TOXICMAN: BTW, něco podobného prý způsobilo selhání prvního testovacího letu Starship....
https://twitter.com/DJSnM/status/1518601811531165696Tohle je teda docela oříšek... pokud skutečně rozdílná spotřeba kyslíku a metanu během činnosti motoru způsobuje rozdíly v tlaku nádrží, tak to možná vysvětluje, proč dostal přednost konstrukčně jednodušší kerosen(?) který zůstane kapalný v dostatečné míře, aby mu nějaké rozdíly tlaku byly jedno (?) že by to byla přeci jen "rocket sicence"? a čím je, že je tohleto jedno u vodíku? nebo si vodík vždycky udrží vyšší tlak, než kyslík? (u Elonových superraket metan je nahoře a kyslík dole, ne?)
vypadá to, jako by tlak metanu výrazně kesl, což u toho testu mohlo být způsobené napuštěním jen jedné nádrže místo obou (?) nevím, jestli problém u letu první Starship byl teda takovýhle, nebo přesně opačný (naopak přetlak v horní nádrži, místo pod tlaku). ale vlastně když to vidím, tak kroutím hlavou, jak by to vlastně vůbec mohlo teoreticky fungovat... kde je vlastně dané, že dvě látky s různou teplotou varu si udrží stejný tlak? přijde mi to clelkem logické: metan se podchladí od kyslíku, zkondenzuje, udělá se podtlak (viz obrázek). A důvod? Nerez je možná lepší vodič tepla, než hliník. U kerosenu se efekt nemohl projevit, tam nejsou žádné páry (plynný metan), které by zkondenzovaly. Vodík je zase kapalný až nižší teplotě, než kyslík, takže se od kyslíku ohříval a vařil. Efekt zkondenzování se týká právě asi jen plynného metanu... sakra.
možná oddělit od sebe ty nádrže, aby se nedotýkaly a nepředávaly si teplo? (nebo je efekt způsobený něčím jiným, než si myslím?)