TADEAS: oni tam ale fakt použili slovo "hovězí", to není provokace! :-)...sdílel to jeden známej, kterej bydlí ve Finsku (DJ Fractal) a tohle k tomu napsal:

"Tady s těma týpkama se zdravíme na chodbě. Budu se asi muset začít více kamarádit. U toho jejich prototypu jsem byl a poslouchal jsem a čučel jak to celé funguje. Říkal jsem si tehdy, to je ale blbina...
Společnost je tedy z Lappeenranty, ne z Helsinek, jak by se po přečtení článku mohlo zdát."

Pavel Amiridis
Docela by me zajimalo, jak to chutna
· Odpovědět · 21 hod
Ondřej Fractal Grzegorz
Pavel Amiridis tak nějak neutrálně, nevýrazně, nechutná to ani dobře ani špatně, připomíná to mouku, záleží na úpravě a v praxi to právě bude nahrazovat mouku, pokud se nevymyslí nějaká jiná konzistence

TUHO: A plus argumenty proti jadru

Hlavní sdělení stále opakované jaderným průmyslem, totiž že příští generace reaktorů bude bezpečná, levná a bezproblémová, se nezakládá na pravdě. Jaderná energetika ve skutečnosti nemůže být bezpečná a bezproblémová. Jde o velmi složitou, náročnou technologii, která může způsobit vážnou škodu. Jaderná energetika není levná, ale naopak velmi drahá. A hlavně: jaderná energetika nemůže být součástí žádné životaschopné strategie boje s globální změnou klimatu. Aby mohla náhradit fosilní paliva ve výrobě elektřiny, bylo by třeba více než deset tisíc nových reaktorů (v závislosti na konstručním typu).

Ve stručnosti, jaderná energetika je jako strategie v boji proti změně klimatu:
• Příliš drahá na to, aby významně přispěla k výrobě elektřiny v globálním měřítku.
• Dražší než obnovitelné zdroje z pohledu výroby výroby energie i omezování emisí oxidu uhličitého i v případě započtení nákladů na změnu řízení sítě a akumulaci elektřiny spojenou s rozvojem obnovitelných zdrojů.
• Příliš drahá a riskantní pro soukromé investory a tím pádem závislá na masivních dotacích a státních garancích za úvěry.
• Neudržitelná kvůli nevyřešenému problému vysoce aktivního odpadu.
• Finančně neudržitelná, protože žádná ekonomická instituce není ochotna plně pojistit jadernou elektrárnu pro případ vážné havárie s únikem radiace – většinu nákladů v těchto případech tak musí nést veřejnost.
• Riskantní z pohledu šíření jaderných zbraní, nové typy reaktorů toto riziko zvyšují.
• Riziková kvůli nehodám, které nelze zcela vyloučit a které na sebe mohou navazovat – chyby obsluhy nebo vliv extrémních klimatických jevů typu záplav, jejichž riziko se zvyšuje v důsledku globální změny klimatu (například v případě reaktorů umístěných na mořském pobřeží).
• Vystavena řadě nevyřešených technických a bezpečnostních problémů spojených s vyvíjenými koncepty včetně takzvaných modulárních reaktorů.
• Příliš těžkopádná na to, aby dosáhla tempa rozvoje potřebného pro omezení rizik spojených s globální změnou klimatu.
• Pravděpodobně nepoužitelná z pohledu potřeby snižovat emise skleníkových plynů ve dvacátých a třicátých letech.

Bývalí vedoucí pracovníci jaderných dozorů nevidí v jaderné energetice vhodnou technologii pro boj s globální změnou klimatu - Temelín - atomová energetika v reálném světle
https://temelin.cz/aktuality/energeticka-politika/byvali-vedouci-pracovnici-jadernych-dozoru-nevidi-v-jaderne-energetice-vhodnou-technologii-pro-boj-s-globalni-zmenou-klimatu

Tady trosku k tomu vysvetleni, proc environemntalni hnuti je casto proti jadru... Aneb jeden z duvodu je nevyrseni otazky jadernyho odpadu, ale druhy je vojensky vyuziti radioaktivniho materialu

Slovenský ochranársky snem
Emil Grobauer · 4 hod ·
Z čoho vlastne vzniklo ekologické hnutie? "Greenpeace v septembri 2021 oslavovalo 50 rokov environmentálneho aktivizmu, ktorý pochádza z prvej kampane na zastavenie testu jadrovej bomby na Aljaške. Ekológia však na začiatku 70. rokov nebola módnou myšlienkou. Ochranárske skupiny chránili parky, ale neexistovalo žiadne globálne aktivistické hnutie, ktoré by dalo hlas samotnej Zemi. V sedemdesiatych rokoch vo Vancouveri sa malá skupina ľudí vydala vytvoriť ekologické akčné hnutie v rovnakom rozsahu ako hnutia za mier alebo občianske práva. Počas pretekov v jadrovom zbrojení po druhej svetovej vojne získalo globálne mierové hnutie dynamiku. V USA biológ Dr. Barry Commoner našiel stopy stroncia-90, karcinogénneho vedľajšieho produktu jadrových výbuchov, v detských zuboch. Podobné štúdie v Rusku a Európe odhalili, že rádioaktívne jadrové vedľajšie produkty kontaminovali všetky oblasti Zeme. Mierové hnutie a ekologické hnutie sa začali spájať." Aj dnes naliehavo potrebujeme, aby sa ekologické a mierové hnutie spojilo znova dohromady. Naša planéta krváca. "Od roku 1971 sa ľudská populácia viac ako zdvojnásobila (z 3,76 na 7,67 miliardy), zatiaľ čo hojnosť stavovcov klesla o viac ako 30% a ryby, obojživelníky, plazy, vtáky a cicavce klesli o 60%. Komerčné zásoby rýb boli vyčerpané o 85% a oceánske zóny vyčerpané kyslíkom sa zvýšili o 75%. Každý rok strácame približne 13 miliónov hektárov lesov. Od roku 1971 sa emisie uhlíka zvýšili o 250 %, z približne 4 na 10 gigaton ročne." To posledné, čo dnes na ťažko skúšanej Zemi potrebujeme je návrat studenej vojny a rinčanie zbraňami. Namiesto zvyšovania medzinárodného napätia, rastu výdavkov na zbrojenie, príprav na reálnu vojnu veľmocí s využitím cudzích území, ako je napríklad aj naše malé a krásne Slovensko sa potrebujeme sústrediť na klimatickú a ekologickú krízu, aby sme zachránili našu civilizáciu. Peniaze vyhodené na zbrojenie treba použiť na podporu vzdelanosti a ekologické projekty. Západ investuje do zbrojenia mnohonásobne viac, ako napríklad Rusko, tak načo ešte ďalej zbrojiť a zvyšovať napätie? To vyhovuje len tým, ktorí na zbrojárskom biznise zarábajú. Nikomu inému. Spomeňte si, z čoho ekologické hnutie vzišlo priatelia. Make Peace not War!

Klimatologie na MUNI
V Nature byl tento týden publikován článek věnující se dopadům tání permafrostu (https://www.nature.com/articles/s43017-021-00247-8). V současné době činí plocha trvale zmrzlé půdy kolem 30 mil. km2 jejíž teplota během let 2007-2016 stoupla o průměrně o 0,4 °C. Přes veškeré současné i budoucí snahy se očekává trvalá ztráta permafrostu o ploše 4 mil. km2 do konce století. Není však jasné, jestli s rostoucí teplotou bude tundra zarůstat trávou a křovinami (proces greeningu) nebo naopak vysychat.
V každém případě je již nyní ohroženo 70 % současné infrastruktury postavené na permafrostu, přičemž největší problémy očekává Rusko. Do r. 2050 bude navíc táním ohroženo 30–50 % silnic, potrubí, měst a továren postavených za polárním kruhem.
Tání permafrostu navíc představuje spolu s dalším faktory (např. tání mořského ledu, požáry v tajze, změna tryskového proudění) jeden z bodů zlomu, po jejichž překročení se může klimatický systém na dlouhou dobu vychýlit z rovnováhy (viz přiložené schéma známých bodů zlomu)

SHEFIK:

Staying below 2° C warming costs less than overshooting and correcting | Ars Technica
https://arstechnica.com/science/2021/12/staying-below-2-c-warming-costs-less-than-overshooting-and-correcting/

Not surprisingly, minimizing temperature overshoot will require much greater investments in the short term (starting within the next 10 years). But all of the models project that these upfront costs will result in a higher global GDP (up to 2 percent higher) by 2100, with most showing benefits already by around 2080. The authors note that greater investments in the short term will likely be fully compensated by more GDP growth in the second half of the century.

The key is to reach net-zero emissions around mid-century, and our study shows that this requires both a very strong reduction of the use of fossil fuels and additionally at least some scaling up of options for removing carbon from the atmosphere,” wrote Bertram. “In the first article based on this study (published in summer), we showed that in the short-term, the critical factor is the decarbonization of the power sector, mostly via rapid expansion of renewable energy.”

#climateEconomy

Extreme weather could be as expensive as investing in cutting carbon ASAP | Ars Technica
https://arstechnica.com/science/2021/12/extreme-weather-could-be-as-expensive-as-investing-in-cutting-carbon-asap/

Recently, a network of climate modeling groups showed that it will cost more to overshoot the Paris Agreement temperature goals than it will to stay on a low-temperature trajectory.

2020

Scientists’ warning on affluence | Nature Communications
https://www.nature.com/articles/s41467-020-16941-y

For over half a century, worldwide growth in affluence has continuously increased resource use and pollutant emissions far more rapidly than these have been reduced through better technology. The affluent citizens of the world are responsible for most environmental impacts and are central to any future prospect of retreating to safer environmental conditions.

We summarise the evidence and present possible solution approaches. Any transition towards sustainability can only be effective if far-reaching lifestyle changes complement technological advancements. However, existing societies, economies and cultures incite consumption expansion and the structural imperative for growth in competitive market economies inhibits necessary societal change.

Arctic Methane Readings Signaling Further Destabilisation of Arctic Permafrost.
https://www.facebook.com/groups/ScientistsWarning/permalink/631116364883715/

In the past few days, large plumes of methane have been detected over the Arctic ocean. The readings are showing 2300+ ppb concentrations effectively maxing out the ability of the satellite to measure it. These are highly anomalous particularly as this is the coldest month of the year where we would not expect to see additional melting of sub-sea permafrost.

Concentrated methane readings are typically associated with man-made activities, intensive farming, gas, and oil fields. These seeps are a long way from human activity and therefore indicate a disturbing change in the patterns of emission from natural sources.

Rising methane: is there a methane emergency?
https://royalsocietypublishing.org/doi/full/10.1098/rsta.2021.0334

The atmospheric methane burden rose rapidly in 2020: more rapidly than at any previous time in the observational record. The causes of this rise are complex and not well understood. It is likely much of the growth is driven by increased emissions from biological sources, such as natural wetlands, agriculture and landfills, especially in the Tropics and sub-Tropics. Other processes such as declining methane sinks may also be contributing.

The methane budget is not closed. In the overall estimates by Saunois et al. (2020), there are wide uncertainty margins in each sub-category and huge discrepancies between Top-Down and Bottom-Up assessments. Moreover, in seeking to track methane, we are chasing a very fast-changing target—the global methane budget in 2021 is very different from the budget in 2010.

...

Is the warming feeding the warming? Will methane emissions rise in response to climate warming? The answer is not known: it depends on what exactly is driving growth. A warmer world is also a wetter world. Wetland emissions grow both with temperature and with wetland area. Thus, a feedback is likely and expected. Tropical and Boreal/Arctic wetland sources will most probably emit more methane.

As the planet warms, becoming wetter and hotter, and the Tropics expand, tropical farming will become more productive. An increase in human agriculture will likely occur with more ruminants, more crops and crop waste fires, more use of fertilizer running off into wetlands, all leading to methane emission.

Fossil fuel methane emissions may also respond to climate warming. Although warmer winters in the North may lead to a decline in the use of gas for heating, warmer Tropical and sub-Tropical summers will occur. Air conditioning is now very widespread across the tropics and sub-tropics and will drive rising demand for electricity, much of it currently gas- or coal-fired with attendant methane emissions