SEJDA: no, přesnou dráhu Moonship, případně možnost jejího vícenásobného použití po dotankování, jsem zatím nikde neviděl (zatím mi přijde, že co chystají je jednorázové dotankování před TMI a pak přestup posádky někde na té DRO, na které Moonship po návratu z Měsíce může zůstat odstavená a fungovat v podstatě jako kosmická stanice zadarmo, i bez dotankování...)

Jestli naznačuješ, že pro měkké dosednutí a odlet z Měsíce plánují použít jiné palivo, než methalox... hm, že by Raptory měli jen pro TLI a následně pro zbrždění, ale ne pro dosednutí (to už víme, že kvůli zvířenému prachu nepůjde)? Podle mě celé schéma s dotankováním bude vyžadovat skladování paliva uvniř Straship po celé dny až týdny.

Co by mi nepřekvapilo, kdyby nakonec Starship nevzlétala z povrchu Měsíce jako celek (protože přeci jen je šíleně těžká), ale kdyby šli kompromisní cestou nějakého návratového modulu. Skoro by bylo snazší naložit na palubu celý Orion i se servisním modulem, než zvedat celé to monstrum :-) (nepočítal jsem to, asi by na to ani motor servisní sekce nestačil, ale pokud jde o to kolik tun co z toho váží, tak je to jednoznačné). Je možné, že k té Moonship sestoupí odletový Orion na nějakou hodně nízkou dráhu (ale oh wait, Orion ani nemá dost delta-V, v současné konfiguraci, aby mohl sestoupit na tak nízkou dráhu, jako Apollo...)

Ano, že Bezosův team se svými kyslíkovodíkovými motory není úplně mimo, to si říkám celou dobu. Každopádně dál za LEO podle mě ještě dlouhou dobu (možná vždycky) budeme chtít vláčet něco lehčího, než nerez ocel... jakkoliv výhody pro provoz na LEO budou značné.

XCHAOS: ja jsem psal o Draco na hypergolicka paliva. O Raprorech 2. generace jsem psal, ze uz vime, ze se uz umi znova nastartovat po 30 minutach .. dosahuji odolnosti Merlinu v zakladnim provedeni.
Hypergolicka paliva muze Tanker predat Moonship klidne na vysoke orbite 1400x1400 nebo tak neco. Tanker se nebude vracet a motorova sekce Moonship s Raptory bude fungovat uz jenom jako tezitko, proto aby mozna Moonship na Mesici stala .. pokud uz neni cas premyslet na "polozeni". Mozna to ale NASA vymysli tak, ze zadne dotankovavani pro Artemis 3 a Artemis 4 vubec nebude potreba.

SpaceX kyslikove motory schopne opakovaneho startu po X dnech v chladu vakua nema. I kdyz si mlhave vzpominam, ze jednou pro NRO testovali opakovane starty Vac-Merlinu asi po 3 hodinach.

Uvidime, s cim nas SpaceX jeste prekvapi.
Pro srovnani, Blue Moon mesicni lander od Team America bude mit funglnove BE-7 kysliko-vodikove motory, ktere budou vybaveny technologii pro obnovu teploty podchlazeneho paliva. Ale to je az Artemis 5 a tak maji na hrani si o hodne vice casu, nez ma SpaceX.

SEJDA: tohle je zcela určitě blbost. Raptory nemůžou být vícepalivové, motory na hypergoická paliva mají nízký specifický impuls, nic tak obřího, jako Moonship, by na Měsíc nedokázaly ani dopravit, natož to z něj zvednout.

Minus ti nedávám, ale ta úvaha nedává smysl. Celé to tankování na oběžné dráze dává jakýs-takýs smysl díky tomu, že methalox je druhá nejlepší kombinace, po hydroloxu (ale vodík se po všech stránkách špatně skladuje a s těmi opakovanými zážehy motorů bez celkové revize to taky není slavné, i když horní stupeň Centaur a z něj odovozené budoucí tahače pokládá ULA celkem právem za svoje přední know-how). Hypergolická paliva jsou až čtvrtá kombinace v pořadí, horší jsou už jen motory na TPH (a to ještě ne všechny). Zejména u horních stupňů a nebo v prostředí nízké gravitace je specifický impuls důležitější, než celkový tah, takže čím vyšší stupeň, tím větší smysl dává klást důraz na specifický impuls.

Projekt Apollo byl možný jen proto, že 3.stupeň byl kyslíkovodíkový a umožňoval opakovaný zážeh a vlastně byl po všech stránkách dost geniální (bohužel jednorázový a poměrně nákladný, i když zase ne tolik, jako celý Saturn V a dnes by šel vytunit). SLS je možná celkově neefektivní, ale jeho horní stupeň má v podstatě lepší parametry, než natankovaná Starship. Starship se ale přesto "vyplatí", díky té opakované použitelnosti a schopnosti dotankování. (ovšem tím se přidává další komplexita, viz ta neschopnost věže přijmout úplně zdravý booster - tohle by se pravděpodobně s použitím přistávacích nohou a hloupé betonové placky nestalo...)

TOXICMAN: zajímavý, tady ani žádný ohnutí tý věžičky patrný není... to se musela hnout až pak nějak dodatečně, nebo v těch posledních chvílích tohohle záběru, kdy už je zahalená čmoudem. Každopádně škoda, že neměli ready tu druhou věž, mohli to zřejmě zachytit.

XCHAOS: podle ArsTechnica https://arstechnica.com/space/2024/11/the-key-moment-came-38-minutes-after-starship-roared-off-the-launch-pad/ neprosla healthchecky vez, takze divert.. nedivil bych se kdyby to fakt bylo to poskozeni jak ty pises "hromoscodu" (vskutecnosti taky comms array, takze vcelku podstatny).

TOXICMAN: a už se ví, jaká kritéria nesplnil booster? napadá mi, že se nepodařilo zažehnout všechny potřebné motory při boostback burnu, nepamatuju se, jestli na videu bylo to schéma... každopádně později ty motory nastartovaly před dopadem tři.

Napadá mi jen ten ohnutý hromosvod na věži... prostě jim věž hlásila poškození a oni v ten moment neměli informace, jak závažné to poškození je...

XCHAOS: a v2 plácačka je více v "závětří", takže bude v pohodě snad příště

TOXICMAN:
TOXICMAN: tak svým způsobem je obdivuhodné, že problém má jen přední plácačka. Tu zadní evidentně nadimenzovali robustně. Samozřejmě, tankování Moonship je jen taková hra, skutečná zkouška designu bude návrat od Marsu (resp., taky by mi zajímala dráha, na které případně budou Moonship dotankovávat... ne před prvním TLI manévrem, ale po úspěšném vzletu z povrchu...)

TOXICMAN: nohy jsou male, stale to vypada jako kdyby Moonship nasla rovnou plosku na ktere pristane a je nejaka moc bila, jako kdyby ani motory nezapnula.

Tanker - update renderu