věc, kterou mám doma sedet let, najednou ji potřebuju a jako když ji najdu:)) to je bohužel ten bludnej kruh, že život to potrvzuje. A já si řeknu: ty to tedko vyhodíš, za pár let to budeš shánět, aono tu už bude stát pětkrát tolik a kdová, jestli na to budeš mít. To je prostě pekelnej argument, kterej jaksi neumím vyzmizíkovat:(

    Fotky jsem u pár věcí fakt udělala, celkem to funguje, ale jenom u něčeho. Já ty věci mám v krabicích, nedotýkám se jich, ale když je jdu vyhodit ( a že jsem to zkoušela několikrát) tak je zase uvidím a nedokážu to :( A na vyhození celý tý krabice bez koukání dovnitř fakt nemám koule:)

    Oblečení jsem vyhodila do kontejneru nebo rozdala rodině s nad metrák, ale pořád toho dost zbejvá, posleních cca 8-10 let nic moc nekupuju, jenom to, co unosím a stejně mám pořád ty skříně narvaný. Mívám pocit, že se to tam množí jakýmsi kouzlem..
    JANA4U
    JANA4U --- ---
    LALINA: To já už dávám ty věci "budou se někdy hodit" pryč. Měla jsem třeba hromady výtvarných pomůcek - tempery, vodovky, barvy na sklo... Jenže jsem na nic z toho tak posledních cca 10 let nesáhla. Něco už to tím pádem ani nepřežilo - třeba nějaká modelovací hmota prostě ztuhla a už byla nepoužitelná a putovala tedy do popelnice. Část jsem rozprodala a věnovala zbytek do bazaru Srdcem pro kočky. Takhle jsem to inzerovala: http://vytvarka.jana4u.net/ - odkaz jsem sdílela přes facebook a twitter a mailem obeslala pár lidí, kteří tam nejsou a mohli by o něco projevit zájem. Co zbylo, tak jsem pak naložila do velké modré IKEA tašky a odvezla MHD na pražskou veterinu http://www.vetcentrum.cz/ kde jsem si domluvila předání s Kristýnou ze Srdcem pro kočky - taky nemám auto, takže jsem to nemohla dovézt přímo do útulku do Vrbičan. Zrovna teď v sobotu pořádají další bazárek: https://www.facebook.com/...ProKocky/photos/a.377277605673580.87447.118203511580992/826518000749536/

    Nejhorší jsou podle mě ty věci, co člověk sám vyrobil - to je totiž originál a nenahraditelné. Leo Babuta ze Zen Habits radil udělat si fotky. Ale to třeba pro mě nepřichází v úvahu - já prostě ráda na věci sahám a tak mě nějaká fotka prostě neuspokojí. :-D

    Věci ke kterým má člověk citový vztah jsou podle mě v pořádku a neřešila bych je.

    Horší jsou věci, co si člověk drží tak nějak z povinnosti, protože je od někoho blízkého dostal. To jsem zatím nevyřešila - jsou někde v krabicích.

    Oblečení mám hromadu, ale nosím tak 10-30% z toho všeho. Sem tam udělám probírku, ale přijde mi prostě škoda (skoro) nenošené věci dávat pryč, byť někam do charity. Bot mám taky jen pár. Naštěstí mě ani jedno z toho nebaví nakupovat a odhodlám se k tomu až když opravdu není zbytí.
    LALINA
    LALINA --- ---
    Zdravím minimalisty.
    Hrozmě moc bych htěla být minimalistou, mít zenový byt a málo věcí.
    Ale život dává poměrně štědře a mám taky spoustu věcí, které "se budou jednou hodit". ( Kdoví, jakej bude dlchod a potom budu každou tu věc ráda, že ji nemusím shánět a kupovat.)
    Další věci jsou ty, ke kterým mám nějaký citový vztah, případně který jsem sama vyrobila.
    Ani po mnoha letech jsem neukecala nikoho s autem, abychom v sobotu dovezli věci na kolbenku a prodali po desetikoruně (10 ks) a zbytek rozdali.
    Takže zatím vyhazuju jen tak občas něco, když už je přetlak velkej a potřebuju prostě něco vyhodit a vždycky z toho mám hroznou radost. Teda většinou to dávám dole ve vchodu na polici pro letáky a vždycky to hned zmizí. Ale někdy, když mě to chytně, tak se s tím nepárám a vyhazuju do poplenice. A doufám, že naši kontejneroví třídiči to zrecykloujou eventuelně dál:)

    V čem jsem ovšem velikej minimalista, to je oblečení. Pravidelně nosím vždycky jenom jeden dva kusy oblečení a boty na každou sezonu mám jedny - na léto mám ještě jedny sportovnější sandále a papírový boty k vodě.
    (což ovšem nevylučuje, že skčíně mám plné oblečení z dřívějška - nevyhoditelné z výše zmíněných důvodů ("že by se mohly ještě hodit") Což mě sice sere, ale neumím s tím nic dělat.

    S jídlem to mám taky podobně, mám ráda jenoduchý jídla a když je nějaké období nebo sezona nebo naladění, tak opakuju dvě tři jídla dokola, potom třeba zase na čtvrt roku to změním a zase jedu pár jiných modelů...
    MASOO
    MASOO --- ---
    stehovala jsem se po podnajmech 11x....
    pak rodice opusteli byt, kde jsem vyrustala...
    pak jsem se nastehovala do auta

    a je to uleva a i v tom aute porad nachazim veci, kterych se muzu zbavit, uz jen prerovnat usporneji a efektivneji policky a ulozne prostory dela hodne
    ZABITULKA
    ZABITULKA --- ---
    ZIP79: naprosto chapu, stehovali jsme se loni a snazila jsem se zbavit kde ceho. bohuzel jsem po roce v novem bydle zjistila, ze nejvetsi hromadic je muj muz:-) co ten ma zbytecnosti! a letos nas stehovani ceka znovu a ja uz se chystam na blesak s vecma, ktere nevyuzivam. neni pro me tezke se s vecma rozloucit, ale je pro me tezke prijmout, ze by skoncily na smetisti. ale na foceni a davani na web jsem lina. proto doufam, ze se za necely mesic na blesaku zbavim vetsiny veci, ktere jiste dobre poslouzi!
    ZIP79
    ZIP79 --- ---
    V březnu se budeme stěhovat tak mam impuls se zbavit hromady věci, je to celkem bolestivé, ale na druhou stranu mně předměty strašně tíží a nedokážu v nich mít pořádek. Nejšťastnější jsem byl se spacákem, trochou oblečení a věcmi na kreslení, to už nyní nejde, ale je to zajímavý měřítko. Včera jsem zase vyhodil igelitku věcí jenom z okolí stolu, je neuvěřitelný kolika věcí se můžu zbavit, jenom mi to rozhodnutí vyhazovat zbytečně dlouho trvá.
    LEENA
    LEENA --- ---
    K tematu: NY Times, The Clutter Cures Illusory Joy
    KAZUO_KIRIYAMA
    KAZUO_KIRIYAMA --- ---
    ALDEMIK: mám to dost podobně, pravidelně jsem s tímhle narážel u přítelkyně, která jednak byla typickým „sběratelem“ a zároveň uznávala jen moderní věci.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam