Koukám, že džouďáci byli populární :-D
Já jsem sice až do posledního momentu čekala, že přežiju, ale co, ne vždycky se podaří. Udělala jsem všechno přesně tak, jak by to Saša udělala, a tak ničeho nelituju :-D (I když pro příště bych se vyvarovala postavě, ktera leze do Neverneveru jen proto, že "přece není takový srab jako ostatní") Ještě před začátkem jsem ke hře byla dost skeptická, pak jsem si ji ale užila o to víc, ani chvíli jsem se nenudila, ale zároveň jsem měla dost prostoru chodit spát, jak mi vyhovovalo a to bylo rozhodně příjemné. A udělala jsem tolik sušenek, že mi ještě teď nějaké leží v lednici! :-D
A když tak džouďákům všichni děkují, tak já jim naopak NEpoděkuju: neděkuju vám za to, že jsem byla sprostá jako nikdy v životě a neděkuju, že jste mě přinutili si po pár letech loknout piva, které mi, jak jsem zjistila, furt nechutná stejně jako předtím :-D A teď abych našla mazač vzpomínek, aby všichni hráči hráči, kteří mě slyšeli mluvit sprostě, mohli dál věřit, že já rozhodně sprostě mluvit ani neumím :-D