DZODZO: / HWLLFFRDD:

Je to dost pravdepodobne dusledek toho ze EU zakazala (i pres znacny odpor producentu) v roce 2013 skupinu neonikotinoidních insekticidu (imidacloprid, thiamethoxam a clothianidin) nejdrive na kvetouci zemedelske plodiny ktere pritahuji opylovace. Zakaz byl rozsiren v roce 2018 na veskere pouziti techto latek v zemedelstvi. Pokrocile derivaty byt s lepsim pomerem pros/cons pak nasledovali - napr. Thiacloprid v roce 2020.

Jejich pouziti je stale mozne, ale ne v zemedelstvi kde je ekosystemovy dopad. Pouzivaji se ve veterinarnich pripravkach proti blecham, ochrana dreva, omezene pouziti v uzavrenych systemech jako nektere skleniky.

Sleduju to od zacatku. Ze zacatku jsem byl proti tomu plosnemu zakazu, ale dnes jsem presvedcenej ze je to spravne. Existuje sice spravna uroven pouziti, ale ta by se nedodrzovala a tak ekosystemove pouziti musi byt na nule.

Existuji jine pripravky. Treba bazi pyrethroidu, je jich velka paleta. Nezabijeji opylovace, ale uz je proti nim nekde rezistence a maji jine nevyhody. Dneska jsou ve vyvoji pripravky (mam z prvni ruky) ktere maji selektivitu mezi toxickou koncentraci na nezadouci hmyz vs. ekosystemove dulezity hmyz a opylovaci 1:1000000. Tzn. ze nejnizsi koncentraci ktera jeste zabiji dobry hmyz naredis milionkrat (!!) a mas koncentraci ktera dobry hmyz nezabiji ale zabiji ten nezadouci. Tyhle pripravky ktere prijdou pak budou prvni sveho druhu co nebudou toxicke pro vodni organismy - velky problem vsech insekticidu.

EU je v tomhle docela dobra. Jestli neprevazi nejaky ideologicky magorinec (bio) tak regulace zalozena na dukazech ktera umi jit proti lobbingu velkych hracu hodnotim kladne. Dukazem toho jsou i spravne interpretovane studie a metaanalyzy glykofosfatu, kde se dalo na expertni skupinu a RoundUp se nezakazal. Protoze pouziti v souladu s aplikacnim manualem neni problem. Zaroven ale dala iniciovala vyvoj nove generace takovych latek a to planovanym ukoncenim platnosti povoleni s tim ze dalsi generace roundup like prostredku bude muset mit zase o stupen lepsi pros/cons.

DZODZO: Můžu potvrdit, teď mě to po cestě na Šumavu a zpět taky zaujalo

Ako je to s tym miznucim hmyzom? Poslednych snad 15 rokov bol vymiznuty, ale tento rok je to nejaka anomalia, po 172 km predok auta takto uz dlho nevyzeral, predne sklo som tiez uz kolko rokov neriesil

CAIDEL: porovnavas chude a bohate v ramci hornich 10% populace planey

https://x.com/LeonSimons8/status/1934886044433875118
odraz světla je nižší, než předpokládájí všechny modely

vynos hlavnich plodin

https://x.com/ryankatzrosene/status/1935533980721254724

tak ted jeste dinosaury a bude zase dobre

PALEONTOLOG: no jo, to si takhle někdo objedná narativ u Václava Klause a pak se diví, že je to bastl :-)

XCHAOS: víš kolik peněz ty narativy stály? a teď je jako zahodíš, jen proto že rusko rozmrzá? :))

XCHAOS: však také Frantík říká dobře.....jeho úkolem je zajistit aby co nejvíc Francouzů zůstali v těch 10%

Myslíte si, že krize mohou být i příležitostí k růstu?
Ano, buď nás krize zlomí, nebo naopak obohatí či dokonce posílí. Mluvíme o tzv. posttraumatickém růstu. Známe to třeba u lidí, kteří přežili rakovinu. Nejen, že nemoc zvládli, ale často je to obohatilo a posunulo. V psychiatrii se o to snažím od začátku. Vést pacienty k tomu, aby hledali, co jim psychické potíže daly, v čem třeba prohloubily pohled na svět a sebe sama. Jenže obvykle člověk sklouzne k pocitu ublížení, a to je cesta, která nastupuje snáze. Posttraumatický růst je náročný a musí se aktivně podporovat.

A jak ho můžeme aktivně podporovat?
Především musíme o problému mluvit. Potřebujeme to dostat do společenského prostoru, do kolektivních představ. To je role osvěty a konferencí. A pak samozřejmě práce odborníků, v klinické praxi s konkrétními lidmi. Zmíněný třetí pilíř odolnosti, tedy nalézání smyslu, je přesně o tom.

Psychiatr a neurovědec Jiří Horáček
Jiří Horáček na konferenci Inovativní postupy k oblasti duševního zdraví. Česko jako lídr EU? (9. června 2025)
Psychiatr a neurovědec Jiří Horáček
7 fotografií
Když se ještě vrátím k mladé generaci – občas slyšíme označení „sněhové vločky“. Myslíte si, že mladí dnes opravdu nic nevydrží?
S tím zásadně nesouhlasím. To označení je podle mě úplně mimo. Vždycky je podezřelé, když starší generace hodnotí tu mladší. Mladí lidé dnes čelí složité situaci, o tom není pochyb. Jsou zahlcení, žijí ve fragmentovaném světě. O jejich pozornost soupeří velcí hráči. Platformy zaměstnávají tisíce odborníků, kteří vymýšlejí, jak zaujmout a monetizovat pozornost uživatelů, jak je připoutat. A do toho klimatická krize, která je pro mladé mnohem aktuálnější a hrozivější než pro nás starší.

Takže ta nálepka je nespravedlivá?
Určitě. My bychom měli místo kritiky raději říct nahlas: ano, situace je těžká. A co s tím? Musíme kultivovat odolnost. To je pozitivní cesta. Cesta není označovat mladé za duševně nemocné. To ničemu nepomůže. Věřím, že vysvětlení a pochopení může zabránit takzvané chronifikaci psychických potíží.

Je i na rodičích, aby v tomhle hráli nějakou pozitivní úlohu?
Rozhodně. Ale je to složité. Situace mladých je složitá a nemůžou za ni. Toto je svět, který jsme jim vytvořili my, naše generace. Zmatený, náročný. A teď je na nás, abychom to alespoň začali popisovat a zkoušeli s tím něco dělat.

Psychiatr Jiří Horáček: Přestaňme vyrábět diagnózy - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/psychicka-odolnost-v-dobe-krizi-jiri-horacek-rozhovor.A250610_123109_domaci_pitt