Ahoj všem minimalistům, rád bych sdílel jedno zamyšlení nad tím, jak fyzická tíha věcí ovlivňuje tu psychickou.
Když jsem v roce 2007 vyrazil na svou první pouť do Santiaga, udělal jsem klasickou chybu začátečníka. Strach z neznáma mě donutil sbalit si věci „pro strýčka Příhodu“. Můj batoh vážil přes 25 kg. 🤦‍♂️

V kopcích mě pak s úsměvem předbíhala starší dáma s lehkým batůžkem, zatímco já lapal po dechu ve škarpě. Tehdy mi došlo, že pouť (stejně jako život) není o tom přenášet si celý svůj domov na zádech, ale o odvaze ho opustit.

Od té doby se v životě řídím jednoduchým filtrem, na který jsem narazil u Ignáce z Loyoly a který mi pomáhá při třídění věcí i myšlenek: 👉 „Pomáhá mi tato věc/vztah/povinnost k mému cíli, nebo mě na cestě k němu brzdí?“
Pokud brzdí, musí pryč. Ať už je to starý kabát, nebo stará křivda.

Rozepsal jsem se o tom více v novém článku na blogu, kde popisuji i metodu „totální inventury života“. Pokud máte chuť se začíst do hlubšího textu o odhazování zátěže, odkaz najdete níže.

Dobré cesty!

https://www.tomasgavlas.cz/post/jak-se-zbavit-zbyte%C4%8Dnost%C3%AD

JINX: bazar od Karla tohle dělá. Za provizi nafoti a zainzeruje. Nevím, zda vykupuje nebo to je do komise

JINX: na Vinted i na eBay muzes prodat tzv. in bulk/bundle, tedy hromadu veci podobneho druhu najednou. pro prodejce to ale nebyva cenove vyhodny.
o sluzbe nevim a taky by me to zajimalo

KRISKA: me dost pomohlo to, ze se furt stehuju, to cloveka donuti protrizovat veci. a v novem bydleni chci mit relativne malo nabytku a s tim i ulozneho prostoru, coz mne donuti si nechat opravdu jen veci, ktere pouzivam a chci a budu si uzivat ten pocit, ze ten prostor nemam zamoreny zbytecnostmi. Pokud mas potrebu uvolneny prostor zaplnovat, zkus si tam dat treba kytky.
Co se knizek tyce, pristupuji k tomu tak, ze knizka ma smysl, kdyz ji nekdo cte (a to jsem fakt ctenar). Takze prochazim knihovnu a uprimne si odpovidam na otazku, zda tu knizku budu jeste nekdy cist a zda by ji nebylo lip v knihovne, kde si ji muze precist vic lidi

LADY_MYSKA: protoze sem myslela, ze nekdo treba poradi. Asi, kdybych to umela uchopit sama, tak prece nemam duvod to psat.
Takze pokud te to obtezuje, tak se ti omlouvam, ze si to musela cist a dalsi moje prispevky necti.
V kazdym pripade sme na diskusnim foru a nekterym lidem diskuze pomaha tribit myslenky.

KRISKA: manzelky blog - mela to podobne
Pavla Kleiberová - BLOG | Minimalismus, mateřství a zero waste
https://pavla-kleiberova.cz/

jeste sem to tu uplne cely neprecetla... ale i tak mam otazku.

je mozny, ze hromadeni veci souvisi i s citovou vyprahlosti z detstvi/dospivani a zaroven zitim s fakt malem, napr. jen nekolik ponozek, tech hnusnych umelych od cinanu, casto i prodrenych na osnovu, boty jedny a seslapany, s nekolikrat lepenym zralokem a podobne... versus desny hromadeny veci kdyz to bylo v akci nebo ze sekace na kila...

mam teda pocit, ze musim mit "vsechno do zasoby", co kdyby se mohlo neco hodit, kalhoty, co kdyz uz nesezenu tenhle dobrej strih, co mi vyhovuje, kdyz se porad vse meni... prijde mi, ze veci mi nahrazuji ten pocit lasky a domova, ze kdyz mam nekde hodne veci tak bych to asi mela povazovat proste za domov + nechci resit, jestli tyhle jediny deravy boty sou dobry do prace, do deste, tak jich mam hromady... neumim se zbavit veci, protoze mi davaji jistotu, ze tady "jsou pro me". Da se s tim nejak efektivne pracovat?

Obcas propadnu touze toho mit fakt jen malo a nezit v binci a hromade veci a pak si zase uvedomim, ze ziju v binci...

jak osvobodit dusi, aby mohla zit s malem a neupinala se k tomu, ze veci nezradi, neublizi, neopusti, kdyz nejvic potrebujes podporu, lasku a hrejivou naruc?

JINX: https://www.pod7kilo.cz/...fbclid=IwAR1uk64Q5K7ZLCklmu5d6UP8ioJAIERRie6aYYhsh7xR1juJmEBGr0xTuzE#7336