SHEFIK: hele, nechci rozpoutávat nějaký megaflamewar, ale myslím to vážně. "starým hi-tech" myslím v zásadě veškerý retro-futurismus:
"Steampunk" zhruba odpovídá vizím z 19tého století - rozvinutí témat Verneovek,apod. Běžně rozeznávané, i když ne tak populární další éry jsou "dieselpunk" a "atompunk". Česká vize "jaderný odpad do každé rodiny", známá jako
https://www.teplator.cz/ je naprosto typickým případem atompunkového řešení současné klimatické a energetické krize, mj. spojené s odstoupením od ruského zemního plynu (tzv. gasexit).
Určité vize z 50tých let se zkrátka překonaly tak, jako se překonaly vize z 19.století. V tom 19.století například správně nerozeznávaly význam aerodynamiky: sice věděli, že existuje, protože svoje vize létajících strojů opatřily křídly - ale současně měli jen mlhavou představu, jaké tvary jsou skutečně aerodynamické, proto ty pseudoaerodynamické křivky tramvajovitých a kočárovitých kabin :-) Kromě toho měli úplně mlhavou představu o tom, jaká je energetická náročnost pohonu vrtulí (i když vrtuli jako takovou znaly).
Někdy se mluví i o "solarpunku", což jsou extrapolované vize všudypřítomného využití solární energie ze 70tých let. Typu, že si dáš solární panel na střechu auta a ono to bude stačit. (No, tedy jak na co - ale po většinu roku a ve většině připadů nebude, a to minimálně o řád).
Tolik k prvnímu bodu, čemu říkám "stará hi-tech". Přesnější název je retro-futurismus. Já měl v 80tých letech dětský pokojíček doslova vytapetovaný raketoplánem. Ten se běžně dodával jako součást vizí, jak bude servisovat velké orbitální solární elektrárny, protože létání do kosmu bude díky vícenásobné použitelnosti konečně levné. (to samo osobě
"- servis solaru ve vesmiru je drahy? Jak moc je potreba servisovat solar, ktery je konstantne chlazeny ve vakuu? Jak moc se servisuji druzice a jaktoze vubec mame druzice, kdyz je tak neumerne nakladne letet do vesmiru?"
Družice se dnes (kromě experimentálních vyjímek) neservisují. Fakt to chceš extrapolovat a vypouštět do kosmu jednorázově použitelné solární elektrárny, které po skončení životnosti prostě zaniknou? (hint: aby to mělo praktický význam oproti soláru na povrchu Země, musí to létat tak vysoko, aby to dosáhlo mikrovlnným svazkem na noční stranu Země. to jsi ale najednou skoro někde na GEO a ta je na tom energeticky docela blbě. pro začátek: nikdo nikdy nepodnikl pilotovanou misi na GEO, protože je to prostě nepraktická blbost)
"- vojensky zneuzitelne? Co atomova energie? A co vynalez noze? Tenhle svet je pro nas az prilis nebezpecny, radsi zpatky do jeskyne a spalit vsechny knihy?"
No to sice ne, ale třeba atomová energie, díky radiační stopě, nikoho ke zneužití nějak moc nikdy nelákala: získáš bezcenné zničené území a k tomu velké riziko zamoření i u sebe doma. naproti tomu "čisté" sežehnutí nepřítele úzce směrovým mikrovlnným svazkem? what could possibly go wrong? (ironicky i neironicky). obecně jsem měl asi zmínit riziko nehody: zjisti si jen, jak vypadalo zadokování Nauky u ISS. A představ si, že se náhodou tímhle stylem začne otáčet čínská orbitální elektrárna a začne svým mikrovlným svazkem grilovat náhodně vybraná území. (Jako bavíme se tom, že bys chtěl přenášet megawatty... stovky megawatt)
"- moc energie na konverzi. Ok, ale kolik jsme ji schopni takhle vyprodukovat? Protoze od urcityho objemu lze efektivitu konverze pro nase potreby zanedbavat..."
Ve skutečnosti, na tohle ti odpovím jednoduše. Solární křemíková folie, která jakž takž funguje, váží asi 0.5 kg na m^2, takže na 1 kW potřebuješ asi 2.5kg. Zanedbáme konstrukci elektrárny a vysílače, jak navrhuješ. V současnosti stojí 1 kg na oběžnou dráhu někde kolem 10 000 USD, Elon možná umí méně, ale asi nemáme skutečně přesná čísla. Dejme tomu, že plně obnovitelné rakety sníží náklady o řád, na 1000 USD/kg (ovšem bavíme se o LEO a solární energie dává smysl spíš jinde, než na LEO, jak už jsem psal). Pořád se dostaneš na 2500 USD za instalovaný kW. Problém je, že naprosté maximum, které ti to vyrobí je 24 kWh za den (se zanedbáním ztrát a rizik při přenosu, apod.) 24 kW baterií dnes skutečně může stát .... zeptáme se googlu:
Lithium-ion battery pack prices averaged $132 per kwh in 2021—down from $140 per kwh in 2020—and $101 per kwh on a cell basis, the report said.24 kWh tedy v lithiu získáš už dnes za cenu, která je projektovaná pro nejoptimističtější snížení nákladů: reálně bys dnes nezaplatil 2500 USD, ale spíš 25 000 USD, ale ještě reálněji by to bylo v rámci startu v řádu desítek milionů, kterým by si při hodně optimistickém odhadu získal teda třeba 1 MW výkonu.
Jakmile jsi schopen akumulovat 24 kWh v bateriích, tak jsi prakticky na jakémkoliv místě na Zemi schopen získat kontinuální 1 kW výkonu (ano, ne v zimě v mírném pásmu, ne za polárním kruhem - ale po připojení přiměřeného množství fotovoltaiky v podstatě kdekoliv jinde ano). Ale ted' si vem, že i ta prijímací stanice mikrovlného svazku bude mít nějaké náklady, bude pravděpodobně mít mechanické součásti (leda by si svojí solární elektrárnu umístil na GEO, ale tam budou náklady na dopravu vždy min. dvoj až troj násobné)
Suma sumárům: sice věřím, že nás před globálním oteplováním zachrání hi-tech - ale bude to cyberpunkový hi-tech, světle zelený hi-tech nepodobný tomu, o kterém se psalo ve zlaté éře sci-fi.
- Nevidím realisticky carbon caputure v industriálním měřítku (ano, je možné, že někdo nakonec zasponzoruje nějaké to mletí vápence do mořské vody, protože tím zachrání pH aspon bezprostředně sousedících mělkých pobřežních vod a technicky vzato to taky bude carbo caputre, ale...).
- Nevidím realisticky extrapolaci plánů 50tých let na "jadernou energii do každé rodiny" (ale jako krátkodobý úlet výstředních milionářů... ano, může to mít okrajový význam, ale spíše jako forma trollingu typu "nedemonstrujte před mým luxusním horským sídlem - vidíte, že tu mám bezemisní reaktor, ne?")
- Nevidím realisticky orbitální solární elektrárny v industriálním měřítku (ale jistě: ESA může vypustit experimentální prototyp a zaměřit mikrovlnný svazek třeba na stanici v Antarktidě, která se tím pádem obejde bez drahého leteckého zásobování palivem na celou zimu... jistě jsou "niche markets", kde i desítky tisíc USA za kW kontinálního výkonu jsou zlepšením vůči současnému stavu, kdy někam vozíš naftu do generátoru letadlem...)
Potřebujeme hi-tech, ale musí to být hi-tech, kterému bude rozumět běžná hospodyně středního věku (jako ta, které jsem včera na dotaz, čím sakra nahradit plyn poradil v případě ústředního topení jediné dvě možnosti: dřevo nebo tepelné čerpadlo, protože tak to bohužel je). Nakonec nás zachrání kupecké počty, typu kolik místností na osobu se opravdu vyplatí vytápět (každý to zná z větších chat, že se jí nevyplatí vytápět celou najednou), jak daleko se ještě vyplatí dojíždět za prací, jestli místo pendlování na dovolenou není lepší se stěhovat po světě na místa, kde chceme zkusit žít.
Zkrátka obecně nevěřím, že budu všude po Evropě skoro zadarmo nějakým 300 km/h rychlovlakem, který bude napájen ze solární orbitální elektrárny: pro další pochopení doporučuju prazáklady cyberpunkové sci-fi typu dnes-už-dávno-public-domain povídka "Gernsbackovo kontinuum" od Gibsona, apod. To ale neznamená rezignaci na futurismus a hi-tech jako takový: jen se to zkrátka bude odlišovat od těch Asimovových space-opera vizí asi tolik, kolik se naše dnešní MHD a letecká doprava odlišuje od vizí z 19.století.
V současnosti budeme brzy řešit, jestli se většina Evropy vůbec bude mít v létě čím osprchovat - a ne orbitální solární elektrárny. Současně je ale klidně ESA demonstruje, proč ne - pro napájení základny v Antarktidě, jako proof-of-concept, jako husarský kousek - ale není to game-changer technologie, ve kterou máme všichni doufat, že nás spasí.