Očima byznysu: Jak ve vedru uchladit evropskou jadernou renesanci - Seznam Zprávyhttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-ocima-byznysu-jak-ve-vedru-uchladit-evropskou-jadernou-renesanci-310527Podle nedávno představeného plánu se má do roku 2050 objem výroby elektrické energie z jádra v EU zvýšit o devítinu z dnešních 98 GW na 109 GW, plus dalších až 53 GW mají obstarat malé modulární reaktory čili SMR. Rozvoj jádra umožní EU dále se oprostit od závislosti na zdrojích energie odjinud i nahradit uhlí jako takzvaný baseline neboli základní zdroj poté, co nejpozději koncem čtyřicátých let vyhasne kotel poslední uhelky někde v Polsku.
Přitom hlavně starší tepelné elektrárny se dnes potýkají s problémem, který v době jejich výstavby prostě neexistoval. (...) Tepelné elektrárny nejen ve Francii se čím dál častěji sjíždí či dokonce odstavují proto, že ohřátý odtok zabíjí život v řece – například ryby se dusí již při 25 stupních Celsia a ve 30 umírají. Povolený limit vypouštěné vody bývá 35 stupňů s tím, že v určitém úseku nesmí být voda v řece teplejší o víc než 3 stupně oproti úseku před elektrárnou. Například jedna studie z roku 2016 ovšem spočítala, že přibližně třetina toku Rýna je o 5 stupňů teplejší, než by měla být, a mohou za to hlavně elektrárny ze 70. a 80. let. Ty naštěstí buď již byly či budou modernizovány nebo je brzy navštíví střelmistr.
Pro úplnost zmiňme, že podle dat nasbíraných například družicemi programu Copernicus Evropské vesmírné agentury ESA byl loni roční průtok podprůměrný v případě 70 procent evropských řek. A sice po 11 měsíců v roce, přičemž v květnu a červnu dosáhl průtok řek nejnižší úrovně od začátku měření v roce 1992. Ostatně loňské léto bylo v Evropě čtvrté nejteplejší s průměrnou teplotou 0,9 stupně nad základní úrovní z let 1991–2020, kdy už v květnu bylo suchem postiženo 53 procent Evropy.
Dukovany a Temelín každopádně využívají cirkulační chlazení, kdy voda proudí částečně uzavřeným okruhem a je chlazena odpařováním v chladicích věžích, což snižuje její odběr o až 95 procent oproti chlazení průtočnému. (...) Nové bloky v Dukovanech ovšem mají být vybaveny suchým chlazením, se kterým se počítá i pro onu „evropskou jadernou renesanci.“ To je ale až čtyřikrát dražší než chlazení cirkulační. Je totiž třeba postavit velké žebrované výměníky, a zvlášť pokud jsou opatřeny ventilátory, spotřebuje jejich provoz 1-1,5 procenta energie elektrárnou vyrobené. Plus ve vysokých vedrech klesá termodynamická účinnost bloku, což se v pětatřicetistupňovém vedru projevuje ztrátou výkonu elektrárny v rozmezí 5-8 procent a ve 40 stupních o až 15 procent.