tak já nějak začnu, muj muslim se nemodlí, jí vepřový, když jsem se ho ptala, jak maestro Alláh figuruje v našem vztahu, tak řikal, že díky němu jsme se jako potkali a to bylo za tři roky všechno, co jsem o něm slyšela
(myslim, že jako víra v jeho životě moc nefigurovala.. spíš tak jako ta kultura a vazby a to, co se naučil)
hmm.. já nevim - když toho člověka jako někdo v Evropy pozná a má ho rád, tak já nevim.. třeba mi přišlo, že ta jejich dominance.. ho děsně ničí, že se nemůže uvolnit, nese na sobě strašnou zodpovědnost, někdy mi ho bylo líto
na druhou stranu v tom byl tak pevně ukotvenej, že si nepokládal tolik existenciálních otázek.. takže taky dobrý