Kryštof Chytrý - Bude na jižní Moravě za pár let poušť?...https://www.facebook.com/share/p/1KyDnUejiZ/🔥 Spojené výzkumné centrum EU (Joint Research Centre) vydalo report, ze kterého lze vyvodit, že nejteplejší části České republiky, tedy Polabí a jižní Morava se v ne moc vzdálené době mohou proměnit v polopouště. Report vychází z vědecké studie publikované v časopise Nature Communications
A unifying modelling of multiple land degradation pathways in Europe | Nature Communicationshttps://www.nature.com/articles/s41467-024-48252-xPointa spočívá v tom, že vlivem narůstajících teplot začíná výpar převažovat nad srážkami po stále delší období v roce a brzy tento poměr překročí jakousi magickou hranici, kdy lze danou oblast považovat za polopoušť.
🔥 Krajinami na hranici toho, kde ještě mohou růst stromy a lesy, jsem se dřív hodně zabýval a doteď recenzuji na toto téma vědecké články a dostávám nabídky na recenze grantových proposlů. Takovým krajinám se v Evropě a Asii říká lesostepi, v Africe pak savany. Na lesostepích, ale i savanách, je snad nejzajímavější to, jak křehké ekosystémy to jsou. V přirozených podmínkách se tato křehkost projevovala poměrem zastoupení lesů a stepí, kdy pomyslným jazýčkem na vahách byla přirozená požárová dynamika, působení velkých i malých herbivorů a variabilní počasí v jednotlivých letech. Tyto faktory dokázaly celý systém vychýlit jedním nebo druhým směrem a při nárazových impulzech mozaiku biotopů na nějakou dobu stabilizovat. Někdy se o těchto krajinách mluví i jako o krajinách alternativních stabilních stavů (alternative stable states landscapes), v návaznosti na to, že na stejných místech umožňují přirozený a dlouhodobý rozvoj buď lesa, nebo stepi, do velké míry v závislosti na náhodě. O náhodu teda jde jen do určité míry, jsou zde i nějaké více deterministické faktory jako je terén a substrát, o tom ale třeba někdy jindy.
🔥 Dnes se křehkost těchto krajin projevuje tak, že jsou zcela v područí člověka. Jsou to totiž krajiny mnohem poddajnější než třeba krajiny v horách nebo třeba někde na Vysočině. Člověk tyto krajiny mohl snadno utvářet podle svých představ a příroda to víceméně respektovala. Co jí taky zbývá… Se zvyšující se ariditou klimatu ale zčínají nabývat na významu důsledky nezamýšlené a vedlejší. Taková krajina přestává být poddajná a začíná být naopak nevlídná. Lidský blahobyt v ní přestává být samozřejmost a začíná vyžadovat určité koordinované úsilí.
🔥 Z praktického hlediska to znamená jedině to, že s nadcházející klimatickou změnou bude jedině na nás, jak to s aridizující se krajinou na jižní Moravě dopadne. Máme moc z ní udělat polopoušť, máme ale taky moc z ní udělat oázu života. Rozdíl mezi těmito dvěma cestami pak leží pouze ve správných a informovaných rozhodnutích o tom, jak v krajině hospodařit a jak v ní zadržovat vodu. V obou těchto aspektech máme dnes obrovské mezery a svým způsobem je až fascinující, jak málo se z věd zabývajících se fungováním přírody a klimatu dostává do praktických rozhodování na úrovni zadržování vody a hospodaření.
⚠️ Odborníci dlouho upozorňují na to, že pro zadržování vody v krajině je vůbec nejdůležitější zlepšit stav zemědělské půdy. Zmenšit velikosti půdních bloků, aby se předcházelo erozi a odtoku ornice, zvyšovat obsah uhlíku v půdě, který má schopnost lépe zadržovat vodu, odstraňovat meliorace, které z půdy často zbytečně odvádějí vodu, umenšovat podíl anorganických hnojiv, která mají negativní vliv na mikrobiální život v půdě. A tak dál a tak dál. Klidně přihoďte něco do komentářů, ať je tam i nějaké zajímavé čtení. :-) Během letošního extrémního sucha bych čekal, že se tato témata snad začnou trochu víc diskutovat. Ne. Místo toho na mě skáče jeden příspěvek za druhým o tom, jak je potřeba budovat tůně a stavět vodní nádrže, případně že ministerstvo zemědělství uvolňuje balík peněz na úpravy malých vodních nádrží. Abychom si rozuměli – přehrady nejsou černobílé téma a pokud je cílem zajištění pitné vody nebo chlazení jaderné elektrárny, tak mají samozřejmě velký smysl. Jako opatření pro hospodaření vodou v krajině jsou ale nefunkční. Když pak jde o tůně, tak ty mají potenciál dokonce fungovat jako takové malé lokální meliorace odvodňující mokřady a mokřadní louky, které by jinak mohly sloužit k zasakování vody.
Odkaz na report JRC:
https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC146546