Ale naštěstí tahle plemena (a jim třeba i velmi blízcí "shire horses") jsou dost trpělivá a spolupracující...
...tuhle jsem vyfasoval na ranči aplikaci tekutého odčervení nejen Vobluďákovi, ale si té shire kobyle (protože toho prvního se všichni bojí a kromě majitele a mne se moc ošetřovat nedá a cokoliv kde vidí stříkačku či veterináře celkem rázně "odmítá" - no a kobyla je zase moc velká, takže na ni nedosáhnou a jí stačí zvednou hlavu) - s Vobluďákem dobré, sice koukal že držím v ruce stříkačku a jevil známky nelibosti, že by raději couvl/odešel, ale pochopil, že to stačí jen stříknout do tlamy (aplikace pasty bývala horší, to zvládali někteří i z kořene jazyka dostat a vyplivnout) a nic hrozného to není - jen tedy pak odměnu si bral s výrazem takovým trochu váhavým.
Ale shirka byla celkem kooperativní, sice vytušila, že se něco chystá, ale i na volno v ohradě postála, trochu na požádání i hlavu snížila (zase ne moc, aby to nesteklo zpět - na tenhle trik snad nepřijde :-) ) a nechala si to stříknout co nejdále a ani se necukla. Navíc odměnu slupla hned a byla stále připravená něco dělat či udržovat kontakt.