ENTOMOFÁGIE

Využití hmyzu jako potravy (odborně entomofágie) je zcela běžná záležitost ve většině zemí světa – tedy až na onen „vyspělý“ Západ. V Africe, jihovýchodní Asii a severní část
Latinské Ameriky nejen, že na konzumaci hmyzu doslova závisí lidské životy, ale tato početná skupina živočichů je především vyhledávanou lahůdkou. Je otázkou,
proč i v bohatých průmyslových státech není entomofágie rozšířená a neobohacuje tak jídelníček spousty lidí – vždyť kromě nesmyslných předsudků neexistuje snad
ani jeden objektivní důvod, proč nejíst hmyz. I v Japonsku, což jistě není žádná rozvojová země, jsou běžně k dostání dárkové koše plné jedlého hmyzu...

Hmyz obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny a to až v 80% množství, obsah tuku kolísá – některý hmyz je velmi tučný, což je důležité pro obyvatele rozvojových zemí, jiný má zase
tuku mizivé množství, což jistě ocení lidé posedlí nízkokalorickými potravinami, držící si linii. Vzhledem k obsahu do jisté míry nenasycených mastných kyselin, může být hmyz
kvalitou přirovnáván k masu drůbeže či ryb. Na rozdíl od jiných živočichů, ze kterých až 40% živé hmotnosti tvoří nevyužitelný odpad, je ve většině případů možno hmyz
konzumovatcelý. Jistě není potřeba zdůrazňovat obrovskou reprodukční schopnost hmyzu, která je mnohanásobně vyšší než u běžně chovaných zvířat.

Zajímavých je několik čísel – entomofágie je rozšířena ve 113. zemích světa a počet etnických skupin živících se hmyzem se blíží číslu 3000. Dosud je známo přes 1400 druhů
jedlého hmyzu, což jistě není vzhledem k celkové početnosti druhů (kolem 400 miliónů) konečné číslo. Např. v Mexiku je po hovězím a fazolích hmyz třetím národním
jídlem – využívá se takto asi 200 druhů. A ještě jeden neuvěřitelný, ale přesto pravdivý údaj – kdybychom zvážili všechny živočichy obývající souši planety Země, desetinu z této
váhy by tvořili termiti a mravenci. Řád Insecta zahrnuje široké spektrum jedlých druhů: od klasických moučných červů, termitů a mravenců, přes larvy vos a včel až po sarančata,
cvrčky a brouky. Mezi nejčastěji pojídané druhy hmyzu patří ty, které žijí ve velkých skupinách a vytvářejí husté populace, které se dají snadno a rychle nasbírat.

Málokdo ví, že hmyz je blízký příbuzný humrům a krevetám (patří do stejného kmene) a že je stejně chutný a přitažlivý jako jeho známější a dražší příbuzní korýši. Naprosto chybná
je představa, že hmyz je špinavý a přenáší různé nemoci. Ve svém exoskeletu totiž vyrábí antibiotické látky, které nedovolují přítomnost člověku nebezpečných mikroorganismů.
Navíc se hmyz upravuje tak jako jiné živočišné potraviny, tepelně (zasyrova se jí opravdu jen vybrané exotické druhy).

NĚCO Z HISTORIE

Je pravděpodobné, že jsme hmyz jedli ještě dříve, než se z nás stali lovci větších zvířat pro maso. Hmyz se odedávna využíval nejen k jídlu, ale i v medicíně a při náboženských
obřadech. K lékařským účelům se hmyz používá i dnes, ať už živý, tepelně upravený, drcený, v infuzích nebo v mastech. Např. mravenci rodu Atta se na operačních sálech začali
používat jako lékařská svorka k zašívání ran - jejich čelisti produkují látku, která napomáhá zahojení rány. V latinské Americe se hmyz konzumuje nepřetržitě přes 2500 let.

V Československu vyšlo v roce 1928 již páté přepracované vydání Nejnovější ilustrované kuchařské knihy od Luisy Ondráčkové, kde na 15. straně je recept na
Chroustovou polévku (pro 6 osob):
1/4 kg chroustů ve studené vodě omytých vhoď do horké vody, přidej všechnu kořínkovou zeleninu, kmínu, trochu soli a nechej v ní zapěniti jemně sekanou zelenou petržel.
Vodu z chroustů sceď, zalij jí připravenou zásmažku a nechej chvíli povařiti. Pak zakvedluj do polévky 2 žloutky se 6 lžícemi husté smetany.

zdroj:// hmyznataliri.cz