Ale stejně musím říct, že mne ten "bambula" neustále překvapuje tím, jak se se mnou chová, jistě, už je to starý důchodce, který už moc dobře ví, že si nemůže moc vyskykovat, ale na druhou stranu kdyby mne nechtěl vidět či plslechnout, tak bych to "na sílu" stále jednoznačně prohrál (jako každý člověk).
Ale on se místo toho chová slušně, jemně a spolupracuje, a to i když je to potenciálně nepříjemné či děsivé. Například v tu sobotu při dopoledním mytí měl strach, abych ho hadicí nezmáčel na hlavě, do uší a očí a nozder. Sice měl nahnáno a trochu zvedal hlavu mimo dosah, ale nechal se (a to opravdu ve volnosti, mohl vzít kdykoliv kramle a rychle) uklidnit jen hlasem, že má v klidu stát a že i u těch uší si dám pozor, abych mu nenastříkal dovnitř. A to jsem splachoval ten šampón s prstem na hadici, aby byl tlak a plochý vodní proud, takže to možná pro koníčka nepříjemně syčelo a to těsně u hlavy a nad hlavou.
No a v neděli při tom čištění, já vím, že si toho labužnicky užívá, ale to, jak se tvářil a jemně naznačoval, abych stále pokračoval, to bylo opravdu roztomilé.
Fakt škoda, že v drtivé většině případů se do tohoto stavu koně dostávají opravdu až když už jsou "v důchodu".
Btw. máte někdo nějakého podobně "vymazleného" koníčka?