Ja si tu jen odlozim fotku z dneska v Brdech. Konecne jsem se svou kobylou zase nasla cestu a jsme zase tym :)

Dnes jsem potřeboval spálit nějaké kalorie a jelikož brzy po ránu spadlo pár kapek (tak akorát, aby se chviličku neprášilo), nechal jsem koníčka nejprve vyválet a potom jsem s ním začal běhat ve volnosti po jízdárně ve stylu já držím ruku na kohoutku, běžím a koníček se drží v klusu vedle mne tak, abych mohl mít stále ruku volně na kohoutku. Starej mazák to pochopitelně dobře zná (a děláme to obvykle i venku, byť tam to většinou je na přímé linii cesty) a tak není problém, protože drží klus přesně tak, jak já s ním běžím...

Dnes to bylo s koníčkem logisticky trochu obtížné, nemohl jsem ho vzít a nechat tam jeho parťáka samotného a starší kobyla, která s nimi stojí vedle, tak ještě nebyla vyvedená, takže by se tam ten parťák nespíš zbláznil sám. Naštěstí Vobluďák je v tomto ohledu mnohem, ale mnohem spolehlivější, takže ve většině případů takhle neblbne a klidně vydrží i sám. Takže Vobluďáka jsem instruoval, aby na mne počkal před východem z ohrady (stál spolehlivě a čekal) a vzal jsem ještě toho parťáka, že ho přesunu do ohrady blíž stáje, kde bude vidět na nějaké koně. Vobluďák ťapal pěkně stále vedle mne, takže jsem odvedl parťáka a začal se věnovat koníčkovi - a v tu chvíli vedla stájnice tu kobylu a zase potřebovala, aby tam byl nějaký kůň, tudíž jsem znova instruoval Vobluďáka, ať se buď zapíchne u lavičky a počká anebo ať chodí se mnou (vybral si chození), takže znovu popadnout parťáka, dovézt ho zpět do výběhu a tam ho (již psychicky stabilního s kobylou vedle) mohl nechat. Vobluďák mezi tím došel s námi až k ohradě a čekal na mne, až se vrátím a půjdeme se tedy konečně čistit (to obzvláště, přece jen podrbání je nutné) a vůbec dělat všechny ty věci, které děláme.

Pak už to bylo celkem v klidu, vyčistil jsem, sanoval kopyta a pak dal koníčkovi zase volno (ne, že by celou dobu nestál a nenastavoval se ve volnosti ;-) , u toho ignoroval ječení několika kobyl v nedaleké ohradě, které se mohly zbláznit z toho, že jim odvedli parťáky - no pochopitelně, lidi si za tak pěkného počasí ty své koně berou a chtějí si je také užít ;-) ) - pást se ovšem nechtěl, neustále se tulil a jemně do mne šťouchal nosem, že se chce mazlit a vůbec otlapkávat, tak jsem do tedy dále hřbílkem a rukou drbal na místech, která nastavoval.

Posléze (ovšem uplynulo docela dost času z dopoledne) se objevil i originální majitel s potomstvem a koníček musel i něco dělat, samo nic náročného, jen vezl drobotinu a majitel ho pochopitelně vedl. Nicméně bylo také komické, jak koníček s vyhlídkou na štrádování se sedlem a s dětmi se snažil "smlouvat" se mnou, že bych ho z toho mohl přece vysekat...

...tady chvíli před příjezdem majitele, když už byl vymazlený dosytosti a začal se popásat.

VAMPY: ono se to nějak utřese, děti zase povyrostou (včetně mimina)... důležité je "neztratit stopu" a nechávat si dveře otevřené....

PES: ...a když zaregistroval, že někdo přišel, tak to bylo "Jé, to jsi ty? Tak to hned vstanu a jdeme se čistit/drbat... a co jsi mi přinesl dobrého?"

A tímhle koníček všechny vždy děsí...
... šlofíček pěkně dopoledne na sluníčku. A všichni mají vždy strach, zda mu něco není (naštěstí není) anebo zda vstane (naštěstí bezproblémově vstane)...

Dnes se to podařilo a přes poledne jsme si s ořem trochu užili...
...tedy on si užil podrbání do sytosti při čištění, pak jsem pečlivě vyčistil a sanoval kopyta (aby vydržela do dalšího strouhání) a pak jsme se šli projít na oblíbený okruh.

"Vyděsili" jsme turisty na cyklostezce u řeky, protože na úzké lesní pěšině jde Vobluďák obvykle první a já se většinou trochu zdržím čištěním/odlamováním větví a ostnatých plevelů snažících se zarůst koňostezku. Takže koníček obvykle dorazí houštinou na konec jako první (jako mám ho či jeho ocas stále na dohled a na zavolání poslechne), kde je zvyklý vylézt na širší cyklo/pěšo-stezku podél řeky, kde se způsobně postaví na travnatý okraj (aby nezavazel ani pěším a ani cyklistům, kterých si navíc nevšímá) a čeká na mne (sem tam se ohlédne, zda už jsem vylezl z houští také), aby při korektním splnění tohoto bodu dostal nějakou odměnu.

No a takto se zjevivší oř na cyklostezce vyděsil procházející skupinku turistů, takže jsem přes keře slyšel "Hele, kůň! A sám!"

Když jsem vzápětí vylezl z cestičky v křoví i já, tak jsem je uklidnil, že koníček moc dobře ví co dělá (a dostal pochopitelně i odměnu) a že čeká až vylezu z křoví také ;-)

Pak jsme byli obdivováni, jak koníček jde ve volnosti způsobně se mnou, jakoby si každý musel hned přestavovat, že kůň = poděs, co přece musí hned někam utéct...

Ach jo, dnes je tak krásně (a teplo), že nebýt té spousty urgentních a neodkladných pracovních věcí, tak jsem přes poledne zajel za ořem a udělal mu jarní koupel i se šamponem :-(

Maska se sice nakonec našla (což mne překvapilo), ale to už jsem měl novou (byla ve slevě ;-)), takže má koníček minimálně dvě, které se dají střídat (kdyby bylo třeba vyprat či tak)...
...repelent zatím fajn, pokud se bude dát věřit popisce, tak by mělo stačit 1x týdně (hlavně když mu to ochrání krk a břicho).
FROG byl jen v plechovce se štětečkem a asi byl nejvyšší čas to pořídit a trochu ty střelkové rýhy sanovat.

VAMPY: no v mém věku už nechci začínat další "dobrodružství" na dlouhé roky...

... navíc Vobluďák už nepotřebuje péči na denní bázi jako třeba před mnoha lety s (ne)Mlaďoškou, kterou jsou "vyfasoval" v jejím 1.5 roku a blbli jsme přes 8 let (od téměř denního chození po terénech, přes odsednutí až po kombinované chození s ní a část trasy ježdění zároveň a to byla cca 15-20min. "daleko" v rámci města s přímou MHD ve dne i v noci).

U Vobluďáka držím víkendové návštěvy přes zimu a snažím se častěji od jara do podzimu (kde výhodou je, že Hacienda s mamkou, kam jezdím v té době často, je vzdušnou čarou 2.5km od Vobluďáka, na kole 3200 metrů ;-), nějakých 10 minut na kole, akorát z města na Haciendu a/nebo ranč je to skoro hodina cesty jedním směrem, což je dost limitující).

VAMPY: Držím s vyplazeným jazykem...
...de-facto se snažím dostarat o koňodůchodce Vobluďáka, který si tu péči přece jen zaslouží (zvlášť že se "na stará kopyta" chová tak dobře jak se chová, extra přilnul zvláště při té epizodě tehdy s kolikou na veterině).

Teď jsem mu nakoupil novou masku, dehet, FROG a repelent, takže asi 3tis. peněz, ale to je jen maličkost, aby nestrádal (třeba problém s kopyty by byl úplně zbytečný, kdyby nastal). Stejně to beru tak, že tohle je poslední kůň, o kterého se nějak starám...

Ja musim rict, ze ti zavidim, ze si tak nejak porad drzis kontakt s konma. Muj posledni kontakt s konma byl asi pred tremi lety, kdy moje deti chodily jezdit na poniky a jelikoz ve staji nemeli dost vodicu, tak kazdy rodic si musel vest sveho ponika kolem jizdarny a plnit prikazy trenerky a dozorovat sve ditko. Musim rict, ze to byla vskutku groteskni prehlidka, zejmena kde uprostred stala pani davajici prikazy zoufalym rodicum, kteri byli obleceni ve svem kancelarskem obleceni (cokoliv co neni vhodne do staje- doted vzpominam na sve apartni saticky a zabky, ktere jsem po prvnim kolecku v pisku zahodila a chodila tam bosky s vedomim, ze mi ten ponik kazdou chvili dupne na nohu), zapasili s tvrdohlavym ponikem, ktery moc dobre vedel, ze ma navrch, neb pritomni rodice videli zpravidla kone tak dvakrat zivote v ohrade, natoz aby vedeli jak to vodit. Trenerka bavila pritomne deticky delanim kolotocu, sbiranim imaginarnich jablicek a sahanim na konske usi, zatimco peskovala rodice aby jejich ponik nelezl na zadek ponikovi pred nimi, poucovala o spravnem vedeni kone a nutila nas predvadet jizdarenske cviky, jako diagonalou zmeni smer a maly kruh. Na konci roku mistni rodicove profesionalne zvladali veskere zakerne ponikovske vrtochy, jako “hromadny uprk do staje”, a muj muz, kteryzto s velkou nevoli delal vodice nasemu druhemu diteti shodil pobihanim v pisku za ponikem (na povel “a kluus”) tri kila… Ackoliv to byl maximalni bizar ignorujici veskere zasady bezpecne manipulace s konmi (aneb dej stadecko nevychovanych poniku nic netusicim lidem a cekej co se stane), je mi lito, ze uz tu staj zvreli, pro mne to bylo vskutku terapeuticke odpoledne. Vlastne kdyby nekdo otevrel krouzek prace ze zeme, asi bych se tam prihlasila ted spis, nez na jezdecky krouzek…

PES: i když pátrání po masce pokračuje (prý byla viděna ve stáji v zimě), tak jsem raději pořídil jeďte jednu (tedy de-facto třetí), aby měl koníček lepší výhled a neobtěžoval ho ten hmyz...
... přibral jsem dehet na kopyta a ještě někde musím sehnat ten FROG na případné akutnější sanace hniloby. No a případně nějaký repelent (i když pokud ho nechám ve stáji, tak se obávám, že se také "spotřebuje" moc rychle)