PASTAFARIANKA: imho tady jen konstatujeme klišoidní pravdy a přitakáme si. oba s avatarem řešíme především posraný vztahy.
MOODYCAT: tak jak se řešilo s koudym, tak teď to teda budem řešit opačně ? kdy se na člověka vysrat včas ? :)
jen předesílám, že já osobně mám na mysli toxickej vztah, kterej bylo potřeba odepsat dávno. avatar to má o dost jinak.
PASTAFARIANKA: no vítej na scéně :D ty máš potenciál :D

MOODYCAT: zvětšující se nádory mozku zabíjejí docela rychle, ne?

MOODYCAT: byla bych pro tu volbu, aby to člověk mohl udělat sám. Třeba v případě ALS, čekat až se udusim, nechtěla bych! Nebo až mi vyleze mozek ušima v případě rakoviny... :/

A jak dlouho teda ma clovek verit, ze vsechno dobre dopadne? Nemelo by to bejt jako s tema konma, ze jakmile clovek onemocni, tak ho zastrelit s "ten uz nikdy nebude behat"?

To teda zavání silnými příběhy tady... Já těmhle situacím říkám jízda na mrtvym koni. V kontextu asi trochu necitlivé pojmenování, ups.

AVATAR: a to je to, co se nevyplácí. věřit do konce, mě osobně se to tvrdě nevyplatilo a jakmile člověk získá odstup, tak jen lituje, kolik promrhal prostředků a ztratil času na padající raketoplán

AVATAR: tak, co tě nezabije... chci říct, že z hlediska statistik, kdy máme v ČR třetinu populace obézní, třetinu kuřáků, 800k s problémem s alkoholem, 800k lidí se závislostí na lécích, každý 4. člověk má v životě rakovinu, je tu nemalá sebevrazednost, nejvyšší u mužů středního věku a taky máme hodně automobilistů, tak ta pravděpodobnost, že tvůj životní partner do 5 let nebude schopen se o sebe postarat a nebo umře je vlastně docela velká... Prostě riziko vztahu. Letos s tím trošku zahýbaly povodně a covid.

AVATAR: chápu tvůj point. Jo, je to těžký. Pokud má člověk volbu, jakože mu zatím není blbý toho člověka odmítnout, protože ještě nemá hlubší vztah, nejspíš to udělá. Ale ukončit tem vztah přece můžeš vždycky. Chceš teda říct, že lituješ, že jsi v tom vztahu zůstal až do konce?

AVATAR: heleď parkinsona má moje matka, 6 let. ten průběh není nijak pomalej, celkem to jede. ale upřímně, ta by se teda rozhodně na seznamce neupíchla :D

SNOWWHITE: priznavam se, ze nejsem v diabetes kovanej, ale mam za to, ze se spravnou medikaci a zivotospravou je to relativne udrzitelne. O nelecenych nemocech se tu snad bavit nemusime.

Na druhou stranu treba u toho parkinsona vis, ze te ceka x let zvysovani davek leku, kterej z tebe dela nastekou fetku ci zombie, casem budes muset jit na operaci mozku a nakonec ani to nepomuze a skoncis na voziku, nez ti selzou plice.

A tohle vsechno provazene omezenou hybnosti (lidi maj predstavu, ze jde jen o tik v ruce, ve skutecnosti sve telo ovladas cim dal mene) a krecema, kdy kolem tebe chodi lidi s opovrzenim, jak muzes byt takhle po ranu tak ozrala...

Ale proto jsem ani zadnou nemoc neuvadel a strelil tam 5 let (doba dostatecne dlouha na pripadny vztah), abysme tu nezabredavali do marginalit :)

AVATAR: no, je to takovej příklad z beckovyho bollywoodskyho filmu. Cukrovka je degenerativní nemoc. Prostě můj point je, že ve zdravotním stavu, který do 5 let může přinést neschopnost se o sebe postarat a nebo smrt, je tady celkem řada, akorát to nevíš s jistotou (doufáš, že se ti to nestane). Pro mě příklad téhle situace muže ve 40 (velká pravděpodobnost, že do 5 let umře nebo bude neschopen se o sebe postarat) je muž motorkář, řidič z povolání, muž 3x týdně 4 piva a víc, muž s vysokým krevním tlakem, muž adrenalin junkie, podnikatel a zejména podnikatel holdující koksu. Takze zhruba třetina populace :)))

PASTAFARIANKA: v podstate jakakoli degenerativni nemoc. A ne, s cukrovkou se to neda moc srovnavat, protoze u degenerativnich onemocneni mas jistotu, ze se to bude horsit az do stavu, kdy nebudes samostatna jednotka (aktivnim zivotem mam na mysli, kdy se o sebe dokazes postarat sama a muzes provadet kazdodenni cinosti, trebaze v omezene mire).