SEJDA: nevím, jestli mám na mysli řešit všechno přes superpočítače, protože některé z těch situací určitě budou nelineární a budou se simulovat špatně...
Jde prostě o to trefit se rámcově do nějakého parametrického prostoru, ve kterém ty optimalizace má smysl vůbec zkoušet.
Je pravda, že ocel se v aerospace vždy používala u aplikací jako ruské nadzvukové stíhačky. V 50tých letech proběhla vlna nerezových designů, ale kosmonautika se posunula k těm různým isogridům frézovaným do hliníku a tak.
Prakticky všechny rakety, třeba i když vylověj z moře severokorejský první stupen', maj nějakou přidanou vnitřní strukturu. U Superheavy a Starship jsme ji viděli jen u těch prvních iterací (to znamená, že tam nebyla žádná) - co je uvnitř nádrží jako vyztužující konstrukce ted', už není public domain. Ale něco tam téměř určitě být musí... silně pochybuju, že to bude jen svinutý plech konstantní tlouštky, a že akorát tu správnou najdou iterativním designem...