PER2: tak já myslím, že se míchá páté přes deváté, především. Teorie, že vyšší průměrná teplota povede k energičtějším projevům momentálního počasí, se sice jeví logická (jakoby se blížíme k bodu varu a voda přece začíná bublat)... jenže podle mě dramatičnost změn závisí spíš na teplotních gradientech. A s tím, jak se postupně moře bude ohřívat a dohánět nárůst atmosférických teplot, se ty gradienty zase sníží, takže bych byl opatrný v predikcích co všechno se bude dít kvůli čemu...
Dlouhodobně teplejší severní ledové oceán může v období polární noci vést k vyššímu teplotnímu gradientu vůči vzduchu polární noci, to znamená, že tam v tom moři je víc energie, která se chce dostat ven, takže samozřejmě tam může být větší potenciál, že už vymrzý vzduch to foukne někam jinam, jinak též "rozpad polárního vortextu", ve kterém je ten podchlazený vzduch normálně uzavřený a definuje takovou tu hlubokou arktickou oblast. Na druhou stranu, v mírném ústupu Arktidy a rozšiřování tajgy na úkor tundry by šlo spatřovat určitou naději, protože by se mohl objevit nový carbon sink v podobě expandujícího subpolárního lesa (který by pro jednou mohl expandovat rychleji, než ho budeme stíhat kácet... pokud nám to ovšem nepokazí požáry...)
Obecně si myslím, že ten největší problém globálního oteplení jsou ty plíživé, nezastavitelné jevy, než občasné spektakulární výstřelky počasí a mikroklimatu. Samozřejmě ty spektakulární pohromy pomáhají přilákat pozornost a je strašně lákavé tvrdit, že se "dějí kvůli něčemu" (a může to být v některých případech i pravda).
Nejdramatičtější dopad ale můžou mít naprosté detaily, jako třeba počet dnů, kdy je třeba u nás 7°C místo 5°C a díky tomu rychleji zetleje nějaká biomasa, která by jinak tlela hodně pomalu a uvolní se z ní metan, atd. atd. Samozřejmě, že všichni si představujou dramatická vedra a sucha - nebo naopak hurikány, tornáda, povodně a sněhové bouře. Ale to jsou celkem marginální jevy. Podle mě nás "do propasti" daleko víc posouvají plíživé jevy na hranici rozlišovacích schopností... které se projeví za 50 let, typu jestli se na nějaké skále znova uchytila borovice, která produkuje stín a evaporativní chlazení, nebo jestli ta skála zůstane (už navždycky) holá, apod.