Včera zajímavé vyvrcholení Pedersenovy třítýdenní posedlosti klasifikací, která vůbec nikoho jiného nezajímala. Opravdu nepochybuju, že kdyby si během závodu odpustil těch deset sprintů o nic a nesmyslné sjíždění úniků kvůli nim, byl by včera na pásce o ty tři metry dřív a vítězstvím na Champs Élysées v tak fenomenálním finiši proti MvdP a Pogimu by měl jeden z největších úspěchů kariéry.