DZODZO: páč jsou lidi úplně marný. Tohle není nic, co by nezvládli nejchudší Indové pomocí motyk, ale my to tu budeme řešit ještě třicet let. Přitom stačí jeden vejlet do Hornbachu pro pár plastovejch velkokapacitních nádrží a odpoledne s bagříkem.

XCHAOS: to technologicke zasobovanie vody este bude sranda, my napr. v studni nemame pitnu vodu, takze ak vyschne vodovod, tak si mozeme leda tak omocit nohy

u nasich na slovensku v zahradkarskej osade uz teraz pustaju vodu iba 2x do mesiaca, naivne som si myslel, ze bude este fungovat taky erarny vodovod co tam bol pod jednou zahradkou, ale odpojili aj ten a studanky co som tam poznal okolo v lese uz su tiez povysychane, hlavne ze si tam niektori nacierno postavili chaty, to sa im tam bude labuznicky relaxovat bez vody :)

TADEAS: to samozřejmě není optimistická budoucnost, ale dnes je spousta lidí závislích na technologickém zásobování vodou, dokonce i potravinami, zejména v mírném pásmu žijeme v zóně, kde v zimě bez vytápění lze zmrznout. Na technologii vytápění jsme v Evropě závislí už desetitisíce let, dá se říct, předtím šlo přežít jen v jeskyních. Klimatizace není žádný závratný hi-tech. Je to prostě kompresor, specializovaný.

Nechci tím obhajovat klimatickou změnu, je to obrovský průser, a v zemích, kde bez klimatizace nepůjde přežít podstatnou část roku, je to fakt alarmující. U nás počet dnů, které nepůjde přežít odpoledne bez klimatizace, asi nepřesáhne počet dní, kdy nejde přežít druhou půlku noci bez vytápění nebo velmi teplého oblečení.

Příroda ale bude mít s vedrem větší problém, než my lidé. Řada druhů u nás není na takové teploty adaptovaná.

XCHAOS: nemajetní (neklimatizovaní) vyhynou...

TADEAS: ty si robis srandu, ale my jak doma nemame klimku, tak som sa obcas v tych horucavach chodil schladit do garaze do auta

A method to identify positive tipping points to accelerate low-carbon transitions and actions to trigger them | Sustainability Science
https://link.springer.com/article/10.1007/s11625-025-01704-9

Meeting the Paris Agreement to limit global warming to “well below 2 °C” requires a radical acceleration of action, as the global economy is decarbonising at least five times too slowly. Tipping points, where low-carbon transitions become self-propelling, could be key to achieving the necessary acceleration. We deem these normatively ‘positive’, because they can limit considerable, inequitable harms from global warming and help achieve sustainability. Some positive tipping points, such as the UK’s elimination of coal power, have already been reached at national and sectoral scales. The challenge now is to credibly identify further potential positive tipping points, and the actions that can bring them forward, whilst avoiding wishful thinking about their existence, or oversimplification of their nature, drivers, and impacts. Hence, we propose a methodology for identifying potential positive tipping points, assessing their proximity, identifying the factors that can influence them, and the actions that can trigger them. Building on relevant research, this ‘identifying positive tipping points’ (IPTiP) methodology aims to establish a common framework that we invite fellow researchers to help refine, and practitioners to apply. To that end, we offer suggestions for further work to improve it and make it more applicable.