MAR_TINA: Já mám tu nevýhodu (nebo pochybnou výhodu), že mi lepková dieta a spousta pečiva dělá dobře. (Je to podmíněno tím, že to není ošizené plastové těsto, ale to se už bohužel v Praze dá řešit.) Takže z kupovaných baget a croissantů nejsem oteklý a unavený, ale veselý a činorodý, i když jsem pod stresem a dlouhodobě nevyspalý. Jsem opička, co se na neolitickou revoluci výborně adaptovala. :D Jen se tedy místo do montérek velikosti 50 stěží nasoukám do 54 a nosit ten batůžek na bříšku skutečně není pohodlné, takže tato strategie jistě není dlouhodobě udržitelná. :(
Jen mám velký respekt vůči lidem, co před osmou dokáží provést takto komplexní činnost. Já zvládám tak jíst jogurt při čekání na odvoz, jsem jinak úplně marnej - kdykoli, od půl šesté do deváté, to je jedno. Potřeboval bych na nádraží ten stánek s rýžovými trojhránky! Klidně za to budu platit, když to bude snadné! (Už jsem je viděl někde v hyper-Albertu, jen nebyly moc dobré, ale to je pořád lepší než žádné, pokrok nám jednou rýžový trojhránek do každé trafiky jistě přinese!)
Bentó boxíky plné barevných věcí jsou luxusní a ono vlastně ty kousky v zavřené krabičce přes noc tolik neoschnou... Až na mne vypadnou ze stěhovacích beden, asi se zase začnu snažit (večer den předem, to mi připadá mnohem realističtější). Dobrá rýže posypaná něčím barevným je super nápad a myslím, že v ledničce a pak někde v tašce, když okolo není 35°, to rýžový trojhránek v pohodě dá...