_BENNY: Moc nechápu, jak ty dva příspěvky souvisí... jak souvisí dávat sem muj příspěvek o klepání rohožky (problematika nechtěné asi desetiny práce co i po rozdělení práce doma zbývá - a to kdo vynese odpadky - viz díl Simpsons s Bartem a Homerem, že koš vynese ten, kdo ho poslední úplně naplní, že se tam už nic nevejde a jak Bárt přicvakl banánovou slupku na koš sešívačkou, radši než aby ho vynesl)
jak to souvisí s bytem, co jsem měla rodiči slíbenej, o kterym tu píšu nebo koncem mýho vztahu kvůli mýmu PMS s nadáváním a pláčem po ztrátě práce kvůli pomluvě mou bývalou kolegyní nebo tátovými SMS o hlídání zvířete a o bytě, co prodal...a s rodištěm bývalýho snoubence a kde má tátu....proto bývalý snoubenec zmizel....pro tyto důvody, i když stejně to podle mě nejsou důvody proč věrnou milující ženu po létech soužití a před plánovanou svatbou a miminem opustit, a ještě těsně po tom, co se převedl byt, kam by se mohla ke svý rodině vrátit a založit tam s jinym rodinu svou vlastní.
....a tamto s tou rohožkou jsem psala během pauzy, kdy byl bývalý ještě ne snoubenec, ale zatím druh, mimo jeho pidi-garsonku..
V ní jsem zatím čekala, zda se ke mně vrátí...a řešilo se, že máma psala tátovi, že to nevypadá, že už to vypadá, že mě bude muset jet táta autem od bývalýho druha pomoct stěhovat, že by bylo dobrý abych si dala všechny zbylý věci rovnou jednim vrzem od ní a ty moje, co jsem měla v pidigarsonce bývalýho druha, toho času ještě ne snoubence, ty věci co s tátou od něj povezeme DO TOHO DRUHÝHO MÁMINA BYTU.
S tátou jsem telefonovala a on mi říkal, ŽE NÁJEMNÍKOVI SMLOUVA KONČÍ V DUBNU 2018..
Jak jsem pak psala, bývalý druh se pak ke mně vrátil, dal si mě do toho nájmu za 18 tis., co si na rychlo předtím domluvil a byl tam, pak si mě tam dal a jeoh garsonečku pronajal.
Pak jsme žili od listopadu 2017 jako hrdličky, milovali se snad ještě víc a pak jsem kolem března s tátou začla řešit to, jak mu doplatíme ten muj byt..
On chtěl celej milion, my kontrovaly s mámou, že by měl odečíst alespoň ty peníze od nájemníka, co jsme tam měli místo mě.
Pak máma nabízela tátovi nějak celej milion, že si na to půjčí a dá mu to vše, jen aby jí ten byt už konečně vrátil.
Jenže ona ještě splácela milion za ten její byt, ale to už skoro měla, že měla nějaký životko a nějakej pozemeček ještě nějak přes příbuzný.
Tak muj plán byl, že je blbost, aby mi na byt dávala máma, co ještě tvrdila, že je to od táty nehoráznost, že její bývalý přítel ještě jeho dceři postavil barák a že táta by mi nedal nic - tak já řekla, že já si ho koupím sama ten byt.
Že dám úspory tedy z úspor máýchz prac našetených skoro vše tedy 300 tis. + vyberu stavebko 100 tis., vezmu si knížku, co jsem měla ještě u mámy od jejích rodičů mrtvých na 80 tis., ale ta nešla dva roky vybrat - nějaká výpovědní lhůta, ale půjčili by mi kdyžtak na ní...
No a že bývalý snoubenec souhlasil, že mi pomůže, že sice měl peníze všechny vřažený v hypotéce v tý jeho pidi-garsonce, co pronajímal a platil z toho a jeho platu zatím ten šílenej nájem těch 18 tis. měs za stejně velký 2+kk jako byl ten muj byt od mámy.
Ale že měl 300-400 tis. tu finální mimořádnou splátku na tu jeho pidigarsonku ještě na účtě, ŽE MI se záchranou mýho bytu POMŮŽE, ŘEKLA JSEM, ŽE NA TY PENÍZE BY MĚL PAPÍR OD PRÁVNÍKA..
...A ON SOUHLASIL, ŽE MI ASI 200 NEBO 300 TIS. NA TEN BYT DÁ = PRO TÁTU JSME 700 TIS., CO DLUŽIL KOLEGOVI A MĚL SPLATIT V KVĚTNU NĚKDY, MĚLI.
O tom byla ta schůzka, co mi řekl bývalý snoubenec, když jsem se ptala, kdy budeme mít s tátou schůzku o dopalacení toho mýho bytu, že má s tátou domluvený, že na ni půjde, tedy že táta příjde k němu do práce, že maj spolu schůzku.
Byla to schůzka o části mámina dědictví po jejích rodičích, tedy mym dědictví po mý babičce, dědictví mít byt jen za milion 2+kk..
Ale byli na ní dva úplně jiný lidi.
Táta a bývalý snoubenec.
A táta bývalýmu řekl něco, co s bytem nesouviselo vůbec, takal do toho asi víc jak 14 lat starý věci.
Což nevim proč.
Pak jsem ještě volala z tý nový práce v oboru babičce, ať tátovi domluví...to bylo ještě před koncem v tý práci.
Pak byly ty tátovi nevyžádaný SMS, že mi babička nepohlídá zvíře..tak jsem mu napsala, ať spíš řeší ten byt.
A na to on, že jsem ho naštvala (no nevim čim), že si mám okamžitě hledat práci, no to jsem měla životopisy rozeslaný už tak týden a chtěla se jen sbalit a dát zvíře k babičce a odjet s bývalým snoubencem do Itálie asi jen za trojku do kepmu..
A kde a v jaký prcái strávím pak před těhotenstvím těch pár měsíců na obnovu mateřský po tý svatbě mě už tak netrápilo a nestresovalo - PMS odešlo.
tak jsem se poslední den v práci šla na půl dne vykoupat do bazénu a domů za bývalým soubencem přišla naopak klidná a už veselá...
..milování i když vyřvaný den před tím pomohlo, fyzicky a psychicky, spánkový deficit už byl taky naspanej...a já byla fajn,...
Až do těch tátových SMS, den po nich bývalý snoubenec zmizel, když jsem jela k babičce se ujisti, že můžeme balit, že mi to zvíře stejně pohlídá,..
A jen jí říct, že se budu vdávat, že už dítě bude v zápětí a že už nemůžu dýl na ten byt čekat a že její přeci nechci, že naopak ten může táta po její smrti za pár let prodat...
Což ona nebrala, jak si tady někdo myslí.
Ona sama asi jako 92 letý člověk sama říkala a věděla, že věčně tu nebude, sama o tom už pomalu mluvila.
Staré ženy před smrtí toho maj někdy v hlavě a myslí jim to víc, než chlapum.
Sama uvažovala automaticky tak, že by mi rodina nějaký bydlení nechat mohla, nějaký dědictví, abych si mohla pořídit rodinu i já.
A mluvila o tom, že by nám byt nechala, ale že ty mladý jsou pak netrpěliví.
Tak ale situaci, že její garsonku nechci, že ani do tý bývalýho bychom se jako rodina nevešli, je jasný.
A že přeci já chtěla jen ten byt mámy, co v něm byl zatím táta a pa nájemník.
A že ona jakožto tátova maminka by mu měla říct, že on přeci musí vědět, že když je jí 92, teď skoro 94 let, že pokud by chtěl nějakej byt prodat, ŽE PŘECI TEN JEJÍ.
Že je jasný, že i ségra váhala kdysi, zda má mít dítě, než splatí hypotíku a pak o ani s manželem nechtěli.
Ale jako jeden důvod kdysi přede mnou uvedla: ,,Copak my můžeme teď mít dítě?" ..jako že ještě řešila svoje bydlení, pak byli důvody, proč nechtěli s manželem dítě, jiný.
TAK ale když jedna dcera dítě nemá, MUSELO BÝT BABIČCE JASNÝ, ŽE ALESPOŇ TÝ DRUHÝ, TEDY MNĚ, MOHL TÁTA S BYTEM MALINKO POMOCT.
Nechat tam peníze od toho nájmeníka alespoň a malou část peněz, co na ten byt dal, jen asi 100 tis., co na ten byt dal.
A vše by se vykompenzovalo potom, až by babička, tedy jeho maminka zemřela, asi v 97 letech.
To by tomu mýmu dítěti byli asi 4 roky a už by se věděla naše ekonomická situace.
Zda by měl bývalý snoubenec stále ještě tak dobře placenou programátorskou práci, až by dítěti byly 4 roky a báývalýmu snoubenci 46/47 let třeba...tam by se ukázalo...
Když ne, nevadilo by, měli bychom muj byt, vlastní.
A na všechny by se pak dostalo..nikomu by nic nechybělo, všichni měli bydlení a já bych měla s dítětem taky, mohla jsem dítě mít.
A s rohožkama ani odpadky to nesouvisí vůbec.
Když jsem šla ráno do práce, ráda jsem odpadky v tom letu popadla a metla s nima do popelnice a recyklaci nesla o víkendu já nebo on.