Liberland, žít a nechat žít?
http://nazory.ihned.cz/c1-63999260-liberland-zit-a-nechat-zit
V roce 1933 se však v Úmluvě z Montevidea o právech a povinnostech států podařilo najít poměrně sdílenou definici suverénního státu. Kritéria vychází ze starších prací slavného rakouského státovědce Georga Jellinka a jsou jimi trvalá populace, definované teritorium, vláda a schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy.
Tato definice však musí být naplněna materiálně a nikoliv jen formálně, jak je tomu u Liberlandu. Zejména státní moc musí být efektivní a reálná. Pokud neexistuje moc schopná alespoň částečně garantovat právo a pořádek dovnitř i navenek, neexistuje stát, neexistuje suverenita.
Je sice pravdou, že již často není nezbytné, aby byl stát formálně přijat do mezinárodního společenství a uznán ostatními státy (konstitutivní teorie vzniku států). Na druhou stranu stát, který není uznáván, není plně suverénní.
(...)
Liberland selhává právě v těchto aspektech. Má sice sporné území (které si nenárokuje Chorvatsko ani Srbsko, aby se vzájemně nepřipravily o jiná lukrativnější teritoria podél svých hranic), nemá však stálou populaci (už vůbec ne uvědomělý lid). Zejména však postrádá jakoukoliv reálnou moc a uznání mezinárodního společenství.
Vítu Jedličkovi tak zbývá jen účel jeho státu. Tím je vytvořit nový daňový ráj a napodobit tak např. Monako. Je vzletné hovořit o svobodě a do ústavy vytesat, že stát nikdy nebude dělat dluhy, vytvářet systémy veřejného pojištění a bude vybírat jen dobrovolné daně. Takové cíle by však byly ospravedlnitelné jen ve fungujícím ekonomicky nezávislém státě. Nikoliv ve státě na papíře, který by pouze parazitoval na okolních útvarech.