Tak jsem se dnes v poledne rozhodl, že v tom vedru na nějakou práci fakt z vysoka (však jsem také strávil pracovně větší část sobotního odpoledne a úplně celou neděli)...
...tak jsem se vrátil domů, udělal lehký oběd (lečo! v tom vedru studené bylo super! 🤣🤣🤣) a s vedomim, že musím stejně večer zajet zalít zahrádku, tak jsem se vydal v předstihu, abych stihl i oře a zalil až večer.
Koníček byl rád, že jsem přišel, pochopitelně co nejvíce podrbat hřbílkem, ale nakonec i osvěžení, kdy jsem ho opatrně pomalu od nohou ochladil a posléze vysprchoval a pak v rámci osychání jsme se šli kousek projít po cestě, která byla ve stínu, kdy si koníček mohl prohledat co je tam případně ke spasení (pokud vůbec něco).
Sice na něj ten 33 letý druhý důchodce jako obvykle zoufale rehtal, že mu odchází "kámoš, a Vobluďák mu pak stejně hlasitě odpovídal (to mu říkám vždy "No jasně! POMOC! Kradou koníčka!"), ale šel celkem ochotně se mnou a neměl enormní tendenci se vrátit. A jak jsme se pak otočili, tak na cestě zpět jsem parkrat cvičně prověřil, že když zastavím, tak Vobluďák zastaví u mne také a nezkusí zdrhnout domů (spolehlivě vždy způsobně počkal a ani nejevil nervozitu, že proč se zastavuje...
...jedna momentka z prohledávání trávy/sena pod stromem, zda už náhodou nějaké jablko není na zemi a nedá se žrát (jedno se našlo ;-)).