CUKI:

CUKI: 22 (teď už 21) mi ukazuje jednotka VZT na odtahu z domu (a zároveň na přívodu, ale tam bude tak o půl stupeň míň, ukazuje to celé stupně). Totéž jsem změřil na výdechu jednoho z ventilů do místnosti (což je super, protože rozvody nemám izolovány a v podhledu nad SDK je pocitově dobře o stupeň nebo dva méně.
Teď jsem teda vytáhl pokojový teploměr a máme tady teď 20,5.
Získy ze slunce jsou hodně znát, zisky z vaření neznatelné (asi vaříme máme). Bez osob jsem tady nikdy nebyl, takže nevím :-)
Jdu nakreslit složení izolace.

LAETATIO: Kolegyně Ireno? :)

CUKI: Zítra nakreslím.

Jak to popisuješ, tak to máš ještě horší než my, to mě dost překvapuje.
Netopím, protože se mi nějak zasekla obě čerpadla v čerpadlové skupině :), ale řešil bych to i tak.
Žít v 21–22 stupních se dá, ale pohodlné to není.

Podlaha: s tvrdostí povrchu a teplotní jímavostí máš samozřejmě pravdu, proto je dlažba v kuchyni „studenější“ než dřevo o metr vedl, byť lakované.

VO_D_KOLEK: Asi bych potřeboval náčrtek. Ta deska z boku není chráněna?
Tak jestli netopíš, tak pak jsi teď v tom nejhorším období. Tedy těsně před prvním zatopením.
Jak jsem psal mě dneska už poprvé seplo topení. Což se mi tedy stane i srpnu, když v noci mám vše dokořán a poštěstí se chladná noc, ale je vypnutý okruh. Teď po asi pěti den bez slunce a přes den kolem 8-10°C v noci kolem 4°C je tu už pod 20°C. Tím dojde k prvnímu natopení. Protože podlaha před tím může mít i 17-18°C, pak už nevychladne. Ale mě není úplně příjemné ani když má podlaha teplotu vzduchu. Ne že by mi to vadilo, ale příjemné by bylo kdyby ten rozdíl byl trochu větší. Tedy klidně 18°C ale 20°C podlaha. To se mi ale nestane ani v zimě. Ten rozdíl tam nikdy není.

To co popisuješ je ale podlaha s tvrdolakem, která má prostě velmi vysokou jímavost. Tedy chlad nestoupá vzhůru, ale prostě ti to z bosé nohy odebírá teplo. A to není závislé na podlaze a její izolaci. Tedy 2 stejné stavby a jedna s touto podlahou a nadšený z toho nejsem...

CUKI: Jinak 25° vzduch a chladná až studená podlaha, to je moje noční můra a zároveň vzpomínka na dospívání (když jsem pochopil, co se mi u nás nelíbí, jako dítěti mi to bylo asi jedno :)). Horký obličej, studené nohy. Potíš se, ale je ti zima.
Když jsem před lety poprvé slyšel o pasivním domě (shodou okolností navíc poprvé o moderní dřevostavbě), její majitel tvrdil, že když má teplou podlahu (což můze znamenat leccos), vůbec mu nevadí teplota vzduchu 18°. To mě tenkrát nadchlo, protože mi nedošlo, že je to asi nesmysl (nejde o pasiv, ale o málo vytápěnou stavbu s velkými ztrátami) :))

CUKI: Počkej, když pustím podlahovku, je to cajk, jde mi tam (co pamatuju z loňska, první zimy) nějakých 23–24 stupňů, to už se dá v pohodě chodit bosky. Ale to nechci, ne v říjnu. Teď jsem měřil teplotu ve výdechu VZT v patře (neizolované spiro nad SDK) a bylo to 22°. Kdyby to bylo o stupeň víc a nebyla by chladná podlaha, byl by to bez topení ideál.
Prostě, maloval jsem si to trochu jinak. Pasiv to není (to už jsem psal několikrát, delší historie), ale přitápět od října? Zvlášť když čtu různě na internetu skazky od majitelů pasivů s 20 cm EPS v podlaze o tom, jak je jim od nohou teplo.

Ještě ke skladbě podlahy, pro jistotu (zespoda): 15 cm PUR, 40 (tuším) cm spirolu, 6 cm EPS + myslím 4 cm EPS v systémové desce podlahovky. Oproti desce vylité na XPS je rozdíl v tom, že pod PUR izolací je vzduch (v suterénu asi nemrzne, ale provětrává to, to je i cítit) a tepelný most v podobě izolované zdi napojené na neizolovanou desku. Přemýšlím, jak moc se tohle liší od skladby u okolních domů, které mají neizolované pasy v zemi, pak izolovanou desku a na ní už EPS atd. Těm přes pasy chladnou zdi a deska, ale podlaha nad ní je pak izolovaná, kdežto já ten chlad pouštím vlastně až nad tu pěnu (což je pro mě podstatná část izolace podlahy). Sice menší množství, protože stěny suterénu (vlastně ekvivalent pasů) mám izolavány, ale zase nemám z boku ničím chráněnu desku a seshora je pak úplně odkrytá (proto se ptám, jestli je nepřiklopit), ale hlavně (podle mě, třeba se pletu): chlad, který stoupá od desky (a do ní se dostane ze všech stran, ale nejvíc asi zezhora?), může nerušeně „vlézt“ do panelu mezi PUR a EPS – a pak mě skoro napadá, že kdyby byla pěna až nad panelem (což nešlo, samozřejmě), bylo by to mnohem lepší.
(Chlad nestoupá, je to opačně, ale rozumíme si.)

Když jsem tohle konzultoval s Romanem Studeným (asi znáš), tvrdil, že moje skladba je ještě lepší než ta původní, která počítala ne s teplovodní podlahovkou, ale s rohožemi, takže zbylo víc prostoru na EPS přímo pod roznášecí vrstvou (ale zase žádná izolace vnitřku suterénu a i zbytek izolace byl úplně jinde: bez pěny pod střechou, zdi 15 cm bílého EPS a suterén zvenčí tuším spíš symbolických 5 cm XPS).


Krytina, co máme, je podle mě v pohodě – ve srovnání s dlažbou v kuchyni, chodbě a koupelně rozhodně. A vzhledem k zátěži si neumím představit, že by ji nechránilo ani to málo laku, co na ní je. Měl jsem se tenkrát rozhodnout pro epoxid a byl klid.

VO_D_KOLEK: Tedy pod podlahou PUR 15cm +6cm + deska? Přidat 15cm nedává smysl.
Podlahovka prostě není pro dnešní stavby takové terno co znáš ze starých domů.. Já už se s tím smířil.
BTW dneska poprvé sepla podlahovka, takže podlaha přestala být studená, ale je jen chladná :-D
Zvykneš si.
Teď řeším to samé u kamaráda. Ten má na víc kamna a tam je to prostě extra problém. Kamna do vzduchu posílají tolik tepla že tam je běžně 25°C a ta podlaha je pocitově extra studená.

Teď řeším jestli nenastavit čidla tak aby podlaha měla vždy alespoň 20°C, ale běžný termostat to neumí, takže řeším logické spínaní se stávajícím čidlem. A nebo změnit podlahy. Má ale skoro všude dlažbu.

A dřevěná podlaha ano, ale bez laku. Mám v jedné stavbě 3vrstvou dřevěnou podlahu a navrch nějaký extra tvrdý lak a je to na prd.
Pokud dřevěnou podlahu tak z měkkého dřeva bez laku.

VO_D_KOLEK: Ještě dodatek: suterén je odvětrávaný.
A ještě jeden: když jsem jím v létě sekal prostup na svod, ZB byly uvnitř dost studené.

ZATEPLENÍ
Spíš taková předběžná úvaha.
Současný stav: základová deska, na ní suterén ze ZB (80 cm), na tom panely, pak už zdi z betonových tvárnic. Suterén zevnitř: stěny 10 cm tvrdé pěny, strop 15 cm. Suterén zvenčí: 20 cm XPS. Dům zvenčí: 24 cm šedého EPS. Podlaha v přízemí 6 cm EPS + pár cm EPS v systémové desce podlahovky. Strop v patře: 10 cm tvrdé pěny. Střecha: 10 cm EPS + střešní panel tuším 15 cm pěny.
Trojskla, dobře provedená okna (ale nepředsazená montáž), co šlo, to jsem ucpal a zatmelil (možná si vzpomenete na debatu kolem tmelení zásuvek, mnohé jistě pobavila :)), zvenčí lepidlo + EPS + lepidlo a omítka.

Problém: ztráty větší, než jsem si představoval. Např. teď máme 21 °C, což by asi i stačilo, ale chladná podlaha tomu podráží nohy, už je to nepoužitelné. Tuhle teplotu máme, i když se venkovní blíží nule (sluníčko pomáhá), což je sice fajn, ale kvůli té podlaze se to nedá. (Krytina je dřevo s poměrně měkkým lakem, tedy pocitově teplá podlaha. Ale je studená.)

K diskuzi: uvažuju o dozateplení suterénu (třeba 15 cm šedý EPS). Bude to mít větší efekt na podlaze (tj. na základové desce, která jinak není vůbec zateplená, protože XPS zvenčí začíná až na ZB suterénu), nebo spíš přidat na stropě, tj. pod podlahou?

CUKI: I když je to v zastavitelném uzemi obce? Hovořil jsem s místostarostou a rikal, ze maringotka je ok... ale mrknu na nejaky regulační plán nebo jak se to jmenuje.
MAR_TINA: Tak ono je otázka co je to ohromná částka.. Sice to jsou nějaké peníze, ale v rámci pozemku se ta investice zhodnotí... (pokud se to tedy využije)