VOYTEX: jsem psal že podvod je silný slovo

Srovnej náklady na instalaci a reálný výkon a dokaž ty že to není jen stroj na ždímání dotací.

Krásně popsaný je to tady, v praxi jsou vstupní náklady tak vysoké že se nijak moc neliší od klasické komprese nebo zkapalnění vodíku. Pravda v konečném důsledku ji ani náklady klasické metody výrazně nepřevyšují a pokud bereš klasické kavernové zásobníky a jedeš ve velkým tak jsi na desetině ceny co tenhle produkt.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0360319923045093

Jenže to je pořád srovnání jen ve vodíkovém světě. Ve světě kde stojí jedna MWh 162 EUR.

Tedy vlastně máš technologií co uloží energii co je zatím nekonkurenceschopně drahá za v konečném důsledku stejně jako staré metody i když pravda, vypadá to víc cool.

Asi jo, může to mít nějaký okrajový konkrétní využití, třeba v ponorkách se podobný systémy používají už dávno, ale ty to prezentuješ jako něco se širokým využitím který to podle mě prostě nemá.

CHOSIE: nevím co hansen píše, ale s předpokladem, že udržíme dnešní level CO2 je srovnatelný období Pliocene Climatic Optimum (4,1-4,5Ma), s 400ppm CO2 a o 3,5C vyšší teplotou. samozřejmě nic moc, ale 8-10 je už PETM, což fakt těžko doženem, to bychom museli dojít až k 1000ppm CO2 a předtím civilizace zkolabuje.


Carbon dioxide now more than 50% higher than pre-industrial levels | National Oceanic and Atmospheric Administration
https://www.noaa.gov/news-release/carbon-dioxide-now-more-than-50-higher-than-pre-industrial-levels


CO2 Science
http://www.co2science.org/articles/V24/aug/a1.php

TADEAS: Když už se tu D. King objevil, musím doporučit jeho účast v TGS.
Sir David King: “Global Heating: The Science and the Response" The Great Simplification #95
https://youtu.be/u7jETRJrkmk?si=0jL-5tu7iXkRrA0X

CHOSIE: v evrope bych se nejak velkych vodnich valek neobaval. Ty kombinace solar/desalinizace/H2 maji imho do budoucna obrovsky potencial

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0360319920344657

On the same vein, efficiency of a multi generation system utilizing high temperature fuel cell and reversible energy, namely biomass and solar, was performed by Haghghi et al. [12]. The system was capable of simultaneously generating electricity, cooling, fresh water and H2 (via PEME). The overall energy efficiency of this system along with its H2 production rate were 77.58% and 0.7695 mol/s, respectively. An economic study of the system was also presented [13]. According to reports, the cost per unit exergy of H2 and total production was 41.74 GJ/$ and 11.28 GJ/$, respectively. Demir and Dincer [14] introduced and studied a hybrid system comprising of a solar-driven gas turbine, a storage unit, a multi-stage flash distillation, a PEME, and a thermoelectric generator with the aim of generating electricity, desalinated water and H2. The amount of desalinated water and H2 production of this system was calculated to be 1210 ton/day and 129.9 kg/day, respectively. Also, its energy and exergy efficiencies were 42.5% and 40.5%, respectively.

Z cyklu #doomed

How the rise of C. auris was inevitable | Live Science
https://www.livescience.com/planet-earth/microbiology/the-most-critically-harmful-fungi-to-humans-how-the-rise-of-c-auris-was-inevitable

Fifteen years ago, scientists discovered a new species of deadly, drug-resistant fungus: Candida auris. It is now considered one of the most dangerous fungal pathogens on Earth. In this excerpt from "What if Fungi Win?" (Johns Hopkins University Press, 2024), author Arturo Casadevall looks at the rise of this deadly fungus, which could be the first to have emerged as a result of climate change.

...

And C. auris laid low for a while, remaining an obscure unknown yeast in most parts of the planet — until it was found in hospitalized patients in all corners of the world, at roughly the same time. Strikingly, between 2012 and 2015, doctors in South Africa, Venezuela and on the Indian subcontinent simultaneously reported treating patients severely ill with what turned out to be C. auris infections (remember, no one had heard of this fungal species a few years earlier).

With no contact or commonalities between them, these C. auris cases had appeared independently on three dif­ferent continents, with each fungus genetically distinct from the others.

...

It quickly became clear that this fungus was remarkably resistant to treatment. More than one in three patients with invasive C. auris infections in their blood were dying. In hospitals where this invasive fungal disease had been nonexistent, it was now a significant cause of death.

To this day, C. auris remains mostly resistant to the antifungal treatments we have at our disposal, so once patients (and hospitals) become infected, it's nearly impossible to get rid of. Usually, doctors diagnose fungal infections after ruling out other sources, say, when a hospitalized patient has a fever that doesn't go away after treatment with antibiotics. Blood tests will likely indicate high white blood cell counts, another sign of an infection, but doctors often can't tell what type of microbe is doing the damage — or necessarily know how to treat it.

...

It could do this because, as doctors would learn, it can colonize human skin, last for weeks on surfaces and tolerate heavy-duty hospital disinfectants. Some hospitals have reported finding C. auris spores lingering in hospital rooms long after a patient was discharged or died, even after other fungal species have been eliminated by cleaning agents. C. auris didn't just stay overseas.

...

Within a decade of it being identified, C. auris was killing people in 40 countries on six continents. We don't have exact numbers, as many cases go unreported or unrecognized, but the figure is certainly in the thousands. In the US alone, there were more than 2,000 infections in 27 states

...

Body temperature may have long protected us from fungus, but we would quickly learn that C. auris was dif­ferent. Unlike most of its fungal cousins, it can grow at temperatures as high as 42 degrees Celsius (107.6 degrees Fahrenheit).

...

"Global warming could have a significant effect on fungal populations," we wrote. "First, a warmer climate could change the distribution of heat-tolerant and susceptible species by favoring those that are more thermotolerant, and by creating conditions for more environmental fungi to spread and enter into closer contact with human populations. Second, under strong selective pressure, the prevalence of species adapted to heat tolerance may increase."

It wasn't a matter of if fungi would adapt to temperatures high enough that they could threaten humans, we warned, but when.

Chaos in the Heavens:
The Forgotten History of Climate Change

POLITICIANS AND SCIENTISTS HAVE DEBATED CLIMATE CHANGE FOR CENTURIES IN TIMES OF RAPID CHANGE

Nothing could seem more contemporary than climate change. Yet, in Chaos in the Heavens, Jean-Baptiste Fressoz and Fabien Locher show that we have been thinking about and debating the consequences of our actions upon the environment for centuries. The subject was raised wherever history accelerated: by the conquistadors in the New World, by the French revolutionaries of 1789, by the scientists and politicians of the nineteenth century, by the European imperialists in Asia and Africa until the Second World War.

Climate change was at the heart of fundamental debates about colonisation, God, the state, nature, and capitalism. From these intellectual and political battles emerged key concepts of contemporary environmental science and policy. For a brief interlude, science and industry instilled in us the reassuring illusion of an impassive climate. But, in the age of global warming, we must, once again, confront the chaos in the heavens.

Chaos in the Heavens: The Forgotten History of Climate Change | Verso Books
https://www.versobooks.com/products/2725-chaos-in-the-heavens

SHEFIK: Díky za odpověď.
2) to je opět neúplné rozebrání toho co jsem popsal, nicméně to je asi jedno, musel bych onu knihu přečíst a vzhledem k mému nezájmu nemá smysl ji na můj již dost dlouhý seznam "to-read" přidávat, nepřijde mi, že by mi těch 300 stran bylo přinosných.

K bodu 3; jako celek a shrnutí lidského chování, zaujatosti, energii, ekonomii, ekologii,.. to považuji za dost dobrou publikaci. Autor také vede podcast (viz na mém profilu) kde konrkétní témata (a další) rozebírá se samotnými vědci, autory, atd.
Přijde mi, že tvá kritika vychází z neporozumění/neznalosti této perspektivy, možná je to však i chyba autora, já se ke knize dostal již po tom co jsem se s thermoeconomics (také nazývané biophysical economics) seznámil.
Tím mám namysli brát potaz (mimo jiné) termodynamické zákony, protože poté se "obnovitelné" (zavádějicí název - znovupostavitelné) zdroje, nebo recyklace ukáží v jiném světle (tím neříkám, že jsem proti znovupostavitelným zdrojům, nebo recycklaci). Nemluvíme pouze o "carbon footprint", ale také o "material footprint". Nevím jaká je momentální statistika, ale ta co si pamatuji je, že se globální dluh každých 8-9 let zdvonjásobuje (opět exponenciální funkce), k tomu vezmi v potaz úvěr (Compound interest).
Tím podepisujeme naši budoucnost a generace (pakliže se něco nezmění) k další spotřebe fosilních paliv a tězbě surovin. Další kritkou je to, jak jsou momentálně fosilní paliva a nerostné suroviny naceněny, jak už jsem zmínil, a také jak nejsou negativní externality téměř brány v potaz.
Případně jak, nebo spíše měli bychom, nacenit biosféru, dáme nějakou cenovku na Slona afrického, Medvěda ledního? (More than 44,000 species are threatened with extinction (That is still 28% of all assessed species.))

Nicméně, než abych tu parafrázoval (a také přiznám, že ekonomie je sice něco zajímavého, ale netrávím nad tím tolik času, abych tu psal detailní výklad), tak poskytnu pár zdrojů, citací, konceptů:
__
Money creation in the modern economy (Bank of England)

This article explains how the majority of money in the modern economy is created by commercial banks making loans. Money creation in practice differs from some popular misconceptions — banks do not act simply as intermediaries, lending out deposits that savers place with them, and nor do they ‘multiply up’ central bank money to create new loans and deposits.

__
How Is Money Created?

This chapter describes how money is created. Many people mistakenly believe that money can only be created by governments or central banks. But money today is mostly – but not exclusively – created by commercial banks.

__
How the Federal Reserve makes money

The Federal Reserve has vowed to provide up to US$2.3 trillion in lending to support households, employers, financial markets and state and local governments struggling as a result of the coronavirus and corresponding stay-at-home orders.

__
The Delusion of Infinite Economic Growth

Even “sustainable” technology such as electric vehicles and wind turbines faces physical limits and exacts environmental costs

__
Economists and Scarcity
__
None of the world’s top industries would be profitable if they paid for the natural capital they use
__
Diminishing returns

The law of diminishing returns (also known as the law of diminishing marginal productivity) states that in productive processes, increasing a factor of production by one unit, while holding all other production factors constant, will at some point return a lower unit of output per incremental unit of input.

__
The real cost of energy
__
Economics for the future – Beyond the superorganism

We lack a cohesive map on how behavior, economy, and the environment interconnect.
Global human society is functioning as an energy dissipating superorganism.
Climate change is but one of many symptoms emergent from this growth dynamic.
The real problem of humanity is the following: we have paleolithic emotions; medieval institutions; and god-like technology.

__
Accelerated Crash Course (Youtube, zkrácená verze)

Chris Martenson is a scientist, an economic researcher and a writer who first came to prominence in 2008 with the release of his groundbreaking video series The Crash Course. The series’ purpose was to provide sorely missing context for the tectonic shifts long underway in the world’s economic, energy and environmental systems

__
Biofyzikální/environmentální/ekologičtí ekonomové:
William E. Rees https://www.resilience.org/resilience-author/william-rees/
Josh Farley https://www.uvm.edu/cals/cdae/profiles/josh_farley
Herman Daly https://en.wikipedia.org/wiki/Herman_Daly
Steve Keen https://profstevekeen.substack.com/
Kate Raworth https://www.kateraworth.com/
__
SHEFIK: K této zprávě, ano vyložil sis to asi nepřesně, a i následovně byla samotná zpráva zkroucena dalším uživatelem.
Ten exponenciální růst asi už chápeš a to, že je to blbost pakliže se o něj budeme snažit s znovupostavitelnými zdroji. Budu si pamatovat dodávat "ekonomický růst", aby to nemátlo.
První věta o využívání zdrojů, když jsou dostupné je relevantní, hlavně v přebytku se solární energií, k hlubším rozebrání onoho tématu jsem se tam nedostal a zmínil pouze historickou paralelu, v dneším světě by mohlo jít o plánování energeticky náročné produkce a procesů, u nás zejména v letních mesících.

Ano, vše vyžaduje energii, i tak jsme za 50 let kdy se jedná o slušně podepřenou tézi udělali velmi málo a spíše se hledají cesty jak vše posunout na "zítra".

Co se nepodarilo je celoplanetarni kulturni buffer, pac 'vyspely svet' tvori mene nez polovinu lidske populace a i v ramci vyspeleho sveta je dost diskutabilni jake procento lidske populace dokaze takhle komplexni vec pojmout a a adekvatne na ni reagovat.

Já mám problém už s tím termínem "vyspělý", ale chápu, že jsi to též uvedl do apostrofu, naopak právě populace v "nevyspelých" zemích je ta, která následky klimatických změn, nebo znečištění, zněužití pociťuje nejvíce, a mám pocit, že ta znalost a reakce je v některých případech znatelnější než v zemích "vyspělých" - nutno však podotknout, že máš li něco na prahu dveří, ta reakce je nutná, pro nás v Česku je mnoho stále dost abstraktní.

Ještě k tomu vláknu Energie, když už jsi sdílel můj komentář, tak jsem pár příspěvků níže pod ním sdílel pár odkazů, hlavně bych chtěl doporučit zmíněnou literaturu ohledně energie, zdá se, že to je též téma, které tě zajímá :) [CHOSIE @ Energetika a energie v politické a hospodářské perspektivě]


SHEFIK: - na toto navážu až si na to najdu čas, rozhodně zajímavé téma na diskuzi :)

SHEFIK:

o jeho podcenovani covidu toho moc nevim, nicmene to je zase cernobila zkratka :) zadny clovek nema ultimatni pravdu ve vsem, nebo patent na rozum.

Tím jsem jen zmínil proč se mi to jméno vybavilo, to že má vaznost na uhelný a ropný průmysl a vznesl dosti pochybné tvrzení, které zní jak z knihy climate deniers jsou o dost větší red flags, zároveň s tím, že nemá ani akademickou vazbu, dle wiki je "science writer, journalist and businessman" (a libertarian, another red flag). Proč si raději neposlechnout antropology, klimatology, ekology, aj.?

The Man Who Wants to Northern Rock the Planet

Matt Ridley accused of lobbying UK government on behalf of coal industry

Souhlasím s tím, že nějakého zjednodušení se člověk dopustit musí, pakliže pokrývá multidisciplinární tématiku a snaží se ji nějak shrnout, sám několik takových autorů sleduji a myslím, že je to potřeba, protože žádné téma a věda neexistuje ve vákuu.
Za mě dost dobrá kniha, která zahrnuje všemožná témata a problémy:

Reality Blind: Integrating the Systems Science Underpinning Our Collective Futurest

Uvadis kolik lidi upozornilo na to, ze co2 dokaze atmosferu ohrat, ale to nikdo, ani ja v mych prispevcich nerozporuju. Zaroven se ti nepovedlo odpovedet ani na jednu z mych otazek :)

Snažil jsem se odpovědět s myšlenkou, že se bavíme o rozmachu průmyslového zemědělství a věcí s ním spjatých a reagoval tím, že tyto témata a teorie započaly před ním.

Otázky níže jsou velmi obecné, takže nevím z jakého úhlu a perspektivy vycházíe, ale pokusím se.

Myslis, ze pokud bychom negenerovali prebytky, byli bychom si zmeny klimatu vedomi?

V rámci generací si lidstvo změn všímat může, nicméně pokud půjdeme k morku kosti, tak přebytek nám obecně poskytl všechny možné příležitosti a možnosti. Ani jednou jsem v předešlé konverzaci nic proti tomu nenamítal, nebo netvrdil opak, takže netuším proč se na to vůbec ptáš. Nicméně když už tě to tak zajímá.
Je také rozdíl mezi tím, obstarat potravu tak rychle/nenáročně, že má člověk čas navíc (zjednodušeně), nebo mít fosilní paliva, kde barel ropy je schopen nahradit 6 let fyzické práce jednoho člověka, která navrch nahodnocujeme pouze dle ceny extrakce/zpracování.

Z jíného úhlu mohu také říct, že nebýt oněch přebytků (v podobě fosilní energie) tak by ona změna klimatu na steroidech vedena antropogenními emisemi neprobíhala, takže bych také mohl odpovědět "nebýt přebytků nebylo by co vnímat". Nicméně jsem názoru založeného na ekologických teoriích a poznáních (např. tzv. maximum power principle, ecological overshoot..), že by lidstvo klima v dlouhodobém meřítku tak či onak ovlivnilo, pokud by nedošlo k zásadním změnám v tom jak funguje (tzn. pokud by lidstvo pokračovalo tak dál, jen neobjevilo fosilní paliva), ale to už bych hodně teoretizoval.

byli bychom ji schopni pokrocile merit?

Hádám, že se odkazujeme na přebytek, zodpovězeno v otázce výše,

byli bychom o ni schopni komunikovat na celoplanetarni urovni s takovym zasahem?

Hádám, že se odkazujeme na přebytek, zodpovězeno v otázce výše.
Zde jsem zmínil hlavně to, že komunikujeme přes 50 let, ale nevím kde je ten "zásah", nebo změna směru. Zároveň nemůžu říct, že je to chyba někoho konkrétního, jako společnost si nějak definujeme naše cíle, málokdo se dobrovolně vzdá jákehokoliv pohodlí a jsem názoru, že fungujeme jako superorganismus a nikdo přímo nekoordinuje onen směr.

Byli bychom schopni ji predikovat?

Hádám, že se odkazujeme na přebytek, zodpovězeno v otázce výše.
K predikcím a modelacím, ale mohu dodat, že je to něco do čeho bychom měli investovat mnohem více.

Co je tedy tvá téze, sdílený článek bylo o tom, že dojde k vrcholu produkce potravin, zmíněn byl hlavně klimatický chaos, ale k tomu jsem dodal i absolutní závislost na neobnovitelných zdrojích - od samotné techniky, po hnojiva a další. Úbytku půdy, vody, znečištění, viz odkazy níže.
Ty jsi navrhl, že v záloze je GMO, u kterého jsem uznal, že může být jakousi náplastí na střelnou ránu, ale to samotné krvácení to nezastaví.
S tím jak popisuješ (soudě, dle té knihy) to jak lidstvo funguje a historicky se vyvýjí takhle obrazně zcela souhlasit nemohu, ale musel by ses víc rozepsat.

...jez je zalozena na prebytcich, ktere dale umoznuji specializaci, jez dale umoznuje vyssi efektivitu, tedy vice prebytku. Tzn. to kritizovani rustu a prebytku je ve svem principu uplne spatne, protoze prebytky jsou to, co lidstvu umoznilo dlouhodobe prezit a ziskat evolucni vyhodu, at uz v podobe zasob, vedeckeho poznani, nebo i kulturni evoluce.

Tady se shodneme v rámci specializace, surplusu. Samotná efektivita je také sporná (viz Jevonsův paradox), ale záleží v jakém případě se o ni bavíme, avšak upřesním termín "růst" (protože růst může být spirituální, intelektuální, sociální aj.) na "ekonomický růst", který je takřka 1:1 spojený se spotřebou surovin a dalších zdrojů. Při 3% ročního růstu můžeme očekávat zdvojení spotřeby surovin a energie za ~24 let (viz exponenciální růst). Přebytek jsem jako takový nekritizoval, nicméně přebytek může existovat v absenci ekonomického růstu. Co bych kritizovat mohl je "overconsumption".

The Limits to Growth

A Synopsis: Limits to Growth: The 30-Year Update

Global Resources Outlook 2024

Overshoot: The Ecological Basis of Revolutionary Change (kniha)

The Sixth Extinction: An Unnatural History (kniha)

Prosperity without Growth: Foundations for the Economy of Tomorrow (kniha)

The decoupling delusion: rethinking growth and sustainability

Ted sice dochazime k tomu, ze existuji v konkretnim case limity (energeticke, materialove), ale to neznamena, ze jsme doted delali vse spatne. Naopak, pokud bychom to tak nedelali, dost mozna by tu lidstvo nebylo (doba ledova, valky, neurody,...)

Nevím kam přesně míříš s "doba ledova, valky, neurody" - války a konflikty tu byly a jsou (a počtem narůstají), neúrody tu byly a jsou (a momentálně i přes intenzivní zemědělství narůstají) - a dovolím si tvrdit, že na ještě více nestabilní planetě šance obou pouze narůstá, nemyslíš?

Conflict Trends: A Global Overview, 1946–2022

Uppsala Conflict Data Program

Alert 2023! Report on conflicts, human rights and peacebuilding

Projections constructed using an ensemble of 21 climate model simulations suggest that climate change could reduce global crop yields by 3–12% by mid-century and 11–25% by century's end.

Neřekl jsem, že jsme vše dělali špatně (i když mnohé ano). Téma bylo o industrializaci zemědělství a že nám pomohla předejít (krátkodobě) problémy s dostatkem jídla, ale ona industrializace přinesla i mnoho negativních důsledků, včetně degradace půdy, ztráty biodiverzity a znečištění životního prostředí a dalšího jež jsem zmínil níže, a moje další téze byla, že GMO není univerzálním řešením a nemůže kompenzovat všechny ekologické problémy spojené se současným zemědělstvím. Energetické a materiálové limity jsou celkem zásadní, ve světě poháněném onou energií a postaveném na oněch materiálech, ještě k tomu v nastavení, kdy se jimi plýtvá jako dnes.

World Scientists' Warning to Humanity: A Second Notice

LIVING PLANET REPORT 2022

Global Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services

The State of the Birds Report 2022

Planetary boundaries (9 boundaries assessed, 6 crossed)

More losers than winners: investigating Anthropocene defaunation through the diversity of population trends

FAO warns 90 per cent of Earth’s topsoil at risk by 2050

A World Without Soil: The Past, Present, and Precarious Future of the Earth Beneath Our Feet

pokud se budem zabejvat jen idealnim stavem a jeho statutem quo, pak si muzem rovnou usetrit spoustu casu, protoze nic takovyho jako vesmirny equilibrium neexistuje

Souhlasím s tím, že ideální stav není dosažitelný, ale to neznamená, že bychom neměli brát v úvahu ekologické limity a hledat udržitelnější alternativy.

Tvrdis, ze statisticky kvalita zivota neni lepsi, jenze se k tomu daj krasne sledovat parametry jako je prumerny vek doziti, novorozenecka mortalita atd. Pro me sou tyhle parametry baseline. Jestli mas nejake jine, lepsi, nasdilej.

Z hlediska statistiky může být průměrný věk dožití a novorozenecká mortalita jedním z ukazatelů kvality života, ale není to jediné měřítko, nicméně k tomu:

Snížená mortalita dětí do 5 let je skvělý úspěch, proti tomu nic neříkám, a celkově je zrovna zdravotnictví/sanitace/.. něco co nekritizuji.

Dále k průměrnému věku, ten byl historicky dost zkreslen právě novorozeneckou mortalitou, průměry, které nezapočítavají děti odhalují, že se lidé běžně dožívali relativně vysokého věku. Následně, za jakých podmínek se dnes lidé dožívají vysokého věku? Nutnost 24/7 péče, na přístrojích,.. také proto vidíme debaty na téma eutanázie, a celkově jsme jako společnost posedlí tím neumřít, ale přijde mi, že se přehlíží kvalita života, kterou se snažíme dohánět materiálně, neúspěšně.

Old age isn’t a modern phenomenon – many people lived long enough to grow old in the olden days, too

Dalšími měřítky, které nemůžeme ignorovat je kvalita životního prostředí, sociální rovnost a celková udržitelnost společnosti. Opět dodám důraz na životní prostředí, vyměnit biosféru a relativně stabilní planetu za století prosperity nezní jako dobrý obchod. Lidí s nedostatkem jídla/vody též přibývá.

2024 Social Progress Index

The Lancet Countdown on health and climate change

The State of Food Security and Nutrition in the World 2023

Adaptation Gap Report 2023

Global Risks Report 2024

A Short History of Progress

Jak jsem zmínil, na profilu mám řadu zdrojů. Mohu doporučit něco konkrétního máš-li konkrétní dotaz, ale bavíme se o několika tématech.
Pokusil jsem se k popsaným tématům a tvrzením dodat nějaké zdroje.

Tak schvalne

Google builds an AI model that can predict future weather catastrophes | Live Science
https://www.livescience.com/technology/artificial-intelligence/google-builds-ai-model-seeds-that-can-predict-future-weather-catastrophes

SEEDS produces prediction models from physical measurements collected by weather agencies. In particular, it looks at the relationships between the potential energy unit per mass of Earth's gravity field in the mid-troposphere and sea level pressure — two common measures used in forecasting.

Petropopulism
We aim to explain petro populism — the excessive use of oil revenues to buy political support. To reap the full gains of natural resource income, politicians need to remain in office over time. Hence, even a rent-seeking incumbent who prioritizes his own welfare above that of citizens, will want to provide voters with goods and services if it promotes his probability of remaining in office. While this incentive benefits citizens under the rule of rent-seekers, it adversely motivates benevolent policymakers to short-term overprovision of goods and services. In equilibrium, politicians of all types indulge in excessive resource extraction, while voters reward policies they realize cannot be sustained over time. Moreover, overextraction might even be reinforced as voters become better informed.

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0304387815001017

This startling leap – in the coldest place on the planet – left polar researchers struggling for words to describe it. “It is simply mind-boggling,” said Prof Michael Meredith, science leader at the British Antarctic Survey. “In sub-zero temperatures such a massive leap is tolerable but if we had a 40C rise in the UK now that would take temperatures for a spring day to over 50C – and that would be deadly for the population.”

‘Simply mind-boggling’: world record temperature jump in Antarctic raises fears of catastrophe | Climate crisis | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2024/apr/06/simply-mind-boggling-world-record-temperature-jump-in-antarctic-raises-fears-of-catastrophe