PES: byla legrace vidět ten udivený výraz, když mne ráno uviděl (všední den a ještě brzy), když jsem se s ním šel pozdravit do výběhu. Nicméně pak šel se mnou k východu, protože měl pocit, že ho hned vezmu z ohrady ven a nedal si to rozmluvit. Pak tedy přes půl hodiny koukal u ohrady (potřeboval jsem si nachystat věci, připravit místo, pořádně zamést místo strouhání a kus kolem, aby si po vyčištění už nic nenašlapal), než jsem ho pustil skrze průchod ven...
Následovalo pečlivě vyčištění kopyt u hadice s vodou (ale i to ve volnosti dal a vydržel stát a podávat nohy, i když hadici s vodou alespoň půl roku neviděl a ještě byla na kohoutku nasazený NOVÁ hadice a JINOU barvou a tvarem/tloušťkou, co kdyby to koníčka náhodou sežralo, že? ;-) )
Potom jsme chvíli ještě museli čekat na příjezd pana na strouhání, takže stál vedle mne, nastavoval hlavu na podrbání v uších (při té příležitosti jsem s nich vytáhl nějakou špínu) a u toho se s přivřenýma očima pěkně uvolnil.
Když přijel pán na strouhání, tak bylo najednou vidět, jak je páprda koníček najednou trochu nedůtklivý, uši trochu dozadu, výraz "to je ten cizí člověk, co po mně bude chtít podávat nohy", ale stačilo ho trochu "chlácholit", že přece bude hodný koníček a bude mít zase pěkná kopýtka, a po chvíli ho ten rozladěný výraz přešel (navíc pán strouhá opravdu citlivě a i nohy si bere jen tak, jak nejnutněji potřebuje a nepožaduje po koníčkovu třeba u zadních žádné akrobatické výkony)...
Nu, uvidíme v sobotu, to asi nebude mít moc radost, protože pokud na ty zuby dostane nějaké přispání (i když by to nejspíš zvládl i bez toho), bude muset počkat na odeznění v boxu a bez jakéhokoliv požírání čehokoliv.