BARRACUS: Pěkně hloupé čtení imho. :-D
U článku vidím několik problémů
- jedná se o více či méně subjektivní pohled spojený se situací v Americe, nikoliv v globálním měřítku
- jak už zmínil King, nikde tam nevidím základní pojetí logiky téhle problematiky a individualismu a pouze se jedná o něco, co se snaží být určitým smyslem strašně díp, přičemž je to ve skutečnosti pouze takový ten typický (obvyklý) konzervativní opoziční výkřik, který neobsahuje téměř žádnou informační hodnotu, natožpak aby obsahoval vůbec nějakou kloudnou formu protiargumentu, se kterým by se dalo vůbec nějak pracovat (aka, pokud chceš odpověď v obecném měřítku která by se dotýkala většiny transgender pípl, chce to malinko jinou formu pojetí téhle problematiky, článek na kterém by se dalo pracovat, pocházející skutečně nejlépe z pod ruk oněch "expertů")
- posledních pár odstavců z toho dělá vyloženě politickou záležitost (jak už to tak u amíků bývá), nic víc
Ale abych tedy konkretizoval, když už jsem tedy v tom:
- první a poslední (malinko absolutní) argument v této i jiných problematikác je - vše je extrémně individuální, nikdo si nevidíme do hlav a pokud se někdo cítí tak, že má mít místo pipinky pinďoura a naopak, tak to tak být má = tyhle konzervativní otázky ve stylu "není to náhodou přesně naopak a ti, co si "myslí", že jsou od narození nucení žít v jiném těle, si tím sami ubližujou?" jsou absolutně irelevantní a totálně zcestné myšlení neschopné přijetí byť už jen existence tohoto i podobným problematikám
- s tím se pojí pravidlo č. 1, které je aplikovatelné všude, tj. vše souvisí se vším
- věci tohoto typu by měly být vnějšímu světu absolutně ukradené (stejně tak jako transgender jedinci by si měli uvědomovat že být sám/sama sebou by pro mě nemělo znamenat "být přijímán vnějším světem", jde o protiklady, hodnoty, které bohužel do sebe bohužel dost narážejí a toto je přesně to, co mi ve fázi, zda hormonální terapie vůbec ano nebo ne, chybí - sexuologové/psychologové i psychiatři jsou tady pouze od toho, aby diagnostikovali problém, ale zatím jsem neviděl onu skutečnou aktivní pomoc v tom, aby byl jedinec edukován v problematice osobnostní, tj. očekávání, přijetí sebe sama, akceptaci nevyhnutelného atd., ),
- problematika záchodování aj., je vesměs otázka pouhopouhé kulturní omezenosti, neschopnosti přizpůsobit se vnějším změnám, ergo extrémům, neschopnosti přemýšlet jiným směrem, neschopnosti empatie, ale na druhou stranu - viz výše - je to něco tak absurdního, že z toho právě vzniká tento problém -> vyměšování jakožto biologická potřeba je něco tak obvyklého a přirozeného - banální věc, která by nikdy neměla mít prakticky žádnou moc ovlivnit naše myšlení a přeci jsme již v takové fázi, že dokážeme i věci tohoto typu tímto způsobem obkecat a vyzvednout do extrémů, tj. ovlivnit tím sami sebe v tak velikém měřítku atd. atd. Nějak to souvisí se studem a těmito různými tabuizovanými záležitostmi, ze kterých nynější západní populace jen tak lehce nevyroste, ale do toho nebudu zabíhat
- samozřejmě pokud dotyčný jedinec, který se cítí být ve špatném těle, si až pozdě uvědomí, že si celou svou situaci nalhává a není mu poskytnuta dostatečná pomoc v onom sebeuvědomění, poté prodělá hormonální terapii a operaci, která se třeba i zdaří bez komplikací, ale jemu se náhodou chce si podřezat žíly (jak zmiňuje článek), jedná se úplně o jiný problém. Nic není pouze černobílé. Je to problém jedince, je to problém poskytované pomoci atp.
- srovnávání "poruchy" pohlavní identity s jinými, které se dotýkají věci lidského vzhledu, je taky dost absurdní (pokud to tedy říkám správně), už jen proto, že pohlavní identita jako taková je věc mnohem komplexnější, než anorexia nervosa nebo ona - v článku zmíněná - BIID, jelikož se vyloženě jedná o věc osobnostní se silně emočním základem, ne pouhé pojetí vzhledu když něco přebývá nebo něco má být někde jinde atd. Samozřejmě v rámci diskuze by se objevili jedinci s BIID, kteří by to dokázali určitě vyvrátit a přidat k tomu upe hustopřísné protiargumenty, že je to na stejné úrovni, to nepopírám, já se tímto snažím naznačit, že opět to není jen tak jednoduché, jak se zdá (stejně jako ty ostatní poruchy)
- a věc poslední, tímhle to raději ukončím, protože mi dochází energie, pokud amíci nebo i zbytek světa, má svůj systém nastaven tak, že vůbec jakákoli pomoc v problému transgenderismu existuje, je irelevantní vést na tato témata jakékoli diskuze. Jak jsem již řekl, tyhle věci se mají držet pod pokličkou a lidé se musí naučit žít s tím, že na světě žijí miliardy dalších lidí, někteří více či méně odlišných a vůbec tě nemusí zajímat, proč se tohle a tamto děje, jelikož se to tebe samotného netýká. Je to jako s náboženstvím. Něco takového by vždy mělo zůstat intimní záležitostí jedince a nikdy by nemělo dosáhnout takové síly, že tím dokážeš ty jako jedinec ovlivnit půlku světa a způsobíš tím supresi, jaká ve světě existuje nyní
Snad to dává aspoň maličko smysl.