PER2: Jo takhle. Ty uz ses u Asimova a Ja robot linky. Rozumim :)).
MAWERICK: Elmo jenom stejne jako dalsi tech miliardari potrebuje volny ruce k prosazovani svejch vizi. Proto se tak boji levicaku a Kamaly a proto taky Trumpovi gratulovali CEO Microsoftu, Zuck, CEO Goolu i Bezos a vsichni se tesej na spolupraci. :))..Velmi dobre to napsal Vaclav Dejcmar. Je to sice dlouhy, ale velmi presny. Oni nejsou blbi a moc dobre vedej co je Trump zac :)..Vzdyt Musk byl jeste pet let zpatky proti nemu a Bezos to same.
Václav Dejčmar
·
TRUMP ACE? ♦️ Když čtu texty lidí ze své bubliny, člověk má pocit, že tento týden započal konec světa. Ale jaký má smysl hodnotit to, co se stalo v USA, výhradně jako antickou tragédii? Pojďme si zkusit představit dobrou verzi budoucnosti s prezidentem Trumpem. V první řadě - tato volba byla jiná než rok 2016. Tehdy Trumpa obklopovala hlavně parta inovativních marketerů, politických podnikatelů a ujetých teoretiků moci, zatímco dnes je kolem něho mnoho relativně chytrých a schopných lidí, kteří osobě Trumpa sice v principu nevěří, ale věří v jeho schopnost otevřít systém změnám. Elon Musk prohlásil tyto volby za vůbec nejdůležitější v historii USA, protože pokud nevyhraje Trump, skončí to všude stejným socialistickým rozkladem jako v Kalifornii (kde lze v posledních letech velmi citelně vnímat sešup kvality života). V jednom rozhovoru pak dál říká: "Víte, já si myslím, že všichni bychom měli cítit nadšení z budoucnosti. Měli bychom dělat takové věci, díky kterým stojí za to žít. Život přece není jen o řešení každodenních problémů. Copak se chcete každý den budit a vidět všechno kolem sebe jen jako problém? Co vás inspiruje, co vás vzrušuje na budoucnosti? Každý přece něco takového má..." A toto je spirit, na kterém stojí Amerika. Nemyslím, že lidé kolem Trumpa věří v něho. Anebo že jeho bizarní osobnost špatně čtou. Oni pouze pochopili, že aby dnes bylo možné dělat zásadní změny v zastydlém systému jménem stát, který většinu své energie spotřebovává na to, aby obhájil sám sebe, je nezbytné jít naprosto radikální cestou. V první řadě je třeba vyhrát volby. A až bude po volbách, začne se s "přestavbou", která opět udělá z Ameriky kapitalistickou velmoc s vůlí k moci. Protože Trump sám spíš dnes už žádnou agendu nemá. Ten je rád hlavně za to, že získal imunitu a zářez svého života.
Nový prvek v radikálním politickém marketingu představuje fakt, že integrita i konzistence zcela přestaly mít váhu. Doba je příliš rychlá. Nikdo neumí stejně nic vyhodnotit ani usledovat. Jak napsal Aldous Huxley: "Konzistence je naprosto proti přírodě i proti principu života. Jediní zcela konzistentní lidé jsou mrtví lidé." Jinými slovy nastala doba, kdy se v politice zcela legitimně něco jiného říká a něco úplně jiného dělá. Kdo toto pravidlo nepochopí, bude převálcován těmi, kteří ho chápou. Proto je dnes běžné, že jeden politik veřejně obhajuje dva a více naprosto disjunktních narativů najednou (př. Fico v ruské TV a zárověň Fico jako úplně konvenční a dělný člen EU spolu s Marošem Šefčovičem, který získal jako komisař mnohem lepší portfolio než ČR). Jinými slovy, pokud Trumpova mluvčí nyní říká, že bude zahájena největší deportace ilegálních imigrantů v historii, jaký má smysl pro novináře vypočítávat, že to bude znamenat odsun 13-25 milionů lidí za odhadované náklady 100 miliard dolarů? Postavil snad Trump v minulém volebním období svou "nekrásnější Zeď, která vše vyřeší"? Ne. Trumpova mluvčí mluvila k voličům (některým) a zároveň dala světu jasnou zprávu (což je dobře), že USA další ilegální migraci nechtějí a tvrdě proti ní od teď zakročí. Mimochodem- přesně to samé ideálně měla už dávno udělat EU, ne? Samotná očekávání a srozumitelný postoj regionu k přistěhovalectví totiž ilegální imigraci do velké míry řeší.
Když byla v Praze matka Elona Muska, říkala mi: "Neexistuje nic, co by Musk nedokázal. Vždycky jsme se tím řídili." Pokud mám pokračovat v optimistickém výhledu na budoucnost a nevnímat tento slogan jako heslo Ligy psychopatů, tak to, co nyní pozorujeme, není splněný sen americké oligarchie na převzetí moci. Jde spíš o zoufalý pokus americké elity na "system upgrade". Různě zmatení levicoví novináři nyní očekávají, jak USA nyní půjdou ve stopách autoritářského Ruska. Ale ruská oligarchie je v podstatě mafie. Nástupci komunistů, kteří umí jen přerozdělovat. Parta drsných zlodějů, která různými náhodami a odpornostmi získala přístup k surovinám. Americká oligarchie jsou naopak převážně zakladatelé velkých firem, kteří stvořili Něco z ničeho. Vypravěči fascinujících kapitalistických příběhů. Lidé, kteří věří v oblíbené rčení "the harder you work - the luckier you get". Kdo jiný se má vyjadřovat k budoucnosti světa?
Na druhou stranu, většina voličů Trumpa nejsou žádní dezoláti. Jsou to jen lidé, kteří cítí nutnost změny (pokud nemá Amerika propadnout do bezvýznamnosti). Nějak instinktivně chápou to, co jsem popsal výše. Volič je nakonec pragmatik, který dobře vnímá nehorázné zdražování všeho v posledních letech a zároveň si většinově nemyslí, že by šéfem jejich země měla být žena, protože co si žena asi počne na jednání někde v Saudské Arábii? Americký volič spíše neoceňuje rovnostářství, nehledá konzistenci a nehodnotí přeřeky jako novináři. Nepotřebuje výklady a komentáře od různých chytrolínů, kteří mají pocit, jak všemu rozumí. Chce si jen sám porovnat autentickou emoci z cowboys, kteří touží vést jeho zemi. A pokud toto nedokáží zprostředkovat tradiční média, přesune pozornost jinam, jako třeba k podcastu Joe Rogana, kde díl s Trumpem vidělo skoro 50 milionů lidí.
A co dál? Teď budou podstatné tři věci. Zda se naplní tato optimisticko-romantická verze dalších 4 let s prezidentem Trumpem. Zda se americká elita mezi sebou nerozhádá a výsledkem nakonec nebude jen chaos a dystopie. A dále zda se podaří americké společnosti najít "common ground", kde se znesvářené tábory opět spojí. Demokrati toužili zachovat staré. Republikáni (kteří teď získali všechno - prezidenta i majoritu v senátu) symbolizovali nové, tedy kreativní destrukci, která je sice spojena s absolutní nejistotou, ale na tom je postavena celá evoluce. Žití je forma nejistoty, neznalosti toho, co dál či jak dál. Ve chvíli, kdy víme jak, začínáme tak trochu umírat.