Mám Hive 1.0 od cca 2018 který je předchůdcem nynějšího Exploreru: https://thehiveexplorer.com/
Stejný rozměr půdorysu, jen je těch pater nad sebou 5, plus volný šuplík a ještě nástavec na sklizeň. V praxi v jednom šupleti mají být jen brouci a nad nimi kukly (a pod nimi pod sítem vajíčka a pak malé larvy), a ve zbylých různě staré larvy (červi). Ti nejstarší se každých cca 15 dní sklízejí a vložka s brouky a kuklami se přesune do toho vyprázdněného šuplíku, a tak to postupuje metodou FIFO.
Na sklizeň vymysleli vibrační síto, které oddělí příliš velké věci jako brouky, kukly a zbytky suché potravy. A pak hliníkovou plotýnku, která se zahřívá, a nutí červy slézt a zbyde tam jen trus, drobný odpad a mrtvoly. No, moc to nefungovalo. Hlavně se červům moc nechtělo z té plotýnky a spíš se tam připekli (ono to nepálí, ale po pár hodinách je to asi vyčerpalo a vysušilo).
Kromě krmení to chtělo ještě občas vybrat kukly a dát k broukům, aby je červy nesežraly.

Problémy byly:
1) Krmit červy pravidelně (každé dva dny, a to nejen vločkami, ale i čerstvou zeleninou nebo ovocem), a zajistit si krmení, pokud jsem pryč více jak týden. Takže pak stagnovali, sklizeň byla malá, nebo mi i umírali, nemnožili se brouci atd.
A asi špatně propadávala potrava od brouků k vajíčkům, takže vylíhlí červi podle mě často hynuli, ale ti jsou tak drobní, že to ani není vidět bez lupy.

2) Sklízet v bytě. Protože šuplata jsou dost velká, takže se často něco usype bokem vedle. Totéž čištění, když měli moc trusu v průběhu, před sklizní (a obecně je to lepší). Později přidaná zelená vložka, která oddělovala starší červy od trusu, byla fajn, ale i tak. No a na cedník to bylo moc velké taky. Takže jsem to zkoušel dělat na lodžii, ale byla to i tak prasárna, prášilo to atd.

3) Nepřehnat to s krmením, jinak se tam potrava kazí. Navíc se mi tam jednu dobu v příliš mnoho zbytcích vloček (a oni je nesní vždy do mrtě) usadili potravinoví moli.

4) Smrad, protože to sice je vybavené filtry, ale i tak pravidelně se pouštějící větráček (nebo při velké vlhkosti) něco do okolí pustí. Obzvlášť, když to je čerstvě nakrmené.
A jinak to mělo jen čidla teploty a vlhkosti, no a umělo to tedy zahřívat plata, nebo foukat vzduch.


Je mi to líto se jich zbavit, ale bere mi to čas, s dětma atd. se v bytě navíc bojím přece jen kontaminace bytu z trusu. Mít dům s místností, kde je celkem teplo, ale je špinavější, nebo je tam výlez do zahrady či špinavé místnosti (v zimě), kde by se to dalo čistit, tak by to šlo docela dobře. Přece jen studie se tvářila, že vesměs ostatní patogeny se varem zlikvidují, takže ohrozit by strávníka neměly, ale chce to víc výzkumu. Navíc nejvíc patogenů měli ti, co dokupovali červy často, nebo ještě celkově měli špatné hygienické návyky.

MILIS: Hele je tam spousta nepresnosti a jednostranyho pohledu. Treba jako cvrcek za 2Kc... normalne platim tak 0.30Kc. Ty teploty plati tak pro ty bananovy, domacimu staci min, klidne 24(proto mam radsi bananovy, doma neprezijou). Drzet teploty v hale je paradoxne jednodussi nez doma v malym, izolace+rekuperace...
Jako jo, nedelejme z toho ideologii, ma to svy mouchy a problemy, ale neni to tak cerny jak je tady nastineno.

René Vaněk – Cvrčkózní pokakokalypsa, ideologie a fakta

Absolutně netuším, co stojí za tou aktuální cvrččí mánií, nicméně jsem stačil pochopit, že snad někdo "nahoře" přišel s myšlenkou, že cvrček představuje jakousi potravinovou panaceu, která zachrání hladovějící lidstvo. Pokusím se k tomu říct něco málo z pozice osoby, která jistou dobu krmné cvrčky chovala, konkrétně druhy Gryllus assimilis a Acheta domesticus, a tudíž je v tomto ohledu poněkud políbena praktickou realitou a nikoliv jen ideologií.
Představa zastánců insektofágie je očividně taková, že se vezme bedna, do ní vysype násada konzumovatelného hmyzu a následně se dovnitř na střídačku dodává rostlinný materiál a odebírají vypasení lahodní cvrčci. Realitě není nic vzdálenějšího. Chov cvrčků rozhodně není nenáročný, což mimochodem přímo odráží i cena, za kterou si je lze pořídit ve zverimexu. V současnosti za jednoho dospělého cvrčka, který v průměru váží 0,25 gramu, zaplatíme dvě koruny, přičemž bílkoviny, kvůli nimž se cvrčci mají konzumovat, představují přibližně jen 50 % této hmotnosti.
Prvním z velkých problémů při chovu cvrčků je jeho velká energetická náročnost. Cvrčci, na rozdíl třeba od ovcí, králíků, kachen nebo hovězího dobytka, nejsou homoiotermní živočichové se schopností regulovat vlastní tělní teplotu. Pokud je držíme při teplotách pod dvacet stupňů Celsia, upadají do letargie, přestávají projevovat zájem o potravu a postupně hynou. K tomu, aby prosperovali, rostli a rozmnožovali se, je ale třeba držet je při teplotách kolem 30 °C. Bez toho sameček o samičku ani nezavadí. Tato náročnost na teplotu se neblaze kombinuje s náročností na prostor. Cvrčky není možné držet v jejich ubikacích stylem "tělo na tělo". To u nich totiž vede k agresivitě a vzájemnému napadání. Každý z jedinců vyžaduje, světe div se, určité minimální množství volného prostoru úplně stejně jako jakýkoliv jiný živočich. Z hlediska poměrových by se dalo dokonce říct, že cvrčci jsou na nedostatek prostoru mnohonásobně méně tolerantní než třeba taková drůbež. Něco na způsob klecového chovu by u nich bylo zcela neproveditelné.
Ve větších chovech se tento nezbytně nutný volný prostor per cvrček dramaticky nasčítá a majitel hmyzí farmy je tak vlastně nucen takřka celoročně vytápět haly, které jsou v podstatě prázdné. Minimálně tedy v našem mírném podnebném pásu. Farmy je zároveň třeba dostatečně odvětrávat, protože cvrčci při svém rychlém metabolismu produkují značné množství oxidu uhličitého, kterým se snadno mohou udusit - větrání samozřejmě vede k tepelným ztrátám. Během energetické krize je něco takového lahůdka a loni kvůli tomu několik českých hmyzích farmářů skončilo.
Druhým z problémů jsou cvrččí nároky na potravu. Většina lidí žije s naivní představou, že cvrčci, podobně třeba jako kobylky a další obyvatelé travních mikrokosmů, jsou býložravci. Omyl. Cvrčci jsou všežravci (kobylky vyloženě predátoři), ve své dietě vyžadují živočišné proteiny, takže v přírodě běžně napadají a konzumují nejrůznější menší živočichy. Pokud je jim přísun živočišných proteinů znemožněn, sice žijí, ovšem strádají a nerozmnožují se. Krmná směs pro cvrčky proto vždy obsahuje masovou moučku, což ji činí výrazně dražší než krmiva čistě na rostlinné bázi. Cvrčci v chovu sice mohou na rostlinné potravě nějakou dobu přežívat, vede to ale k jejich nutriční deprivaci a následnému vypuknutí hromadného kanibalismu, jemuž se nedá nijak účinně bránit.
Zmínku si zaslouží i problematická manipulace. Cvrčci dovedou být velmi rychlí, jsou mistři v utíkání z uzavřených prostorů, což práci s nimi komplikuje. Neustálým pohybem dochází k znečišťování krmiva výkaly roznášenými na jejich tělech. Tyto výkaly, mimochodem, mají nepříjemné iritační vlastnosti a mohou vyvolávat alergické reakce. Složením se velmi blíží výkalům rusa domácího nebo jiných druhů švábů a tento materiál, pokud je mi známo, se dokonce považuje vyloženě za rizikový.
Chov cvrčků v takovém měřítku, kterým by se pokryla spotřeba proteinů získávaných z těl teplokrevných živočichů a ryb, byl byl - ač to tak na první pohled vůbec nemusí působit - extrémně náročný, nákladný a jeho uhlíková stopa by násobně předčila tu, kterou zanechává současný chov běžných hospodářských živočichů. Ne nadarmo se říká, že ďábel spí v detailech, v případě cvrččí entomofágie je tímto detailem neschopnost představit si celou věc ve smysluplně velkém formátu. Navzdory tomu budou probíhat všemožné pokusy o její realizaci, nicméně každý z nich skončí asi tak, jako v dávné minulosti našeho druhu skončily snahy o domestikaci medvěda hnědého. Ano, o to se naši předci skutečně pokoušeli.
Chudáci.
Ti medvědi.

Sago sushi s červy (z webu, blizsi info nemam)

CHOCHA: a myslím že odchov samic/samců se řídí teplotou. Známej je chová na export a byl jsem u něj na farmě.


DREEK: Za mě jednoznačně cvrček. Stačí ti bedna z JYSK/IKEA, plata od vajec a miska. Pít buď z celulozový houbičky, kterou časem sežerou nebo jsme dávali sklenici dnem vzhůru na tvrdej plastovej talíř - musíš pod tím mít nějakou síťku, aby z toho voda šla (tu můžu případně poskytnout). My jsme s chovem přestali, protože už jsme toho byi dost přežraný. Není to moc náročný a je to docela zábava. Na cvrkání si zvykneš, spí se při tom, jak pod širákem.

Severní Vietnam, země zaslíbená .o)

tady neco o chovu potemnika
Domácí chov moučných červů - MojeTerárko.cz
https://mojeterarko.cz/domaci-chov-moucnych-cervu/

DREEK: Cerv se nemnozi, pokud je chces mnozit - a to chces, tak par dospelcu potrebujes. A ti litaji, byt blbe a neradi.

K těm červům potřebuješ dospělce kterej bude snášet vajíčka. Před dvaceti lety jsem to řeší s kamosem a došli jsme k závěru ze to je moc náročný. Detaily už si nepomatuju. Z comic conu jsem přinesl cvrcky a děti byli úplně nadšený. Tak pokud mate nějaký návrhy na domácí pěstírnu sem s tím. Rad se zapojil do pokusu.

CUBEECHECK: Také doma horkotěžko vysvětluji, že hmyz je jídlo budoucnosti. :D

DREEK: Já je bohužel mám už taky zakázaný, ani nechtěla ochutnat :-D

DREEK:
XBAHNO:
Já doporučuju šváby, ti jsou totálně nenároční, většina druhů v pokojové teplotě umírá, takže je potřeba je malinko přihřívat (ale zase se doma uteklé kusy nemnoží), jen je některé druhy při konzumaci nutno oloupat a utrhat nožičky, jinak drhnou v krku, takové suchozemské krevety. Navíc až na šváby madagaskarské, kteří trochu syčí (ale je to sranda pro návštěvy) jsou úplně potichu ;-)