PALEONTOLOG: no, před "oportunisty" kdysi varovali i plnotuční původní komunisté :-) takže jak to vlastně je - "oportunismus" podnikatele, který využije obchodní příležitosti, je ok, zatímco "oportunismus" kariérního politika je vždy špatně?
Fakticky, skutečné manévrovací pole tu pro vládu a státní úředníky, kteří postupují podle zákona, moc není. Samozřejmě, smyslem demokracie je postupná evoluce zákonů, ale to se během jednoho volebního období stíhá málokdy, takže setrvačnost systému je obrovská.
Politické strany nevnímám úplně jako nějaké ideově skalně vymezené týmy, znepřátelené na život a na smrt - takto to chce prezentovat pouze krajní levice i pravice - ale vnímám je spíš jako jakési "příchutě", nebo možná sportovní týmy. Lze klást důraz na různá témata, samozřejmě, měnit priority, cílit na různé skupiny obyvatel a jejich zájmy. Ale demokratický právní stát je rozjetý vlak. Netvrdím na jednu stranu, že volby nemají být reálnou zpětnou vazbou a nemají jaksi měnit směřování, ale zase společnost žije v reálném čase a reaguje na situace, o kterých nejen volič, ale ani politice nebo odborníci nemohli mít v době voleb zcela jasnou představu (v současné éře pandemie, historicky různé přírodní katastrofy, války, apod.). Teda spíš než o ideovou čistotu politiků jde o to, jestli jsou to obecně kompetentní jedinci, kteří jsou schopni svěřené pravomoce i v nečekaných situacích využít nějak inteligentně... tedy to, že se seskupují podle nějaký ideových indicií má spíš garantovat, že soutěžící týmy se uvnitř nebudou hádat o úplné pitomosti.
Jakmile ustoupíš od zcela libertariánské pozice, že státní úředník je zcela špatná profese, kterou vůbec nechceme, tak samozřejmě role politika, který má plnit nějakou řídící a dozorčí roli vůči těm úředníkům, začne být důležitá
Každopádně, Piráti se třeba zaměřili na to, aby politik po volbách dělal něco aspoň rámcově odpovídajícího zásadám, které hlásal před volbami: je to naprosto minimální požadavek, který na demokracii je nutné mít, pokud to nemá být jen hromada prázdných frází, protože podle čeho si pak jinak má volič vybírat? Jen podle emocí? Nebo si házet kostkou?
Řeči o tom, jak je "aktivismus" v protikladu s nějakou "seriozní politikou" byla klíčovou tezí Václava Klause. Ten v české politice propadl a na vzestupu jsou aktivisté všeho druhu a všech odstínů. A nezdá se, že by to veřejnost nějak zásadně neschvalovala...