Romana Jungwirth Březovsk
Climate Policy and Climate Diplomacy Expert @AMO Transformative Change Researcher at @CzechGlobeClimate Policy and Climate Diplomacy Expert @AMO Transformative Change Researcher at @CzechGlobe
49m • 49 minutes ago
😺 „Vrtej, kotě, vrtej“. // "Drill, baby, drill."
Nový americký prezident ví, jak dostat klima a energetiku do médií. Zatímco svými razantními odpověďmi sebevědomě reaguje na složité otázky dnešní doby, otevírá se diskuse nad tím, co přesně druhá éra Donalda Trumpa přinese – pro USA, ale hlavně pro všechny ostatní.
🇺🇸 Co vlastně DT chce?
Posílit jedinečnost USA a zamezit jakýmkoliv domněnkám, že by USA nebyly tím, kdo určují (všechna) pravidla hry. A to i v kontextu změny klimatu, „podfuku“, který si „Čína vymyslela, aby si zajistila nekalou obchodní výhodu“. Aktuální klimatický režim je postavený na Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu a Pařížské dohodě (PD) a je založen na globální spolupráci, ochotě států transparentně sdílet data a celkově směřovat k jednomu cíli, byť každý jiným tempem a způsobem, dle možností, schopností a politické vůle. Není tak překvapivé, že DT pár minut po inauguraci prohlásil, že USA od PD odstupují. Pomocí „tekutého zlata“ se USA mají protěžit k bohatství a síle, přičemž veškeré kroky sledují jedinou a výhradní prioritu, a sice ekonomické a bezpečnostní zájmy USA.
⏳ Nebude to stejné jako v roce 2020, kdy USA poprvé odstoupily od Pařížské dohody?
Nebude. Situace tehdy a dnes jsou velmi odlišné. Zatímco v 2017 se jednalo spíše o chaotický a symbolický krok, dnes se bavíme o systémové demontáži klimatických a energetických politik. Tím, že PD umožňovala USA odstoupit až po čtyřech letech od vstupu v platnost, byl svět od Trumpových kroků uchráněn. Biden připojil USA k PD hned první den, kdy byl v úřadu. Tentokrát ale DT mnohem promyšleněji míří na zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů, elektromobility, nízkoemisních technologií i diskreditaci a rozvrat institucí, které mají sbírat i vyhodnocovat relevantní důležitá data a implementovat klimaopatření.
🔮 Co bude dál?
- Federální vláda se už nebude snažit snížit emise do 2030 o více než 50 % a do 2035 o více než 60 % (vs. 2005), aby do roku 2050 dosáhly klimaneutrality. To jsou cíle předložené na půdě OSN, za které měly být USA zodpovědné. Řada am. států, aliancí, firem a organizací se však o to bude snažit o to více (například aliance America Is All In).
- USA omezí finanční prostředky směřující do klimatu, ať už na úrovni bilaterální či multilaterální spolupráce nebo financování orgánů PD a Rámcové dohody. Ztracené finance můžou nahradit americké filantropické organizace. Tak, jak tomu bylo za první éry DT.
- Duch velikášství se nezastaví u klimatu, dle mnohých nejde o nic menšího než o posun politických tektonických desek a o budování "pevnosti USA". S bezednou kapsou Muska jsou rizika o to větší. Ten mj. v roce 2017 tweetoval, že „Změna klimatu je skutečná. Odchod z Paříže není dobrý pro Ameriku ani pro svět.“
- Pařížská dohoda nestojí a nepadá s jedním státem. Otevírá se prostor pro další státy kompenzovat ambice USA. Na druhou stranu USA byly i za Bidena největším producentem ropy a plynu a nikdy nepatřily mezi klima-nejambicióznější mezinárodní partnery.